Na otázku, „kolik stojí Facebook“, lze do určité míry odpovědět, i když samotná služba je zdarma. Hodnotu pro uživatele zjistíme inverzním dotazem – za jakou částku byste byli ochotni Facebook nepoužívat?
Jay Corrigan, profesor ekonomie na Kenyon College, provedl se svými kolegy různé série aukcí, jejichž výsledkem bylo zjištění, na kolik si Facebook cení samotní uživatelé. Výsledky byly publikovány v PLOS One. Výzkumníci se ptali na různá časová rozmezí, tj. za jakou částku by respondenti byli ochotni se Facebooku vzdát na den nebo až rok.
Výsledky: lidé byli ochotni deaktivovat svůj účet na Facebooku na 1 den v průměru za 4,17 dolarů, na 3 dny za 13,89 dolarů, na týden za 37 dolarů. Extrapolací z těchto dat by deaktivace na rok vycházela mezi 1 500 až 1 900 dolary (extrapolaci lze provést různě). Při přímé aukci pro deaktivaci na rok výsledky extrapolacím celkem odpovídaly, šlo o kolem 1 900 dolarů u uživatelů o průměrném věku 33 let, 2 076 dolarů u amerických studentů. Přitom nešlo jen o dotazníkový průzkum, ale o aukce s reálnými finančními důsledky; kdo podal (podá) organizátorům důkaz, že si na stanovenou dobu účet deaktivoval, dostal (dostane) opravdu vyplacenu příslušnou částku.
Facebook má asi 2,2 miliardy aktivních uživatelů a tržní kapitalizaci zhruba 420 miliard dolarů. Z toho by hodnota jednoho účtu/uživatele vycházela na 190 dolarů. Přínosnost pro samotné uživatele, jak ji posuzují oni sami, je ale mnohem vyšší; a to jakkoliv autoři výzkumu připouštějí, že k jejich respondentům patřili hlavně studenti (samotný průzkum měl několik částí, jedna zahrnovala on-line dotazování, studii provádělo více institucí atd.), přičemž obecně mladší lidé využívají Facebook intenzivněji a bude pro ně asi důležitější.
Mimochodem, někteří respondenti se aukce na celý rok prostě odmítli účastnit, natolik si nedovedli život bez Facebooku představit. V žádné ze skupin neklesla průměrná odměna za roční deaktivaci pod 1 139 dolarů, tedy více než 5krát tolik než oněch výše uvedených 190 dolarů (tedy ještě jedno zjednodušení: dáváme rovnítko mezi deaktivaci na rok a celkovou hodnotou).
Oceňování bylo podle autorů studie konzistentní a během doby provádění průzkumu se nijak neměnilo, např. aféry s ochranou uživatelských dat neovlivňují, za jak důležitý pro sebe lidé Facebook pokládají. Jak dále autoři výzkum dodávají: samotná služba třeba nemá bezprostřední dopad na ekonomické ukazatele typu HDP, nezvyšuje pracovní produktivitu, ale přesto přitom vytváří obrovskou a měřitelnou hodnotu. To samozřejmě platí nejen pro Facebook, ale pro internetové aplikace obecně.
(Na toto téma viz rovněž glosa Kacířství. Internet prý nepřispěl k ekonomickému růstu; člověk bohatne i tím, že může užívat něco, co považuje za přínosné a dokáže vyjádřit hodnotu tohoto přínosu přepočtenou na peníze.)
Samozřejmě by bylo zajímavé dále podobným aukčním systémem zjistit, na kolik si dnes v průměru lidé cení třeba adresy na GMailu. U Facebooku by stálo za to rozlišovat mezi oceněním konkrétního účtu a využívání služby jako takové. Mohli bychom se lidí dotazovat, za kolik by byli ochotni nevyhledávat na Googlu, zase by se to třeba dalo „přepočítávalo na hodnotu firmy“, výsledky by to samozřejmě chtělo interpretovat opatrně. Sotva z nich např. něco vyplývá o perspektivách eventuálního modelu zpoplatňování služeb.
Jestli se ale do podobně koncipovaného průzkumů pustí někdo další, to je otázka – vypadá, že zrovna tahle studie (celkem asi 1 300 respondentů) se totiž organizátorům celkem prodražila. Není divu, že podobné behaviorálně-ekonomické experimenty s vyplácením reálných odměn se obvykle provádějí v zemích, jejichž obyvatelé jsou na západní poměry chudí…
Zdroj: Phys.org a další
