Obrovská počítačová centra, která chce postavit Evropská unie, by pomohla dohnat náskok Spojených států v umělé inteligenci (AI). V EU by těchto center mohlo být až o pět, zažádat o podporu v programu AI continent chce také Česko, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09). Na takzvané AI gigatovárny EU dohromady vyčlenila asi 20 miliard eur (téměř 496 miliard Kč), přičemž předpokládá, že 65 procent vynaloží soukromý investor, uvedl Kavalírek.
Se soukromým investorem Česko podle Kavalírka aktuálně jedná a má také vytipované lokality, kde by AI gigatovárna mohla stát. „Řešíme to opravdu denně. Vyvíjí se to velmi dobře. Ještě pořád nechci stoprocentně říct, že to (žádost, pozn.red.) podáme, ale opravdu se tomu velmi blížíme,“ uvedl Kavalírek. Zájem o počítačové centrum podle něj vyjádřilo i Německo nebo Dánsko.
Gigatovárna by musela stát vedle zdroje energie, třeba vedle elektrárny. Podle Kavalírka by česká soustava příkon zvládla.
Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková zájem Česka o stavbu AI gigatovárny vítá. Zároveň ale uvedla, že Česko se podle ní nebylo schopné dohodnout ani na zavedení evropského Aktu o AI. „Většinou je to tak, že je to v těch velkých zemích, ale doufám, že to tak nebude. Ale země, která není schopná ani se dohodnout na implementaci AI aktu, tak to o vás něco vypovídá, jak to berete vážně,“ řekla ČTK.
Příjem žádostí o podporu na stavbu AI gigatovárny podle Kavalírka skončí příští pátek. Zároveň je do konce června možné žádat o podporu na stavbu menšího počítačová centra, kterých by v EU bylo více. Očekávaná investice do jednoho takového centra je 20 až 40 milionů eur (asi 496 až 992 milionů Kč), řekl Kavalírek. „Je na stole, že podáme oboje. I to je velmi dobrý superpočítač, který tady v tuto chvíli nemáme, ale nezvládne počítat to, co těch 100.000 čipů v gigatovárně,“ dodal.
Právě výpočetní výkon bude v rozvoji AI hrát velkou roli, řekl ČTK ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl. „Tahle gigatovárna může sloužit celé Evropě, veřejné správě nebo třeba různým státům v tom, abychom podpořili výzkum, abychom byli schopni AI zavádět do zdravotnictví, aby třeba mohla fungovat nějaká chytrá AI funkce v rámci veřejné správy, finančního úřadu nebo nějakých sociálních služeb,“ uvedl. „Zkrátka je to takový motor té AI ekonomiky,“ doplnil.
Vláda loni v červenci schválila Národní strategii umělé inteligence do roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti připravilo akční plán s 86 opatřeními za 20 miliard Kč. Plán si klade za cíl větší využití AI ve vzdělávání, na trhu práce či podporu vědy a výzkumu.
„Česká republika je opravdu machr ve výrobě strategií, které se pak nedodržují. Nicméně je dobře něco mít. Pak se to skutečně musí brát vážně a celá vláda za tím musí stát a to se zatím bohužel neděje a nevidím to tam,“ řekla Jabůrková.