Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátečním výnosu nabídl velkorysé daňové úlevy a další pobídky firmám z oboru informačních technologií, které pomohou postsovětskou zemi změnit ve vůdčí stát na poli digitálních měn.
Uvedla to agentura AP. Bělorusko zlegalizovalo transakce v digitálních měnách v rámci snahy povzbudit růst soukromého sektoru a přilákat zahraniční investice, poznamenala agentura Reuters.
Sám Lukašenko uvedl, že cílem jeho dekretu o digitální ekonomice je vytvořit „jedinečné konkurenční výhody pro přilákání technologií, kapitálu a talentů z celého světa“. „Tento dekret dá Bělorusku náskok na cestě rozvoje,“ řekl při setkání s podnikateli.
Prezidentův krok má povzbudit používání digitálních měn a i nabídkou rozsáhlých daňových pobídek přilákat podnikatele s kryptoměnou bitcoin.
Kryptoměny bývají nestabilní, s prudkými pády každé čtvrtletí. Lukašenkův dekrekt představuje prudký zvrat v běloruské ekonomice, řízené vládou v sovětském stylu, s většinou podniků vlastněných státem a trpící závislostí na ruských úvěrech a zvýhodněných cenách surovin a energií.
Někdejší předseda zemědělského družstva Lukašenko se nicméně odhodlal k jistým reformám, které mají liberalizovat alespoň část ekonomiky a zlepšit podnikatelské ovzduší.
„Pro Bělorusko je to průlomový dekret,“ řekl Reuters vedoucí běloruské odbočky Microsoft Anton Mjakišev. Podnikatel a investor v informačních technologiích Viktor Prokopenja přirovnal podle ruské redakce BBC běloruský krok k digitální ekonomice k používání střelného prachu ve válkách, ale na internetu znějí i skeptické předpovědi ve stylu „přáli si to nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky“, tedy špatně. Vtipálci žertují, že Bělorusko je „kryptosociální stát“, v narážce na nedostatky dosavadního sociálního systému.
Cena digitální měny bitcoin v pátek klesla pod 13.000 dolarů (asi 282.000 Kč), zatímco ještě v neděli se blížila 20.000 dolarů. Tato kryptoměna tak v uplynulých pěti dnech přišla zhruba o třetinu své hodnoty.
