Války a konflikty budou vzhledem k využití umělé inteligence nabývat nových forem, tvrdí Jean-Marc Rickli, hlavní řečník letošního norimberského veletrhu it-sa Expo&Congress. V ještě větší míře to samozřejmě platí i pro kyberprostor.
Ve svém hlavním projevu dne 9. října 2025 na letošním veletrhu a kongresu it-sa Jean-Marc Rickli poskytne vhled do toho, jak AI ovlivní mezinárodní bezpečnost a předefinuje mezinárodní politiku. Rickli je považován za jednoho z nejvýznamnějších bezpečnostních expertů ve Švýcarsku; zastává řadu funkcí, působí jako poradce různých mezinárodních orgánů a organizací.
Jakou roli bude AI hrát v ozbrojených mezinárodních konfliktech v budoucnosti, pomineme-li často zmiňované deepfakes a dezinformace?
AI se již široce používá ve své původní funkci analytického nástroje, tj. pro vyhodnocování dat nebo analýzu velkých dat. To slouží například ve válkách v Gaze a na Ukrajině ke zlepšení sběru zpravodajských informací. Izraelci ji také používají k identifikaci cílů Hamásu.
Umělá inteligence se také stále častěji objevuje jakou součást dronů. V současné době se na Ukrajině pro řízení dronů používají v prostředí rušení dvě hlavní techniky. Drony mohou být naváděny optickými kabely nebo vybaveny algoritmem, který převezme navigaci v případě selhání spojení s pilotem dronu. Druhá technika byla použita při ukrajinském útoku Spiderweb proti ruským strategickým bombardérům hluboko na ruském území.
V budoucnu bude AI pravděpodobně stále častěji využívána v rojích dronů k zahlcení nepřátelské obrany. Principem je zde využití velkého množství dronů, aby se překonaly kapacitu obránce. AI by zde mohla být použita k jejich koordinaci. Klasické obranné systémy země-vzduch jsou navrženy proti silným velkým raketám, které jsou obvykle poměrně nákladné. Pokud je ale třeba zachytit velké množství levných dronů například drahými raketami Patriot, je to z pohledu obránce velmi drahé a výhoda v nákladech je pak jasně na straně útočníků. Stojí za zmínku, že umělá inteligence se již používá v systémech protivzdušné obrany, jako je izraelský Iron Dome. Kromě toho jsme svědky vývoje stále autonomnějších zbraní. Plně autonomní zbraně se ve velké míře spoléhají na AI, aby pochopily kontext, orientovaly se ve svém prostředí a definovaly, identifikovaly a zasáhly cíl. Ačkoli v OSN probíhají jednání o zákazu těchto zbraní, dosud nebyla úspěšná. Současně pokračuje jejich vývoj, i když jsme se zatím nesetkali s plně autonomním smrtícím zbraňovým systémem.
Další oblastí použití AI jsou autonomní agenti. Na rozdíl od chatbotů například agent AI rozumí otázce a samostatně vyvíjí strategii k řešení problému a její realizaci. Ve vojenské oblasti v současné době dochází k vývoji agentů AI určených í vojenským velitelům ke konzultacím. Jde ovšem pouze o začátek vývoje, který povede k rostoucí autonomii strojů.
Budou se fyzické konflikty, jako jsou války, v budoucnu stále častěji odehrávat v kyberprostoru?
Nemyslím si. To, co v současné době vidíme například na Ukrajině, je klasická válka fyzického opotřebení, jako byla první světová válka, ale na rozdíl od ní se nyní digitální a fyzický svět stále více prolínají. Zpravodajské služby se při identifikaci osob stále více spoléhají na informace z digitální sféry, nicméně poté cíle neutralizují fyzické zbraně, jako jsou drony nebo rakety. Ve válce na Ukrajině jsme byli svědky prvních bitev mezi roboty. Prozatím se jedná o okrajový jev, ale v budoucnu se použití robotů pravděpodobně rozšíří. Umělá inteligence se také používá v kyberprostoru a v budoucnu se její využití bude stále více rozšiřovat. Mám na mysli například autonomní malware, který samostatně identifikuje cíle, vyhledává bezpečnostní zranitelnosti a vyvíjí a provádí příslušné akce k neutralizaci protivníka. Zároveň budeme svědky silné demokratizace kybernetických zbraní.
Jakou roli bude AI hrát v kybernetické válce v budoucnosti?
AI je velmi dobrým nástrojem pro sběr a analýzu dat a následné odvozování vzorců (vzorů?). Stejné nástroje lze vždy použít k obranným i k útočným účelům, například pro identifikaci bezpečnostních mezer. V budoucnosti bychom měli klást větší důraz na odolnost než na obranu. Ta druhá je reaktivní, zatímco první je anticipační. Útočníci velmi rychle optimalizují své algoritmy. Nemůžete být pouze reakční, protože při navrhování obrany nemůžete držet krok s tempem inovací, musíte předvídat. Zaměření na odolnost podporovanou předvídavými analýzami by proto mělo být rozhodně součástí vaší bezpečnostní výbavy.
Jaké geopolitické změny by umělá inteligence mohla přinést v mezinárodních konfliktech?
Otázkou je, jak AI přerozděluje globální moc. Dvě země, USA a Čína, jsou v současné době lídry v technologickém vývoji, všechny velké technologie pocházejí odtud. Evropa nehraje ve stejné lize, což je pro evropskou suverenitu a strategickou autonomii velmi problematické. V době zvýšené konkurence mezi velmocemi se AI stala rozhodujícím faktorem v tomto závodě o globální moc.
Rivalita mezi Čínou a USA se prohlubuje a klíčovou roli v ní hrají technologie. USA vyvíjejí tlak na EU, aby nespolupracovala s čínskými technologiemi a společnostmi. V nedávném příspěvku na Truth Social ze dne 26. srpna prezident Trump vyhrožuje sankcemi a cly všem subjektům, které by bránily rozvoji amerických digitálních společností. To se konkrétně týká jednotného digitálního aktu EU, jehož účelem je uložit omezení platformám sociálních médií. Evropa však tomuto není schopna čelit a nemá žádné digitální šampiony, takže je silně závislá na technologiích vyvinutých americkými společnostmi a v menší míře i těmi čínskými . To vše zvyšuje zranitelnost Evropy. Situaci ještě zhoršuje efekt uzamčení stávajících digitálních platforem. Rostoucí technologické odloučení mezi Čínou a USA navíc stále více nutí společnosti a země, aby si vybraly stranu.
Jakou roli budou informace hrát v budoucích konfliktech?
Právě v tomto vidím největší vliv na mezinárodní bezpečnost. Dezinformace nejsou nic nového; už trojský kůň byl částečně založen na dezinformaci, která přiměla obránce města vtáhnout ho dovnitř. . Změnil se však jejich rozsah a dosah. Digitální domény umožňují shromažďovat obrovské množství dat o každém jednotlivci, společnosti a zemi. Umělá inteligence usnadňuje zpracování těchto dat a umožňuje profilovat lidi na historicky bezprecendentní úrovni podrobnosti. Dezinformační kampaně se pak mohou zaměřovat na konkrétní jednotlivce, ale přitom stále pracovat i na národní úrovni.
Autorem rozhovoru je Uwe Siewers. Redakčně kráceno a upraveno, plné znění naleznete na www.itsa365.de.
