Kdo skutečně potřebuje Chrome OS a proč je okolo toho takový humbuk

Karel Wolf , 20. prosinec 2010 09:49 2 komentářů

Chrome
Je přibližně čtrnáct dní po Chrome day a vášnivé diskuze kolem dlouhodobě medializovaného ale stále vlastně ještě neexistujícího webcentrického cloudového OS neberou konce. Proč mu jedni věští rychlou smrt, druzí na něj hledí s nedůvěrou a kdo jsou Ti, kteří jej brání?

Lupa
CR-48 notebook
První pohled do RSS čtečky s technologickými médii říká, že je Chrome OS předem mrtvý, v lepším případě životaschopný, ale zcela zavrženíhodný. A to přitom ještě ani není na trhu. Svoji polívku si přihřál i věčný odpůrce čehokoli vzdáleného, duchovní otec GNU, Richard Stallman, který bude asi donekonečna opakovat, že cloud computing je zlo, protože dává naše soukromá data do rukou temného korporátního pána, který nad nimi svrchovaně vládne.

Osobně si nemyslím, že by byla situace až tak dramatická, ostatně, kdo z nás nikdy neposlal nechráněná data soukromého charakteru přes veřejný SMTP server, nevyužíval služeb veřejného FTP serveru, nesynchronizoval svá data pomocí některé z řady internetových služeb či nesvěřil část svých kritických dat do úložiště typu Box.net nebo Dropbox. Také většina chytrých telefonů, od těch teenegerovských až po ty manažerské disponuje minimálně hybridním prostředím a cloudové prvky v nich začínají pomalu převažovat. Jenže toto jsou všechno věci, které k nám přicházejí plíživě, po vzoru starověkých armád po předchozí důkladné civilní špionáži prostředí a bez varování.

Oproti tomu čistokrevný web-based OS pro desktop (i když v daném případě by se slušelo hovořit spíše o anti desktopu) je něco úplně nového a přichází s hlučnými fanfárami, což se zřejmě neodpouští. A hlasy odporu jsou slyšet i přímo z bašty Google, komentáře jeho CEO Erika Schmidta jsou toho jasným důkazem. Mediální teoretik Marshal McLuhan kdysi prohlásil, že lidé jsou ochotni akceptovat věci, které jsou pro ně nové maximálně ze 20 až 30 %. Těch zbylých sedmdesát až osmdesát procent musí tvořit něco známého. Zda-li tuto podmínku Chrome OS splňuje, je přes veškerou mediální blamáž spíše otázkou interpretace, respektive toho, co si každý z nás představí pod pojmem desktopový operační systém.

V případě uživatelské zkušenosti by přeci mělo být na první pohled všechno v pořádku, tedy alespoň pokud v souladu s předpokladem Google trávíte většinu času u počítače na Webu, ideálně internetovým nakupováním a vybíráním GMailu. Pak je tu možná ještě trochu vtíravá technická otázka, zda li je na téměř výhradně cloudový OS připravený současný světový broadband. Vzhledem k tomu, že Chrome OS cílí zejména na Netbooky, pak mám na mysli mobilní broadband. V české kotlině je v tomto ohledu na nějaký cloud OS ještě příliš brzy, stav pokrytí, silné kolisání rychlosti, velké latence a často vyloženě nezvládnutý handovering (projevující se častým pádem spojení) hovoří o dětských nemocech českých mobilních datových sítí dosti výmluvně. Jiná otázka, o kterou tu běží, zní: komu tenhle způsob distribuce OS prospěje?

Jaké jsou skutečné výhody Chrome OS, „rychlé“ první spuštění a relativní bezpečnost nejsou z mého pohledu zrovna nejpodstatnější funkce. Svou roli by mohla sehrát cena a snadná zaměnitelnost hardware, s tím prvním je ale třeba být zatím (alespoň v Evropě) ještě opatrný. Z jiného pohledu docela dobře chápu Google, jeho byznys stál na cloudu tak trochu vždycky a Chrome OS je pokus o výboj na trh zaslíbený, mlékem, strdím a OEM licencemi oplývající. Ukradnout Windows část tržního podílu však nemusí být jedinou motivací k uvolnění vlastního webcentrického OS, zde je pár důvodů, proč:

1. Další prostor pro reklamu


Není tajemstvím, že ekonomický úspěch Google přišel se schopností využít libovolnou svoji platformu jako nosič reklamního obsahu, zájemce o podrobnosti odkáži na knihu The Google Story. Chrome OS nebude jiný, příležitostí v tomto ohledu skýtá opravdu mnoho. Přestože kvartální finanční zisky společnost pravidelně utěšeně rostou, investoři se stále nervózněji pokukují po nových příležitostech.

2. Pryč z okovů


Nejhodnotnější produkt Google, jeho vyhledávač, je přístupný pouze prostřednictvím webového prohlížeče, případně obdobnou mobilní aplikaci. To je i přes silnou dominanci na vyhledávacím trhu poněkud frustrující. Chrome OS je pojistka a zároveň hypotetický booster nových oveček do jeho vyhledávače.

3. Totální kontrola nad uživateli


Částečně souvisí s předchozím bodem, Google vedle dokonalého přehledu nad tím, jak lidé hledají, získá také totální kontrolu nad tím, jak se k vyhledání dostanou a de facto je uzamkne na svých službách.

