Blackout je anglický výraz pro rozsáhlé výpadky elektrické energie na určitém území. Internet s elektřinou bohužel přímo souvisí a jakákoliv hrozba pro elektrickou soustavu je tedy současně hrozbou i pro internet. V uplynulých pěti letech se o tom přesvědčili obyvatelé USA, Itálie či Řecka a podobným výpadkům se nevyhneme ani v budoucnu.
Lubor Kopecký
Každé datové centrum, kde jsou umístěny internetové servery, je přímo závislé na dodávce energie, která pohání všechny servery a směrovače, klimatizaci, hasicí systémy i bezpečnostní techniku. Ne náhodou proto většina provozovatelů odebírá energii ze dvou nezávislých elektrických sítí. K ochraně před poškozením dat chrání servery záložní zdroje UPS (Uninterruptible Power Supply).
Blackout a jeho následky
V některých zemích došlo v minulých letech k rozpadu celé rozvodné sítě vlivem jejího přetížení a následnému kaskádovému šíření kolapsu. Po selhání přetíženého vedení vzroste přetížení zbytku sítě a jsou postupně odpojeny další a další prvky. Obnova provozu po rozsáhlé poruše je navíc velmi problematická, často totiž dochází i k pozastavení elektráren, které mohou znovu najet jen s pomocí elektřiny z funkční části sítě.
Pro případ, že dojde k takovémuto blackoutu, je každé datacentrum vybaveno elektrickými generátory, zpravidla dieselagregáty. Většina datacenter uvádí, že má zásoby paliva na 24 hodin, což jistě není málo.
Skutečný blackout ale může trvat několik dní i déle a vzhledem k tomu, že by se v takovém případě stalo palivo nedostatkovým zbožím, bylo by udržení internetu v chodu bez déletrvajícího přísunu energie z rozvodné sítě nemožné. Stejně tak by byly postiženy i telehousy, vysílače a další infrastruktura, která umožňuje přenášet data, ať už je to internet, telefonní hovory nebo televizní vysílání.
Situace v České republice
V naší zemi se s výpadkem elektrického proudu naštěstí setkáváme jen zřídka a na malém území, hlavně po bouřce, sněhové kalamitě, haváriích na přenosové síti nebo při jejím místním přetížení.
Nedávno došlo k podobnému výpadku ve velké části Prahy a statisíce lidí tak měly možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, jak vypadá město několik hodin bez elektřiny. Zastavila se městská doprava i práce ve firmách, nefungovaly bankomaty, pokladny, bezpečnostní kamery ani chladničky.
Blackout ve světě
K podstatně větším blackoutům dochází v obřích světových metropolích, například na jaře 2003 se ponořilo do tmy několik velkých měst na východním pobřeží USA. Tato situace se zčásti zopakovala také před dvěma lety, kdy se bez elektřiny ocitl téměř celý New York.
Podobné případy najdeme i u nás v Evropě, například v roce 2003 se celá Itálie musela obejít bez elektřiny celých 9 hodin! V roce 2004 se pak ocitlo bez proudu Dolní Sasko, Westfálsko a Hessensko.
Potřeba modernizace
Podle mnohých odborníků jsou v České republice budoucí blackouty nevyhnutelné, pokud nedojde k modernizaci a decentralizaci přenosové soustavy. Řešením by byla mnohosměrná a rozložená síť s velkým množstvím podpůrných zdrojů energie, které by zvýšily efektivitu a spolehlivost elektrického vedení.
Další zlepšení mohou souviset i se zvýšením vodivosti nosičů elektrické energie či způsob jejího konzervování. Ovšem aby mohlo k této modernizaci dojít, musíme si pravděpodobně zažít alespoň jeden pořádný blackout!
Profil
Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.
Přečtěte si také:
Jak vypadá státní dohled nad internetem?
Nostalgické domény
Mikroblogy pro byznys: propagace ve 140 znacích
