Cloud computing v praxi: regionální cloud provideři

Ve spojení s cloud computingem, respektive tedy s jednotlivými cloudovými službami, jako je IaaS, PaaS, nebo Saas, jsou nejčastěji skloňována zvučná jména velkých hráčů. Ať už to je Amazon a jeho Amazon Web Services, Google se svým App Engine, nebo Microsoft se službou Azure, vždy se jedná o firmy, které se do paměti lidstva vtiskly především díky svým jiným aktivitám. Dá se říct, že cloud computing pro tyto hráče nepředstavuje nic jiného, než jen další segment trhu, který slibuje nové příležitosti a zisky. Specifikem cloudu jsou ovšem malí regionální poskytovatelé, kteří mnohdy nabízí výrazně lepší služby za méně peněz, moc se o nich ale nemluví. A přitom začít není zas tak těžké

O regionálních poskytovatelích cloudových služeb jsme se letmo zmínili už v jednom z předcházejících článků, byť tehdy tomu bylo jako o možné protiváze proti vytvoření dominantního poskytovatele cloudových služeb. Cloud computing ovšem není výsadou jen velkých a technologicky nejvyspělejších světových podniků, ale plnohodnotným poskytovatelem těchto služeb se, byť tedy ne v globálním měřítku, může stát firma prakticky odkudkoliv.

Každý zákazník je specifický, přizpůsobte se jim

Regionální poskytovatelé cloud computingových služeb mohou globálním hráčům konkurovat jen ve velmi omezené míře. Ostatně není se čemu divit. Společnosti, jako je již zmíněný Amazon, Google, nebo Microsoft disponují prakticky všemi představitelnými výhodami. Mají dostatek volných prostředků, které mohou do vývoje a propagace svých produktů investovat, mají kvalitní technologie, či alespoň prostředky na jejich získání a v neposlední řadě také disponují rozsáhlou základnou stávajících uživatelů a zákazníků, které mohou v prvních vlnách propagace snadno a levně oslovit. Nedisponují ovšem jednou velmi důležitou věcí, a to detailní znalostí prostředí a specifických potřeb zákazníků.

Právě to je ta největší, a de facto také prakticky jediná výhoda, kterou na své straně regionální poskytovatelé cloudových služeb mají. Jejich síla, alespoň z počátku, nebude v technické kvalitě poskytovaného řešení, výkonném hardwaru, nebo dostupné uživatelské základně, ale právě v tom, že jsou schopni zajistit řešení tzv. „na míru“ požadavkům jednotlivých klientů. Tím „něčím navíc“ může být cokoliv od přípravy takového balíku aplikací, které přesně odpovídají požadavkům klienta, přes jejich plnou lokalizaci do češtiny, až po zajištění pravidelného servisu a bezproblémového chodu celého systému.

Je to ale právě osobní přístup ke klientovi, k jeho požadavkům a operativní řešení všech problémů a požadavků, co hraje ve prospěch regionálních providerů. Společnosti jako Google, nebo Microsoft v České republice sice mají své pobočky, jejich řešení jsou ale většinou příliš unifikovaná a přístup ke klientům, kromě těch největších, nejváženějších a nejperspektivnějších, příliš „tabulkový.“

Začít není zas tak těžké

Z ostatních článků, které jsme v rámci seriálu „Cloud computing v praxi“ už vydali, bezesporu vyplývá, že investice pro vstup mezi poskytovatele cloudových služeb je jak technologicky, tak především finančně velmi náročnou investicí. To je bezesporu pravda, jako na všem se ovšem i v tomto případě dá najít ono pomyslné „ale.“ Tím je fakt, že začínající, respektive regionální poskytovatelé nemusí hned na začátku svého působení budovat rozsáhlá datová střediska a výpočetní centra, ale mohou využívat již existujících řešení některého z větších hráčů. Jinými slovy začínající firmy mohou doslova přeprodávat to, co nabízí jejich nadnárodní konkurenti.

Pokud budou regionální provideři jen přeprodávat už dostupná řešení, kde je tedy nějaká přidaná hodnota? První z nich je v již zmíněném přístupu k zákazníkovi a jeho potřebám. Lze očekávat, že regionální poskytovatel bude daleko rychleji plnit přání zákazníků a systém dle jejich potřeb a požadavků rychleji a operativněji upravovat. Navíc díky existenci takzvaných úspor z rozsahu, tedy nižší ceně při odběru většího množství služby (například výpočetního výkonu), by regionální poskytovatelé mohli být schopni nabídnout celkově lepší cenu, než ceník některého z globálních hráčů.

Samozřejmé vyvstává otázka, proč by nadnárodní hráči měli být motivováni dovolit regionálním poskytovatelům přeprodávat některé z jejich služeb. Možná překvapivě, ale i pro toto tvrzení lze nalézt přesvědčivé důvody. Předně velcí poskytovatelé se obvykle soustředí především na velké zákazníky, tedy společnost s jednotkami až desítkami tisíc zaměstnanců. Těm jsou ochotni nabídnout vstřícný přístup a lepší cenovou politiku. Naopak jednotlivci, nebo zákazníci z oblasti malých, a někdy i středních podniků, bývají často pod rozlišovací schopnost těchto poskytovatelů. Ostatně není se čemu divit, vyvinou řešení na míru pro nadnárodní koncerny, není problém, protože vložené náklady se v horizonzu několika měsíců vrátí. Vyvíjet vlastní řešení pro podnik s dvacítkou zaměstnanců je hloupost, protože náklady převyšují příjmy z tohoto zákazníka na několik desítek let dopředu.

Druhý důvod je s tím prvním velice úzce provázán, a je jím orientace na vybrané trhy. Microsoft sice před několika týdny slavně uvedl Azure i do České republiky, troufám si ale tvrdit, že zrovna český trh nebude v příštích několika letech klíčovým odbytištěm této služby. Microsoft se s Azure nejdříve pokusí prosadit především v severní Americe a západní Evropě, a až poté přijdou na řadu další státy, tedy i Česko. I to dává v současnosti prostor pro vznik regionálních (možná přímo českých) poskytovatelů cloudových služeb.

Do třetice, pro všechny ze zmíněných firem je cloud computing zcela novou oblastí podnikání, která se sice do budoucna jeví jako velmi perspektivní, v současnosti je ale především ztrátová. Společnosti tak budou doslova rády za každého zákazníka, kterého mohou získat, a pokud bude ten dále propagovat jejich řešení, tak jen lépe.

Otázkou na závěr tak zůstává, jestli se dočkáme regionálních poskytovatelů i v České republice. Vzhledem k předchozím řádkům se není důvod domnívat, aby tomu tak nebylo. Česká republika je trh natolik malý a jazykově a kulturně specifický, že pro vznik lokálního, řekněme česko-slovenského operátora prostor bezesporu je. Logickým krokem by bylo, aby se na pole cloud computingu vydala taková firma, která už nyní disponuje alespoň nějakým technickým zázemím, kapitálem a zákazníky, o které by se mohla opřít. Řeč je tak především o poskytovatelích hostingových služeb, nebo společnostech zabývajících se firemní správou IT. Zpráva, že by některý z tuzemských podniků začal poskytovat vlastní služby založené na cloudu se ale zatím neobjevila.

Přečtěte si také

Cloud computing v praxi: IBM poráží Microsoft v zakázce roku
Cloud computing v praxi: Microsoft v Česku spustil Windows Azure
Cloud computing v praxi: IBM chystá netbook čistě pro cloud
Jak se dělá cloud computing
Cloud computing jako trend pro firemní IT