Kam ukládat data v roce 2008?

Nejen ve firemním využití jsou pro nás informační technologie důležité právě z hlediska dat. Zpracování, sdílení, zálohování a podobné úkony se týkají tohoto odvětví a výpočetní technika nám umožňuje v těchto ohledech postupovat mnohem dále. Také proto se v dnešním článku zaměřím na datová úložiště určená pro běžné počítače (PC) a jejich možnosti. Součástí článku je také celá řada informací a rad.

Pevný disk Hitachi.

Když zůstanou na místě

Segment pevných disků pro stolní počítače se svým principem příliš nemění. Největší změny se týkají především zlepšování parametrů a z hlediska ukládání dat především hustotou zápisu, která se neustále zvyšuje. Standardní rozměr takových zařízení se odvíjí od plotny, což je část, na níž jsou data uložena. V této kategorii je to nejčastěji tři a půl palce (vzhledem ke zvyklostem dále jen 3,5“). Mezi základní parametry patří kapacita, rychlost otáčení ploten, velikost vyrovnávací paměti a rozhraní. Možná si říkáte, kde je doba odezvy, ale ta vychází až předchozích možností, které jsou čistě fyzického rázu. Rychlost otáčení ploten se pohybuje kolem 7 200 otáček za minutu. Pokud tedy nepočítáte s aplikacemi náročnými na výkon, pak nemá cenu investovat do rychlejších. I pro běžné stolní počítače jsou k dostání disky s 10 000 otáčkami, které v tomto segmentu tvoří špičku z hlediska výkonu, nikoliv však kapacitních možností.

Už z definice vyrovnávací paměti je zřejmé, že slouží jako překladiště mezi rychlejším a pomalejším zařízením (v tomto případě pevného disku). Její velikost je velmi důležitá a dnes se nejčastěji setkáváme s kapacitou 8, 16 anebo 32 MB. V tomto ohledu platí, že čím větší, tím lepší. Vzhledem k cenám nelze doporučit všechny pevné disky s pouze osmi megabajty vyrovnávací paměti. V discích s kapacitami nad 750 GB je vyrovnávací paměť o velikosti 32 MB téměř pravidlem.

K možnosti připojení rozhraní ani není co říci. V segmentu pro stolní počítače se nabízí nejčastěji SATA II a jiná možnost výběru se odvíjí od možností dané sestavy, respektive základní desky. Na úplný závěr této části jsem orientačně vypočítal cenu za 1 GB u pevných disků s rozměrem 3,5“, rychlostí 7200 otáček za minutu a rozhraním SATA II. Nejlépe v tomto poměru vyšly modely v kapacitách od 400 do 750 GB. U nich zaplatíte za 1 GB místa zhruba od 2,4 korun bez daně.

Každodenní zálohování?

O tom, že data jsou cennější než hardware, není třeba dlouze diskutovat. Tím větší hloupostí je nechávat je na jednom datovém úložišti. Pro zálohování dat ze stolních počítačů typu PC (personal computer) jsou v současné době zřejmě nejvhodnější externí pevné disky, které s doplňujícím softwarem nabízejí komplexní funkce, například automatické zálohy. Externí pevné disky větších rozměrů (většinou 3,5“) jsou k těmto účelům kromě jednoduchého rozšíření kapacity velmi vhodné. Jejich ceny poklesly a nabízejí se od celé řady výrobců a pro širokou škálu připojení. Nejčastější je sériové USB, FireWire anebo síťové technologie, které umožňují zálohu z více počítačů připojených do jedné sítě.

Celá řada výrobců již své pevné disky nabízí se softwarem pro snadné zálohování. Bohužel jsou často kompatibilní pouze s nejnovějšími systémy Microsoft Windows. Kromě zálohování na pevné disky je dobré připomenout také možnost využití webových služeb k podobným účelům.

Flash disk Corsair.

Do kapsy, na cesty

Mít svá data stále s sebou je při dnešním způsobu života nutností. Variant existuje několik, zmíním se především o menších externích discích a poté také o flash discích. Ty nabízejí stále větší množství specifických funkcí a možností zabezpečení. Vzhledem k jejich kapacitám, ceně a velikosti se již zdá být přenášení dat na optických nosičích podstatně zastaralé. Nehledě na to, že například celá řada mobilních zařízení optickou mechaniku nemá. V případě flash disků je pro pracovní účely nejdůležitější kromě kvality pamětí také způsob zabezpečení.

