Návrh zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line není na ministerstvu vnitra ani ve vnitřním připomínkovém řízení. Řekl to Petr Habarta z ministerstva při dnešním projednávání petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích ve sněmovním volebním výboru, jenž má v působnosti média. Nyní se podle Habarty debatuje o tom, zda taková předloha má být součástí boje s dezinformacemi, nebo nikoli.
„Bylo by nefér tady tvrdit, že ministerstvo vnitra má něco připraveného,“ uvedl Habarta. Návrh označil za odbornou práci jednoho z odborů. Standardní postup je podle něho takový, že až po vypořádání připomínek z vnitřního řízení ministr rozhodne, zda návrh zákona předloží do meziresortního připomínkového řízení.
„Jestli chápu situaci dobře, tak teďka probíhá diskuse, do jaké míry tohle má být samotná součást boje proti dezinformacím, nebo ne. Nebo jestli nemají přijít napřed nebo současně nějaká jiná opatření, dejme tomu měkká,“ poznamenal Habarta. Zmínil zvyšování mediální gramotnosti.
O návrhu zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line mluvil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při lednových sněmovních interpelacích. Šlo by podle něho třeba o případy, pokud by někdo vyzýval na internetu k obsazení Parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel. Některá z veřejných institucí by dostala pravomoc v krajním případě nařídit, aby se taková informace přestala šířit, což by podléhalo soudnímu přezkumu ve zkrácené lhůtě. Zákon by se podle Rakušana netýkal šíření ‚běžných dezinformací‘.
Návrhu zákona, pokud by se týkal jen obrany a bezpečnosti a obsahoval by pojistky, se zastal spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Svoboda slova by byla podle něho více chráněna s touto předlohou než bez ní, protože by zároveň nepřímo uváděla, co se regulovat nebude.
Autoři petice ze Společnosti pro obranu svobody projevu v ní poukazují na to, že sociální sítě se staly hlavními platformami pro politické diskuse. Jejich vlastníci „selektivní filtrací obsahu a blokací nepohodlných uživatelů systematicky porušují právo na svobodu projevu a ustanovení o nepřípustnosti cenzury, základní kameny ústavního pořádku“, stojí v petici. „V žádném případě neplédujeme pro absolutní svobodu slova. Co je trestné v běžném životě, by mělo být trestné i on-line, ale nic dalšího,“ uvedl ředitel společnosti Vlastimil Veselý. Vyzval zákonodárce, aby nedovolili zásahy do obsahu, který je legální.
„Kdo říká, co si přeje mainstream, žádnou cenzuru necítí. Kdo říká něco jiného, ten je dezolát, proruský živel a minimálně kontroverzní,“ uvedla nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Podle ní je nutné jiné názory a diskusi podporovat.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák podotkl, že nelegální obsah je definovaný a takzvaný škodlivý obsah vymezují vnitřní pravidla sociálních sítí. Cílem je stav, aby pravidla byla dopředu a zřetelně známá.
