Přináší kontroverzní ballot screen své ovoce?

Mezi devátým únorem a 10. březnem tohoto roku poklesl podle agentury StatCounter podíl Exploreru na vyhledávání na úkor konkurenčních prohlížečů poměrně dramaticky.

Statistika poměrně pěkně odráží uvedení ballot screenu (aktualizace s výběrem nového "výchozího" prohlížeče) do ostrého provozu. Proti aplikaci se již stačili ozvat tvůrci minoritních prohlížečů, kteří se spojili v otevřeném dopise za větší demokratizaci výběru. Konkrétně se jednalo o autory prohlížečů Avant Browser, GreenBrowser, Maxthon, Sleipnir a SlimBrowser, kterým se současná nabídka nejpoužívanějších prohlížečů, nutno dodat, že zcela právem, nezdála dostatečně spravedlivá. Nejde však jen o výběr v nabídce, která skutečně reflektuje spíše popularitu, než ostatní parametry prohlížečů (ostatně je to byrokratický výmysl). Objevily se již dokonce pochyby o algoritmu, generování pořadí (zleva doprava, s nutností scrolování), který pravděpodobně upřednostňuje na prestižní levé pozici Internet explorer a jeho největší konkurenty. Ballot screen tedy přináší své první plody, otázkou je, zda-li všeobecné rozčarování bylo zrovna tím, o co původně šlo. Další otázka by mohla znít, komu se tím ve skutečnosti prospělo.

Pozadí Ballot screenu

Ballot screen byl představena jako automatický update systému k 1. březnu. V nabídce alternativních prohlížečů se objevila podivná směsice majoritních browserů v čele s Operou Firefoxem, Google Chrome a Safari od Apple. Jako alternativa pak minoritní prohlížeče typu Maxthon, SlimBrowser, Avant Force, Flock, Sleipnir, či GreenBrowser. Již tento Evropskou komisí posvěcený výběr je značně kontroverzní, neboť nereflektuje technologickou stránku věci a v nabídce upřednostňuje prohlížeče, postavené na stejném jádru, nebo dokonce aplikace, které běží jako pouhá nadstavba jiného prohlížeče.

Jaké jsou přímé dopady?

Od prvního března stoupl poměrně významně podíl podíl všech dominantních vyhledávačů na úkor vedoucího IE. Asi nejvíce na celé věci zatím profituje Opera Software. Nutno říci, že vedle StatCounteru a jemu podobných měření existují i další statistiky, které ukazují klesající podíl Internet Exploreru jako dlouhodobý trend, na kterém se Ballot screen nijak výrazně neprojevil.

Ve Francii klesl mezi 9. únorem a 10. březnem podíl IE z 51.82 procent na 49,34%, což je v podstatě pouze potvrzení trendu z prosince 2009. Na italském trhu je situace podobná, během stejné periody podíl klesl z 55.4 na 54.2%. Existují však i země, které jdou vysloveně proti tomuto trendu. Velká Británie dokonce zaznamenala nepatrný nárůst podílu Internet Exploreru.

Rozdělená Evropa

V Německu, které bylo asi nejvíce postižené masovým odklonem od IE6 při lednových hackerských útocích, se lidé začali k Exploreru pomalu vracet a IE zde zaznamenal za měřenou periodu nárůst z 26.57 na 26.94%. Všechny ostatní dominantní prohlížeče zůstávají na stejném podílu jako byly, nebo dokonce klesají, Firefox dokonce o celé 1 procento (zde mohl zafungovat právě post Aurora efekt).

Podíváme-li se na celkové evropské statistiky, mají všechny verze IE dohromady v současnosti na evropském trhu podíl 46.44%, což je stále solidní dominance, následuje Firefox s 39.26 % a po velkém odstupu Opera s 5.8%, Chrome s 4.28 % a Safari s 3.18 % . Ostatní platformy mají pouze 1.05 procent.

Jak vidno, pokud Ballot screen skutečně nějaký přímý efekt měl, byl asi stejný, jako plivnutí do moře. Na druhé straně, na pořádnou evaluaci je ještě trochu brzy a třeba nás za rok překvapí nějaký ten Butterfly effect.

Přečtěte si také:

Operace Aurora a Microsoft – útok v souvislostech

Microsoft versus Evropská unie: Válka o Internet Explorer v plném proudu