• Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
ITBiz.cz
ITBiz.cz
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky

Jak si dnes stojí drony v civilních službách

Karel Wolf
9. 9. 2014
| Články

Profesionální bezpilotní letecké systémy, v angličtině UAV (Unmanned Aerial Vehicle), známější ale pod familiérním označením drony (přeložitelné do češtiny asi jako „bručouni“) se extrémně rychle stávají všední realitou našich dnů. Předběhly dokonce legislativu, která se v USA i Evropě a jejích národních státech teprve tvoří. V čem leží jejich největší potenciál a kde se skrývají naopak hlavní hrozby?
Využití dronů mimo vojenskou sféru, která stála u jejich zrodu, je obrovské, sahá od leteckého průzkumu pro služby a stálý monitoring objektů v obtížně dostupných podmínkách, přes pomocníky požární ochrany (v této podobě se s komerčním dronem autor poprvé setkal před třemi lety na pražském veletrhu Fire & Security Days) a precizní pomocníky v zemědělství, až po výzkum a náročné servisní operace jako je například oprava prasklého průmyslového potrubí.

Model AR100-B německé společnosti AirRobot GmbH

Model AR100-B německé společnosti AirRobot GmbH

Reálné využití je pochopitelně širší, v bezpečnostní sféře sahá například od taktického přehledu o situaci ze vzduchu (výhoda inteligentních dronů je jejich schopnost kooperovat a létat v nejrůznějších formacích), přes identifikaci hrozeb pro ostrahu až po mapování živelných pohrom a přírodních katastrof. V Evropě drony za tímto účelem vyrábí například německá společnost AirRobot GmbH či britská AeroVironment, k dostání jsou zpravidla i s příslušným zaškolením a navazujícím servisem a službami přes partnerské subjekty.

Drony na inspekci

Jedním z nejčastějších civilních způsobů využití dronů v dnešních dnech je inspekce a dokumentace ze vzdušné perspektivy. Droni v podobě relativně stále zlevňujících (cena se dnes pohybuje v řádu desítek tisíc korun) multikoptér vybavených odolným šasi a titanovými vrtulemi, GPS modulem a FULL HD videokamerou provádějí revize vedení vysokého napětí, kontrolu staveb, mostních konstrukcí, vnějšího pláště komínů, továrních areálů a dalších objektů, kde je konvenční přístup obtížný, vybaveni patřičnými senzory (tlaku, zvýšené koncentrace molekul určité látky ve vzduchu) také zachytí i to, co by běžnému lidskému oku s největší pravděpodobností spíše uniklo.

To se týká nejen zběžné kontroly ale také srovnávání s dřívějším stavem věcí. Například evropské farmy stojí díky štědré unijní prozemědělské politice společný evropský rozpočet ročně několik miliard eur. Zemědělství je ze své povahy (například závislost výtěžnosti na výkyvech počasí) pro kontrolní komisaře obtížným oříškem, již několik let ale s úspěchem pomáhá držet tunelování evropských peněz v mezích srovnávací snímkování polí a zemědělských usedlostí, které čerpají evropské dotace.

Evropská komise (Foto: Karel Wolf)

Evropská komise (Foto: Karel Wolf)

Evropští farmáři, kteří si nárokují podezřelé množství dotací, nebo porušují pravidla Společné zemědělské politiky, jsou dnes odhalitelní kombinací drahého satelitního snímkování, které je čím dál tím častěji doplňováno a postupně nahrazováno přelety dronů vybavených vedle GPS modulu také snímkovacím a nahrávacím zařízením. Droni ale nejsou pro podobné výhodní jen kvůli nižším nákladům, v roce 2001 proběhla médii kauza, kdy měl britský farmář přijít o dotace a zaplatit pokutu za to, že vykázal pěstování lnu, ale satelit nafotil jen zdánlivě neosetou zem. Při bližším zkoumání se nakonec zjistilo, že farmář nepodváděl, pouze řídké mladé rostlinky se oproti světlému odrazu křídového podloží na satelitních snímcích neukázaly. Náklady na přezkoumání se pochopitelně vyšplhaly do astronomických výšek a právě v takovýchto případech se hodí dron, nebo chcete-li chytré UAV zařízení (bezpilotní letoun). Ty se nyní s úspěchem za podobným účelem nasazují například ve Francii či Itálii, ne ve všech členských zemích je ale situace takto růžová. Může za to nejednotná evropská legislativa. „Provoz bezpilotních systémů si v EU musí řešit každý stát individuálně, výsledkem je značná fragmentace a nemožnost vzájemného uznávání jednotlivých povolení. EK nyní vyvíjí snahu na sjednocení pravidel pro jednotlivé kategorie bezpilotních systémů, na čemž i ÚCL aktivně spolupracuje s ostatními úřady od r. 2009. Sjednocení lze očekávat nejdříve 2017,“ vysvětluje současnou situaci Aleš Böhm z odboru standardizace a regulace sekce letových standardů Úřadu pro civilní letectví.