4. Být prvním se vyplatí


Ať se nám to líbí nebo ne, web-based operačním systémům bude patřit budoucnost, hraje se spíše o to, zda-li půjde o alternativní distribuční kanál operačních systémů, nebo o hlavní proud. Pak je tu také otázka, jak je taková budoucnost vzdálená. Již dnes je patrný plíživý přesun řady koncových i korporátních služeb do roviny cloudu a alespoň do doby, než někomu srovná nezálohované datacentrum se zemí zemětřesení, zásah politické zvůle, nebo tornádo, tak se na tom nic nezmění. I v případě nenadálé katastrofy se však od tohoto trendu odkloní jen část trhu a cloudový byznys pojede vesele dále. Google má v tomto prostředí všechny předpoklady stát se novým Microsoftem, bylo by zvláštní, pokud by se je nepokusil rozvinout.

5. Web je až příliš rychlý (pokud jde o vývoj)


Dravost prostředí, na němž Google postavil svůj hlavní byznys, je téměř přízračná. Jak dokazuje příklad Facebooku, být největší štikou v rybníce klidný spánek nezaručuje, při troše lenošení mohou ostatní ryby rychle přerůst přes hlavu. Není také jiného prostředí, kde by na tak malém prostoru vznikalo a uživilo tolik technologických startupů. Pro Google představuje Chrome OS jednak částečné uzamknutí uživatelů (bez Google účtu je systém nepoužitelný) na svých službách, druhak jednoduše přirozenou snahu nenechat se předběhnout, ačkoli menší ryby se dají zpravidla zavčas koupit, konkurence (Microsoft, Amazon a další) také nespí.

6. Skvělé zastřešující řešení


Google disponuje řadou kvalitních produktů, z nichž se masivně využívá jen zlomek, Chrome OS je přitom perfektní zastřešující platforma, stačí do ní všechny služby vhodně zahrnout.

V neposlední řadě by mohl Chrome dočasně pomoci Google udržet si dojem hodné společnosti a odvrátit pozornost od jeho téměř svrchované vlády nad podstatnou části Internetu. Pokud Google postaví Chrome OS hlavně jako svůj nerovný boj proti nadvládě platformy Microsoft Windows na desktopech, bude alespoň na čas z nevyzpytatelného hegemona zase za hrdinu a navíc nepomůže pouze sobě, na stejné vlně se sveze minimálně Apple a Linux. Ve finále je ale Chrome OS i přes svůj linuxový původ obrovská (nejen marketingová) past na uživatele, vzhledem k tomu, že se trh nechová vždycky racionálně, šance na zklapnutí by tu byla. My se jen můžeme dohadovat, co se do ní Google chytí.

Kam dál:

Cloud computig v praxi: předpovědi a trendy pro rok 2011

Google představil Chrome OS, na jeho uvedení si ale ještě počkáme

Google představil Chrome OS


Komentáře

Náhodný kolemjdoucí #1
Náhodný kolemjdoucí 21. prosinec 2010 16:20

To se furt jenom placa o Google Chrome OS a porad neni nikde ke stazeni aspon jako image virtualniho disku.

Náhodný kolemjdoucí #2
Náhodný kolemjdoucí 19. červen 2011 15:38

jedna vec je, ze zatim porad nejde stahnout a druha je ta, ze ani neni prvni (napr. Eye OS (priznacny nazev, ze? :-)) je tady uz nejaky ten rok), ale uz bude mit uplnou dominantu...M$ nemam rad, ale Google je mnohem horsi.....

RSS 

Komentujeme

Skutečně software pohltí svět?

Pavel Houser , 22. duben 2017 14:00
Pavel Houser

Výrok, podle něhož má software pojídat svět, jako první použil (zřejmě) Marc Andreessen v roce 2011 ...

Více





RSS 

Zprávičky

JIC investuje do spin-offu z CEITEC VUT z oblasti elektronové mikroskopie

Pavel Houser , 25. duben 2017 08:00

Jihomoravské inovační centrum věří, že trh s nanotechnologiemi poroste. Proto investuje do firmy Nen...

Více 0 komentářů

EK prý zvažuje legislativní kroky v boji proti projevům nenávisti

ČTK , 24. duben 2017 16:00

Evropská komise zvažuje legislativní kroky k harmonizaci metod, kterými internetové platformy jako F...

Více 4 komentářů

Rusko prý špehovalo e-maily příslušníků dánské armády

ČTK , 24. duben 2017 14:00

Rusko pomocí skupiny hackerů proniklo do systémů dánské armády a v letech 2015 a 2016 mělo přístup k...

Více 1 komentářů

Starší zprávičky

Philipsu vzrostl čtvrtletní zisk o 18 %, překonal očekávání

ČTK , 24. duben 2017 11:43

Nizozemskému výrobci elektroniky Philips se zvýšil čtvrtletní zisk o 18 procent na 442 milionů eur (...

Více 0 komentářů

Baterie se vozí loděmi, jsou kvůli tomu dražší?

Pavel Houser , 24. duben 2017 10:47

Dříve byly akumulátory přepravovány jako běžné zásilky, před 5 lety ale byly přeřazeny do kategorie ...

Více 2 komentářů

FabLab: brněnská dílna pro start-upy i technické nadšence

Pavel Houser , 23. duben 2017 09:00

3D dílna nabízí např. laserovou řezačku, 3D tiskárny a 3D skener. FabLab Brno je součástí celosvětov...

Více 0 komentářů

3 % Čechů již byla okradena při platbách online

Pavel Houser , 22. duben 2017 12:00

Ve většině případů šlo o částku do 5 000 Kč....

Více 0 komentářů