Kde jsou ty párky, pivo, zmrzlina a toalety?

Tyto otázky si často klademe v prodejních galeriích, ve výstavních halách nebo na stadionech, zejména jsme-li tam poprvé a piktogramy (s toaletami) jsou buď v nedohlednu, nebo jednorázové stánky s občerstvením či nabízeným zbožím piktogramy s navigací ani nemají. Pomoci může internet věcí s majáčky – beacons.

V internetu věcí (IoT) se to totiž lze snadno dozvědět. Mohou napovědět beacons – majáčky, miniaturní zařízení, vysílající signály o své přítomnosti a vzdálenosti aplikacím v mobilních zařízeních – smartphonech nebo tabletech. Technologie majáčků umožňuje jednoduše propojit informační obsah s údaji, které majáčky pravidelně vysílají. Přiblíží-li se majáček a mobilní telefon či tablet na určenou vzdálenost, lze získat identifikátor majáčku a zobrazit uživateli informace, které se k němu pojí. Například zaslání informací a nabídek souvisejících s konkrétním místem. Majáčky samy žádné uživatelské informace nezasílají (ani číslo mobilního telefonu); vysílají jen základní informace, především několik identifikačních údajů a informaci o síle signálu, kterou je možno využít pro odhad vzdálenosti zařízení od majáčku. Na základě těchto informací je možno si z cloudové služby vyžádat specifické informace, které se k danému majáčku pojí. Mají proto široké možnosti využití v propagaci, navigaci, poskytování informací návštěvníkům, nebo třeba reklamě.

IoT a možnosti využití majáčků
Obecně se pro profesionální využití čidel vybavených IoT a majáčků nabízí řada možností. Mezi ty nejběžnější se řadí například tyto:

• Průmyslová automatizace a řízení výroby – pomocí čidel a majáčků je možno sledovat výrobní kroky a informace předávat do cloudu pro následné statistiky a monitorování výroby.
• Sledování majetku – lze sledovat, zda některý předmět neopustil vymezený prostor, nebo naopak jej už opustil, pokud je to žádoucí.
• Skladové systémy – identifikace zboží v policích, navigace personálu v prostoru nebo skladových zónách, automatizace vyhledání konkrétního zboží.
• Elektronické štítky na policích se zbožím – dopravování informací zákazníkům, třeba nutriční data nebo nabídka slevy.
• Navigace úřady nebo veřejnými zařízeními – návštěvník instituce či úřadu vybavený v recepci visačkou s majáčkem může být jednak navigován prostory, ale navíc může být jeho přítomnost v čekárně automaticky indikována příslušnému úředníku. Zpětně může oznamovat na telefony či chytré hodinky klientů čekací doby, vyzývat ke vstupu do kanceláří, oznamovat dostupnost dokumentů nebo výsledků šetření.
• Zdravotnická zařízení – majáčky se umísťují na postele pacientů. Lékaři při vizitě pak mohou na svých mobilních zařízeních automaticky vidět veškeré zdravotní záznamy daného pacienta. Data pacientů jsou uložena na centrálním serveru a přístup k nim je povolen jen ze známých koncových zařízení. Pro zdravotní sestry se zavádějí systémy, které jim na základě majáčků sdělují denní úlohy a údaje o medikaci pacientů v řádu minut poté, kdy jim začne pracovní směna – tím se snižuje počet možných chyb způsobených špatnou komunikací. Lékaři mohou vidět své denní plány ihned po příjezdu na pracoviště. A konečně majáčky mohou informovat i mobilní zařízení pacientů po jejich vstupu do zdravotnického zařízení, například změny termínů a času návštěv, požadovaná vyšetření nutná před schůzkou s lékařem, mohou pacienty navigovat ke konkrétní vyšetřovně nebo oddělení a upozorňovat na přítomnost či nepřítomnost konkrétních lékařů.

Nasazení majáčků
Běžný postup při tvorbě navigačních či marketingových systémů na principu majáčků – beacons sestává z několika kroků:

1. Aplikace – je třeba vytvořit aplikaci pro mobilní zařízení, která je schopna na základě získaných identifikačních údajů z majáčků spustit na lokálním mobilním zařízení požadované akce: získat a následně zobrazit požadovaný obsah (zprávu o výhodné nabídce, slevový kupón, webovou prezentaci, zvukový nebo obrazový záznam, pozici na mapě lokality apod.). Výhodou je například použití univerzálních nástrojů typu Delphi, C++Builderu od firmy Embarcadero, jelikož aplikace se bude psát jen jednou a následně se stejný zdrojový kód přeloží pro iOS, Android, nebo Mac OS X. Protože tyto vývojové nástroje jsou kategorie RAD (Rapid Application Development), má vývojář k dispozici hotové komponenty včetně definovaných komunikačních rozhraní. Čas, který by musel věnovat studiu protokolů, formátů přenášených zpráv nebo implementaci nízkoúrovňových funkcí jednotlivých zařízení může využít pro co nejlepší realizaci úlohy, kterou má aplikace pro uživatele řešit.
2. Majáčky – v obsluhovaném prostoru se rozmístí majáčky a definují se jejich parametry a charakteristiky. Patří k nim síla vysílaného signálu, interval vysílání identifikačních informací majáčku, synchronizační informace s obslužnou aplikací na serveru nebo v cloudu, případně i další podrobnosti, jako třeba pozice v systému GPS. Aplikace na mobilním zařízení pak může v okamžiku vstupu do určené zóny reagovat na oznámení vysílaná majáčky.
3. Správa obsahu – pokud má být systém pružný a má nabízet i chytřejší služby jako je například zasílání zpráv přímo na přístroj (push notifications) či vyhledání odpovídajícího obsahu umístěného mimo mobilní zařízení, je třeba vybudovat také příslušnou serverovou infrastrukturu. Tu si můžeme představit jako jakýsi redakční systém, který umožňuje registrovat jednotlivé majáčky, jejich konfigurace a především vytvářet s majáčky spojený informační obsah. Pokud si uživatel nechce takový systém psát sám, lze zprostředkovat přístup k hotovým službám. Výhodou je přehledné uživatelské rozhraní, možnost bohaté konfigurace obchodních kampaní podle okamžitých požadavků a sběr statistik pro jejich následnou analýzu.

Umístění majáčků
Majáčky mohou mít jak pevné umístění, například uvnitř budovy, nebo mohou být spojeny s pohyblivými objekty, kupříkladu s automobilem, pojízdným stánkem apod.

Informace, které se pojí k jednotlivým majáčkům, mohou být statické – informace k expozici v muzeu), nebo dynamické – akční nabídka prodejny, v jejíž blízkosti je majáček umístěn.
Informace mohou mít prakticky libovolný formát (zobrazen může být text, webová prezentace nebo třeba video) a mohou být buď součástí aplikace, nebo mohou být uloženy na vzdáleném serveru či v cloudu.