Podmínky pro využívání komerčních dronů jsou dnes například v Německu svazující natolik, že prakticky znemožňují jejich smysluplné použití nebo alespoň vymazávají většinu výhod, které tato zařízení přinášejí (značně limitující váha, podmínka přímé viditelnosti stroje, zákaz použití v obydlených oblastech). Své by o tom mohli vyprávět provozovatelé německých solárních elektráren, kteří si poměrně rychle navykli využívat UAV zařízení k monitorování stavu křehkých solárních panelů.

AeroVironment RQ-20 puma při testování na Aljašce

AeroVironment RQ-20 puma při testování na Aljašce

Lehce napřed před Evropou jsou momentálně Spojené státy, kde čerstvě Federální úřad pro letectví udělil první povolení pro komerční lety bezpilotního stroje nad americkým územím a zřizuje houfně nejrůznější výjimky a testovací území (státy Aljaška, Nevada, New York, Severní Dakota, Texas a Virginie) pro legální provoz dronů. Souhlas úřadů dostala energetická korporace BP, která na Aljašce využívá přístroje Puma kalifornského výrobce AeroVironment. Naftařský gigant pomocí dronů uskutečňuje kontrolu potrubí, silnic a zařízení u severoaljašského města Prudhoe Bay, kde se nacházejí největší americká ropná pole. Použitý Dron (AeroVironment RQ-20 puma) je vybaven mimo jiné infračervenou kamerou a zastává zejména kontrolní a výzvědné úkoly.

Ani USA ale nemají zatím vypracovanou a schválenou legislativu a také udělené výjimky přinášejí nejrůznější otazníky (jak například legislativně ošetřit situaci, když se s dronem přeruší spojení, nebo jak zabraňovat možným kolizím). Úřad FAA oznámil plán integrovat během pěti let do leteckého provozu zhruba 7500 komerčních dronů, všechny v tzv. testovacím režimu. Testování by mělo trvat do roku 2017 a následně by podobně jako v Evropě mělo dojít k integrování nových zkušeností do zákona. Netýkají se ostatně pouze zákona o civilním letectví, dořešena není zatím ani ochrana soukromí občanů a dat, které drony sbírají (a to jak ze strany soukromníků, tak samotných úřadů).

U nás se zatím využívání dronů řídí zákonem č. 49/1997 Sb. o civilním letectví, ke kterému vydává Úřad pro civilní letectví upřesňující předpisy. Bezpečnost občanů (viz § 52 zákona o civ. let.) je například zpřesněna předpisem z 1. 3. 2012, metodiku a postupy pro povolování leteckých prací prováděných bezpilotními systémy (zvláštní živnost řešená ÚCL namísto ŽÚ) má ÚCL vypracovánu od minulého roku a od této doby ji také aplikuje v praxi. Reálných změn v zákoně se dočkáme nejdříve v roce 2016, na kdy je připravována jeho novela.

Je možná obrana před špehováním drony?

Několikrát jsme v textu zmínili de facto špionážní povahu aktivit dronů jako jejich nejčastější způsob civilního využívání. Lze se sběru našich dat drony bránit. Odpověď je trochu složitější, ale jisté je, že je o tom alespoň přesvědčen Holanďan Ruben Pater. Ten na internetové adrese www.dronesurvivalguide.org zveřejnil siluety nejčastěji používaných bezpilotních strojů a návod na ochranu před útokem dronu v 25 jazykových verzích (mimo jiné také v češtině). Holanďan se pochopitelně zaměřuje hlavně na vojenské útočné a špionážní drony. Všechny drony jsou vyobrazeny v jednotném měřítku pro snadné určení velikosti – od nejmenších dronů na zakázku menších než 1 metr až po Global Hawk s rozpětím křídel 39,9 metru. Snadno dešifrovatelné piktogramy umožňují okamžitě rozlišit pozorovací a útočné drony. K dronům jsou také přiřazeny vlajky států, podle nichž lze identifikovat armádu. Tištěná příručka obsahuje také informace o taktice skrývání se před senzory strojů získané z on-line zdrojů.

V příručce se například dozvíte jak zmást noční vidění, nebo infračervené kamery (FLIR sensory) dronu a poskytuje také nezbytné minimum informací k případnému rušení spojení, matení (například formou GPS spoofingu) a hackování dronů.

Provoz komerčních dronů v ČR z pohledu legislativy

V České republice je provoz dronů pro komerční účely trochu komplikovanější. Hlavní problém spočívá hlavně v nejasnostech, které má na svědomí kombinace zastaralého zákona a nových předpisů. Obecně nelze provozovat autonomní bezpilotní systém ve společném vzdušném prostoru a dron nesmí nést nic nebezpečného. Shazování předmětů je pak zakázáno úplně, což de facto znemožňuje využití dronů například k doručení zboží.
Původní zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví například také vůbec nerozlišuje inteligentní GPS modulem vybavený bezpilotní systém a RC hobby model, který je možné provozovat pro zábavu na vyhrazených prostranstvích. „Tento rozdíl definuje až letecký předpis Ministerstva dopravy (L2 – Pravidla létání, Doplněk X). Ten je součástí českého právního řádu prostřednictvím § 44 odst. 1 zákona. “ doplňuje Böhm.

