IBM a Sun: Příběh jedné neuskutečněné akvizice

Centrála společnosti IBM ve městě Armonk

Ještě před prvním dubnovým víkendem vše vypadalo dobře. V pátek se dokonce objevily neoficiální informace o tom, že dohoda již byla uzavřena a akvizici tedy nic nebrání. Stačil však jediný víkend, aby vše zkrachovalo. Podle zákulisních informací je za neúspěchem nejen snížení finanční nabídky ze strany IBM, ale také nenasytnost nejvyššího vedení Sun Microsystems. Analytici přešli od malování růžové budoucnost k počítaní škod. Kdo je vlastně vítězem této epizody? Než dojdeme k odpovědi, pojďme se vrátit na úplný začátek.

Oznámení nabídky a raketový růst akcií

18. března se v médiích poprvé objevily informace, že se společnost IBM chystá koupit Sun Microsystems. Hovořilo se o investici ve výši až 7 miliard dolarů (více než 140 miliard korun). Zprvu stěží uvěřitelná zpráva okamžitě vystřelila nahoru hodnotu akcií Sunu o 79 procent na více než 9 dolarů. Šlo přitom o nejvyšší hodnotu od září loňského roku. První nabídka IBM na odkoupení činila něco mezi 10 až 11 dolary.

Pro Sun to bezpochyby představovalo doslova dar z nebes, zvláště při pohledu na finanční výsledky za několik posledních let. Jen za rok 2008 poklesly akcie o téměř 80 procent, koncem listopadu se dokonce prodávaly za méně než 3 dolary. V roce 2006 Scott McNealy rezignoval na svou pozici výkonného ředitele, protože společnost za předchozí čtyři roky zaznamenala ztrátu 4,5 miliardy dolarů. Od té doby bylo propuštěno 13 tisíc zaměstnanců, přičemž poslední propouštění (6000 míst) bylo oznámeno koncem letošního ledna. Ztráta v aktuálním fiskálním roce, který končí v červnu 2009, bude podle odhadů agentury Bloomberg činit až 1,24 miliard dolarů.

Potopení akvizice roku

Za neúspěchem jednání stojí podle dostupných informací několik důvodů. Společnost IBM totiž snížila původní částku, kterou byla ochotna za jednu akcii zaplatit. Podle médií se pohybovala mezi 9,1 až 9,4 dolary za akcii. Tato nabídka byla přitom stále o nejméně 10 procent vyšší, než hodnota akcií v té době. V sobotu pak správní rada společnosti Sun tuto formální nabídku odmítla a zároveň v dobré víře oznámila, že ukončila exkluzivitu vyjednávání s IBM. Už v minulosti se totiž hovořilo možném zájmu o odkoupení ze strany společností Hewlett-Packard, Dell či Cisco.

Centrála společnosti Sun Microsystems v Santa Clara

Vedení společnosti se v podstatě rozdělilo na dvě názorově odlišné skupiny. Tu, která transakci odmítala, vedl již zmiňovaný spoluzakladatel společnosti, bývalý výkonný ředitel a nyní předseda správní rady Scott McNealy, na druhé straně pak stál současný výkonný ředitel Jonathan Schwartz.

Sun také požadoval ujištění ze strany IBM, že bude v akvizici pokračovat i v případě zásahu ze strany regulačních orgánu. Ten se ostatně dal očekávat. Obě společnosti totiž na trhu serverů s operačním systémem Unix zaujímají dvě nevyšší pozice a po akvizicí Sunu by tak IBM získalo téměř 65procentní podíl. Vědět by o sobě zřejmě dala nejen americká administrativa, ale také Evropská komise, která je na jakýkoliv náznak dominance doslova alergická.

Případný obchod by, nehledě na celý počítačový průmysl, znamenal významný krok také pro samotné IBM. Za více než stoletou historii společnosti by šlo o největší uskutečněnou akvizici. IBM by se stalo největším světovým poskytovatelem počítačových služeb a serverů a svou pozici by významně posílilo také v oblasti softwaru. Díky Sunu by IBM mohlo nejen lépe konkurovat Microsoftu poskytováním bezplatných alternativ, ale získalo by také širokou komunitu vývojářů využívajících softwarové produkty Solaris, Java či MySQL. Jedním z důvodů akvizice byla bezpochyby také snaha o větší prosazení se na trhu cloud computingu.

Stažení nabídky a raketový pád akcicí

Nic z toho se však nestalo, IBM v průběhu neděle svůj zájem o koupi stáhlo. Tato zpráva hned v pondělí ráno projevila strmým pádem akcií společnosti Sun. Jejich hodnota klesla o 23 procent na 6,56 dolarů, což představuje největší pád od července 2002. Akcie společnosti IBM se naproti tomu téměř nezměnily.

Jonathan Schwartz má rozhodně o čem přemýšlet

Mnozí považují odmítnutí nabídky IBM za velkou chybu. Analytici z Wall Street okamžitě přispěchali s odhady, že odmítnutí může mít pro Sun dalekosáhlé následky. Pro několik následujících let očekávají další nejen výrazné finanční ztráty, ale i další klesání akcií. V prohlášení Sun pouze oznámil, že se i nadále drží své strategie růstu a budování hodnoty pro akcionáře.

Zažíváme IT déjà vu?

Celý vývoj nutně připomíná loňské tance okolo prodeje Yahoo společnosti Microsoft. Scénář byl ostatně velmi podobný. Nejprve se objevily zprávy o jednáních, která překvapila celý IT svět. Později dohoda začala získávat vážnější podobu a začalo se spekulovat také o jiných zájemcích (v tomto případě Google). Oba pokusy o podání záchranné ruky firmě v potížích se však nakonec neuskutečnily.

Také v případě Yahoo došlo razantnímu poklesu akcií a dnes se pohybují hluboko pod polovinou hodnoty v době, kdy se hovořilo o možné akvizici. Tehdejší výkonný ředitel Jerry Yang dokonce musel na nátlak akcionářů rezignovat. Zda se tak stane i v případě společnosti Sun, je zatím těžké odhadovat, rozhodně se však nedá říct, že by její akcionáři zářili radostí.

Sun ještě spláče nad výdělkem

Zdá se, že malá akviziční epizodka je u konce. Další jednání mezi IBM a Sunem zatím nebyla oznámena a neobjevily se ani další nabídky na odkoupení. Pravděpodobně tedy můžeme rozluštit úvodní otázku, kdo se stal pro tentokrát vítězem. Společnost Sun to rozhodně není a v případě IBM se až tak moc nezměnilo. Přinejmenším tedy nebude čelit možným antimonopolním šetřením. Pak nám tedy zůstali především konkurenti v podobě HP či Cisca, kteří šlapou IBM na paty.

Že by tedy opět platilo rčení, když se dva perou, třetí se směje? To asi ne, Sun a IBM se přece neperou, jen to chtěli ostatním pěkně natřít. Snad někdy příště…

Přečtěte si také