Od toho se odvíjí i cena, avšak o krádeži dat také není nutné dlouze diskutovat. Existují dva základní způsoby ochrany – hardwarové a softwarové. Typickým zástupcem první skupiny je flash disk nabízející na svém těle sadu tlačítek pomocí nichž se vyťuká kód. Působivým a efektivním řešením je snímač otisků prstů. Úplně nejlepší je tyto možnosti zkombinovat a podrobit data bitovému šifrování v kombinaci s některým z předešlých prvků. S tím se na trhu bohužel nesetkáváme a zřejmě nejlepší možností je kombinace alespoň 256bitového šifrování s ostražitostí před krádeží anebo ztrátou.

V souvislosti s otázkou zabezpečení dat je to často horší u malých externích pevných disků s rozměry 2,5“ a 1,8“. A na co si dát pozor? Především na rychlosti otáčení ploten. U rozměru 2,5“ by se měla pohybovat na hranici 5 400 otáček za minutu. Ty pomalejší, které mají z pravidla pouze 4 200 otáček za minutu, jsou podstatně pomalejší a jedná se o starší modely. Zřejmě nejlepší je v tomto případě softwarová ochrana.

Přebytečná optická média?

Optická média v současné době již v mnoha ohledech postrádají pro zálohování smysl. O něm se však nedá pochybovat při použití multimediálního nosiče anebo v případě nutnosti data poslat poštou anebo kurýrem. Cena DVD médií klesla natolik, že se CD již nevyplatí. Pro zálohování se bohužel příliš nehodí. Na pevný disk se vejde mnohem více dat a v konečné součtu zabere i méně místa. Zabezpečení je navíc mnohem lepší, s přívalem levnějších médií a snižování cen nelze udržet kvalitu. S tím souvisí i životnost dat na DVD médiu. I při optimálních podmínek nelze docílit vysoké výdrže, bohužel jsou časté případy, kdy již po třech až pěti letech obsah nelze přečíst.

Pokud chcete právě životnost prodloužit, pak skladovat mimo dosah prachu, v klidu a bez světla. O něco lepší situace z hlediska kapacity je na poli Blu-ray disků. Od 130 korun bez daně jej lze pořídit s kapacitou 25 GB. Samozřejmě prozatím, jelikož stejné kapacity dosáhnete složením zhruba pěti běžných DVD za celkově třetinovou cenu.

Hudba budoucnosti

V blízké budoucnosti se bude situace odehrávat na poli běžných pevných disků podobně jako dodnes. Parametry se budou zlepšovat a výrobci se musí hodně snažit pro další zvyšování kapacity, které může být dosaženo pouze hustotou zápisu. Stále větší roli budou hrát SSD disky, které se nyní objevují především v mobilních zařízení. Osobně neočekávám jejich blízké použití v běžných stolních počítačích, jelikož jejich největší výhodou je odolnost proti nárazu. V kapsách budeme nosit stále více dat a z optických médiích se budou stávat stále více úložiště pro multimediální obsah anebo pro jednorázové a levné použití.

Možná by někoho z vás mohla napadnout myšlenka holografických disků, o kterých se hovoří už dlouhou dobu. Prozatím však není vývoj rozhodně tak daleko, abychom je v blízké době mohli čekat. Velkým problémem budoucnosti bude také otázka vybírání nesmyslných autorských poplatků. Doufám, že doba, kdy si i zákonodárci uvědomí, že povinné platby z datových úložišť „rádoby“ organizacím jsou nesmysl. Anebo snad za pár let budu za pevný disk, který budu používat k zálohování rodinných fotografií, platit desetkrát vyšší poplatky?

Přečtěte si také

Jak vyřešit zálohování ve firmě
Kdy je vhodné vybrat notebook nebo stolní počítač?
Verbatim představil dva nové pevné disky
Jmenuje se poslední optické médium Blu-Ray?