Vize budoucnosti: jak budeme žít za dvacet let?

Jana Budinská, 29. květen 2009 08:38 4 komentářů

Intel
Dovedli bychom si před dvaceti lety představit, že se v kancelářské práci neobejdeme bez počítače? Před patnácti, že neuděláme krok bez mobilu? Před deseti, že bude existovat notebook za polovinu průměrného platu, který si dáme do kapsy, a pokud by na nás i on byl moc velký, na mobilním telefonu můžeme surfovat na internetu, vyřizovat maily a pouštět si videa? Podívejme se, na čem pracují vizionáři v Intelu – na technologie, které se nám dnes zdají neskutečné, ale během několika desítek let je dost možná budeme běžně používat.


Justin Rattner, CTO Intelu.

Jak to bude s technologickým vývojem dál? Čeká nás „jen“ další miniaturizace, zrychlování a zvětšování výkonu, nebo jsme na prahu úplně nových, převratných vynálezů? Myslíte, že už bylo všechno objeveno? Ale to si mysleli v 19. století taky...

Tento měsíc Prahu navštívil CTO a hlavní vizionář Intelu, Justin Rattner. Při své návštěvě se zmínil o některých projektech, na kterých se v současnosti v laboratořích Intelu pracuje. Některé budou za pár let běžně dostupné, u jiných vývoj začal teprve nedávno a pravděpodobné produkční nasazení je teprve několik desítek let před námi, ale všechny více či méně připomínají námět z nadprůměrně dobré sci-fi. Jak tedy bude vypadat náš svět za deset, dvacet či třicet let?

Budeme nabíjet bezdrátově


Tenhle vynález je asi nejblíže realizaci: v praxi už bylo vyzkoušeno i napájení 60wattové žárovky „na dálku“. Bezdrátový přenos elektrické energie, pro nějž se používá zkratka WREL (Wireless Resonant Energy Link) funguje na principu magnetické rezonance. Jde o přenos magnetického pole mezi dvěma směrovými rezonančními anténami. Jednou z největších překážek vývoje je v současnosti právě velikost antén, to by se však v krátké době mělo vyřešit a během několika let budeme možná nabíjet všechny své elektrické spotřebiče jednou krabičkou, šířící rezonanční vlny. Technologie by neměla být lidskému organismu v ničem škodlivá: nepoužívá elektrické pole a uvnitř našeho těla není oproti například mikrovlnnému ohřevu nic, co by mohla rozkmitávat.

Ožehavé území: mozek


To další projekty mohou nahnat paranoidnějším jedincům přece jen větší strach, počítače se tady totiž dostávají tam, kam jsme je doposud nepustili – k našemu mozku. Technologie EPOC používá speciální helmu s šestnácti senzory, které snímají elektrickou aktivitu mozku, a umožňuje již nyní např. ovládání jednoduchých her. O něco invazivnější je projekt WISP, ve zkratce RFID čip s pasivním napájením přijímaným rádiovým signálem, který obsahuje i výpočetní jádro a dokáže vysílat různé stavy, např. změny teploty. Projekt Intel NeuralWISP chce možností této technologie využít u mozkových implantátů.

„Proniknout do našeho těla“ ale bude možné i v jiném smyslu: velký pokrok v medicíně by znamenala možnost okamžité analýzy DNA, odhalení dědičných dispozic a individuálních reakcí, díky čemuž bude možné „ušít“ léčbu doslova na míru. Analýza DNA dnes trvá dlouho a je velice drahá, ve vývoji je však speciální čip s miliardami upravených tranzistorů, které budou schopné z kapky krve analyzovat DNA v mnohem kratší době.

Z ručky do ručky


Napadlo vás někdy, jak nesnadné je pro robota něco někomu podat – nikoli nabídnout na otevřené „dlani“, ale uchopit, natáhnout paži a ve chvíli, kdy po předmětu sáhnete, uvolnit stisk? V tomto případě se vývojáři inspirovali přírodou, přesněji řečeno některými rybami, které používají slabé elektrické pole kolem svého těla, aby se vyhnuly překážkám. V Intelu se jej roboti snaží přijmout za své a naučit se nejen podávat předměty, ale například také rozeznávat, jakou silou mohou uchopit kulečníkovou kouli či naopak tenkou skleničku.

Claytronics
Princip hmoty Claytronics.

