Nebo si to alespoň myslí Úřad průmyslového vlastnictví, který obstarává v ČR patentový byznys. Podle tabulkového srovnání s jinými státy jsou české firmy, ale také univerzity, nebo třeba vědečtí pracovníci a softwaroví vývojáři daleko pozadu v ochraně svých nápadů oproti konkurentům z vyspělých států.
Během loňského roku Češi k Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) podali 867 patentových přihlášek a 1793 užitných vzorů, to je na jedné straně o 13 % více než v roce 2011, na druhé pak
pořád řádově méně než např. v Německu.
Nedůvera, nebo neinformovanost?
Počet žádostí o patenty podaných na Úřadě průmyslového vlastnictví rok od roku stoupá, ale v jejich absolutním počtu stále zaostáváme za vyspělými státy v Evropě i jinde ve světě. Problém přitom není ani tak v know how, jako spíš nedůvěra, nebo možná nízké povědomí o možnostech využití systému průmyslově právní ochrany. Úřad průmyslového vlastnictví proto na letošek chystá informační kampaň, ve které chce trh s ochranou duševního vlastnictví v ČR trochu rozhýbat.
„Čeští vědci a vývojoví pracovníci jsou schopni řadu dobře zpeněžitelných řešení vytvořit, měli by tudíž patentový systém využívat více, protože jinak přicházejí o značné peníze,“ tvrdí předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl. „Výhodně prodat nápady zahraničním subjektům je možné jen při správném využívání výhod patentové ochrany. Firmy jsou ochotny platit nemalé částky již za řešení ve stadiu patentové přihlášky, v zahraničí je to standardní praxe.“
Šnečí tempo nárůstu českých patentů
I v přihlašování českých vynálezů do zahraničí se dlouhodobě nepříznivá situace zlepšuje jen velmi pozvolna. Od roku 2002, kdy jsme jich u Evropského patentového úřadu přihlásili cca 40, se jejich počet sice v minulém roce zečtyřnásobil, nicméně v celkovém pořadí států s 221 přihláškami zaujímáme až 36. místo. Před námi je se značným náskokem většina rozvinutých zemí.
Například sousední Rakousko podává ročně desetkrát více evropských patentových přihlášek než my, Polsko více než dvakrát. Prvenství si v Evropě vloni, stejně jako každý rok, obhájily Spojené státy americké s 63 777 patentovými přihláškami, na druhém místě skončilo Japonsko s počtem 51 400 a vítěznou trojici uzavírá Německo s 34 590 podanými žádostmi. Horší statistiky než my mají takřka jen Slováci se 64 žádostmi o udělení patentu.
Chybí povědomí o právech a možnostech
Podle předsedy ÚPV je na vině především nedostatečná informovanost potenciálních přihlašovatelů. „Například aktivní použití systému mezinárodní patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) samo o sobě není tak drahé, jak se většina lidí domnívá, a zdaleka ne vždy je zapotřebí o získání zahraničních patentů usilovat. Pouhým podáním PCT přihlášky se totiž často výrazně zvýší šance, že Vás konkurent či kolega z oboru osloví, a o Vaše řešení projeví vážný zájem, tedy například Vám za něj nabídne nemalé finanční prostředky,“ uvedl Kratochvíl.
„Letos se proto výrazně více zaměříme na informování veřejnosti o způsobech a taktikách získávání špičkového know-how z volně dostupných technických řešení vytvořených v zahraničí, jakož i o optimálních cestách využití patentového systému pro získávání financí,“ doplňuje ještě.
