Až 71,5 procent Čechů a Češek se necítí dost informováno o nařízení o digitálních službách (DSA), vyplývá z nového reprezentativního výzkumu realizovaného Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd (IKSŽ FSV UK) ve spolupráci s výzkumnou agenturou MNFORCE. Tato evropská regulace přitom zvyšuje odpovědnost online platforem, tržišť a vyhledávačů za nelegální obsah, dezinformace i bezpečnost uživatelů a uživatelek. Téma evropské legislativy a změn, které přináší do digitálního prostředí, shrnuje nová kniha Digitální marketing v nové éře regulace, za kterou stojí autorský kolektiv IKSŽ FSV UK.
Podle Markéty Kláskové, jedné z autorek, se Evropská unie profiluje jako lídr v oblasti digitálních regulací. V posledních letech přijala například nařízení o digitálních trzích (DMA), nařízení o digitálních službách (DSA) nebo AI Act. Tyto kroky ale často narážejí na nedůvěru nebo nepochopení veřejnosti. „Smyslem těchto pravidel je přitom chránit práva občanů a občanek v prostředí digitálních platforem – například právo odmítnout sběr osobních dat prostřednictvím cookies nebo právo vědět, proč provozovatel platformy odstranil váš příspěvek či účet. Dlouhodobě však vidíme, že nové regulace nejsou doprovázeny odpovídající komunikací,“ říká vědkyně.
Akt o digitálních službách (DSA) platí v celé Evropské unii od února 2024. Česká republika však patří k posledním členským státům, které ještě nemají národní adaptační legislativu. Poslanecká sněmovna teprve 10. března 2026 poslala do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má například udělit pravomoci Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) pro vymáhání online pravidel.
Podle Kláskové chybí nejen osvěta o tom, jak digitální platformy fungují a jaká představují rizika na individuální i společenské úrovni, ale také dialog s veřejností o tom, co lidem v digitálním prostředí skutečně vadí a jakou roli by měl stát hrát při ochraně svobodného a bezpečného online prostoru.
Tomu odpovídají i data z uvedeného výzkumu. Pouze 8,6 procent lidí uvedlo, že nové zákony upravující pravidla digitálního prostředí odrážejí jejich potřeby a zájmy. Dotazovaní se zároveň necítí zapojení do rozhodování a debaty o pravidlech v digitální sféře: pouze 5,1 procent respondentů uvedlo, že mají šanci se vyjádřit k podobě nových pravidel, a jen 5,5 procent se domnívá, že mohou jejich podobu skutečně ovlivnit.