Superhmota


Asi nejfantastičtější koncept, a zároveň s největšími možnostmi praktického využití. Superhmota s názvem Claytronics má být složená ze speciálních částic, tzv. Catomů, které jsou tvořeny množstvím speciálních čipů, schopných při změně elektrického pole změnit své vlastnosti – především polohu, což umožní měnit tvar předmětů vymodelovaných z Claytronicsu, ale například i barvu aj. Použití, na které by mohlo dojít už během několika let, je nasnadě: 3D modelování a návrhářství různých předmětů. V horizontu desítek let se pak snad budeme moci těšit například na univerzální přístroje, které mění svůj tvar podle toho, k čemu je používáme (z miniaturního MP3 přehrávače na větší telefon, ještě větší fotoaparát nebo naopak ještě menší hodinky). Na to si však v každém případě ještě poměrně dlouho počkáme.

Dlužno říci, že Intel v současné době vyvíjí celkem více než 70 projektů v různých odvětvích – od bezdrátových mobilních technologií až po ekologii či zdravotnictví. Do těchto výzkumných projektů společnost ročně investuje okolo 6 miliard dolarů a některé slibné změny přijdou zřejmě mnohem dříve, než se původně očekávalo. Za dvacet let sice nejspíš pořád nebudeme do práce létat malými osobními autoletadly nebo dokonce používat teleporty a stroje času, budoucnost, jak vypadá v pojetí Intelu, je nicméně docela lákavá. Na to, jaká bude doopravdy, si však samozřejmě stejně musíme počkat.


Komentáře

bunak #1
bunak 01. červen 2009 07:38

Nevím jak se cítíte po přečtení vy, ale doporučil bych autorce alespoň nakouknout do učebnice fyziky pro 7 a 8 třídu ZŠ. Pak možná přestane "nabíjet žárovku" a podobné nesmysly :o)

Jana Budinská #3
Jana Budinská 01. červen 2009 09:02

Ano, v odstavci o nabíjení se výraz vloudil i tam, kam se nehodí. To už se v zápalu boje stává :o) Článek byl prokonzultován s lidmi se základoškolskými znalostmi fyziky a podobná nehoráznost už by se v něm opakovat neměla. Ale kdo ví, třeba Intel pracuje i na žárovkách s vestavěným akumulátorem :)

Náhodný kolemjdoucí #4
Náhodný kolemjdoucí 20. leden 2011 12:24

Nikde nevidím žádný text o nabíjení žárovek. - možná už bylo opraveno, nebo jsi nepozorný čtenář.

megacruiser #2
megacruiser 04. červen 2009 10:44

Zajímavý je ještě výzkum neviditelnosti (už používají armády pro svoje tanky), nanoboti (mohli by provádět neinvazivní operace nebo třeba ničit rakovinotvorné buňky), výzkum antigravitace (rotující supravodiče). Z nepochopitelně opomíjených a dávno do praxe přivedených vynálezů musím připomenout elektricky zatmavovaná skla (pro auta stojící na slunci by to byla jedinečná věc), bohužel foliová lobby asi nemá na uvedení do praxe zájem. Taky "elektrický inkoust", neboli LCD panel spotřebovávající energii jen při změně stavu se zatím z Japonska do Evropy nedostal stejně jako mobil s vestavěným solárním článkem, který se nemusí nabíjet.


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář


RSS 

Zprávičky

Telefony Nokia se příští rok vrátí na trh

ČTK , 02. prosinec 2016 10:30

Chytré telefony se značkou Nokia se objeví zpátky na trhu v příštím roce. Finská společnost Nokia dn...

Více 2 komentářů

CETIN nabídne příští rok operátorům připojení až 250 Mbit/s

ČTK , 01. prosinec 2016 17:00

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zvýší od května příštího roku rychlost inter...

Více 0 komentářů

Akcie Samsungu stouply na nový rekord

ČTK , 01. prosinec 2016 12:00

Akcie jihokorejské společnosti Samsung Electronics dnes stouply o více než čtyři procenta na nový re...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

FBI bude moci s povolením soudu pronikat do jakýchkoli počítačů

ČTK , 01. prosinec 2016 10:30

V americkém Senátu dnes selhal poslední pokus o zablokování rozšířených policejních pravomocí, které...

Více 2 komentářů

Gartner:Prodej tabletů v ČR letos klesne o osm procent na 1,1 mil

ČTK , 30. listopad 2016 14:00

Zájem o tablety letos dále klesá. Prodej tabletů a hybridních notebooků na českém trhu se letos sníž...

Více 0 komentářů

Grafen opracovaný laserem

Pavel Houser , 30. listopad 2016 11:00

Na Iowa State University přišli s další metodou pro tištění grafenových součástek. V tomto případě j...

Více 0 komentářů

GFI Software přichází s beta verzí pokročilé cloudové ochrany e-mailu

Petr Velecký , 29. listopad 2016 18:00

Beta verzi své nejnovější cloudové platformy pro zajištění bezpečnosti a kontinuity provozu podnikov...

Více 0 komentářů