Kontroverzní je také například let (byť „podváhového“) dronu s kamerou nad lidmi, nebo v jejich přímé blízkosti, což je dnes běžná praxe například na letních hudebních festivalech. „Obecně řečeno tento druh provozu legální není. ÚCL získává nemálo podnětů na podobné chování pilotů a postupně je řeší formou správních řízení z moci úřední. Je možné udělit pokutu do výše 5 miliónů Kč. Jedinou výjimku mají modely letadel do 20 kg, pro které tyto požadavky jsou jen doporučením. Avšak většina současných multikoptér definici modelu letadla nesplňuje a i při rekreačně-sportovní aktivitě musí být dodrženy požadavky předpisu, stejně jako při užití pro komerční činnosti,“ vysvětluje Böhm.

Pilotování dronu nad lidmi, respektive v hustě zabydlených oblastech je snem a zároveň velkým bolehlavem mnoha společností, soukromníků ale i veřejných institucí. Zatím se jedná o příslib zřejmě poněkud vzdálené budoucnosti, na vině jsou přísné podmínky, zejména pro výrobce dronu: „Toto bude možné dosáhnout pouze procesem osvědčení letové způsobilosti, o které musí usilovat výrobce. Jednotný evropský stavební předpis, na němž spolupracoval i ÚCL, je k dispozici od prosince 2013. Výrobce musí úřad přesvědčit o splnění každého požadavku, týkajícího se každé jednotlivé komponenty. Zatím se touto cestou žádný výrobce nevydal a všechny povolené bezpilotní systémy jsou Úřadem považovány za letově nezpůsobilé a nesmí létat nad třetími osobami, ani v jejich nebezpečné blízkosti (u vrtulníků je uvažována horizontální vzdálenost odpovídající minimálně dvojnásobku výšky letu nad zemí),“ dodává Böhm.

Samostatnou kapitolou jsou pak zmatky v tom, kdy musí být dron a jeho pilot registrován a kdy stačí například jen oznámení o jeho využívání. U samotného stroje bývá rozhodujícím kritériem zpravidla účel letu a/nebo maximální vzletová hmotnost letadla (registrace je nutná u přístrojů s váhou nad 20 kg). U pilotů platí to, že pro každý typ bezpilotního systému musí být dálkově řídící pilot přezkoušen, toto se však netýká například podlimitních hobby modelů. Do budoucna je v plánu také novela předpisu L1 – O způsobilosti leteckého personálu civilního letectví, kde by měla přibýt kapitola stanovující požadavky na získání průkazu dálkově řídícího pilota.

Co se týče záznamových zařízení, platí pro ně stejný předpis jako pro běžné pozemské kamery, tedy STANOVISKO č. 1/2013 Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Rubriky: PrávoSecurityTechnologie

Související příspěvky

Pětice motorů technologických inovací v příští dekádě
Zprávičky

Google zpřístupnil veřejnosti chatbota Bard, chce konkurovat Microsoftu

22. 3. 2023
Tiskové zprávy

Změní generativní umělá inteligence pravidla hry?

22. 3. 2023
Top trendy v oblasti infrastruktury a provozu pro rok 2021
Články

Dell posiluje své bezpečnostní portfolio

22. 3. 2023
Zprávičky

Hrozby pro Android: Adware zůstává v Česku úspěšný

21. 3. 2023

Zprávičky

Pětice motorů technologických inovací v příští dekádě

Google zpřístupnil veřejnosti chatbota Bard, chce konkurovat Microsoftu

ČTK
22. 3. 2023

Americká internetová společnost Google v úterý zpřístupnila veřejnosti konverzačního robota Bard. Konkurovat bude službě

Hrozby pro Android: Adware zůstává v Česku úspěšný

Pavel Houser
21. 3. 2023

Pravidelná statistika kybernetických hrozeb v únoru opět potvrdila převahu adwaru na platformě Android v

Komerční úspěch 5G: Sítě nové generace dosáhly za tři roky stejných milníků, jako 4G za pět let

Maďarsko získalo menšinový podíl v operátorovi Yettel ze skupiny PPF Telecom

ČTK
21. 3. 2023

Maďarsko získalo prostřednictvím dohody o výměně akcií nepřímý menšinový podíl v maďarském operátorovi Yettel

Amazon hodlá zrušit dalších 9 000 pracovních míst

ČTK
21. 3. 2023

Americký internetový obchod Amazon hodlá zrušit dalších 9000 pracovních míst. Šéf podniku Andy Jassy

Proč blockchain selhává

Bitcoin stoupl na devítiměsíční maximum, těží z neklidu v bankovním sektoru

ČTK
20. 3. 2023

Kryptoměna bitcoin se dnes dostala na devítiměsíční maximum nad 28 500 dolarů (zhruba 637.300

Průzkum Infor: výrobci posilují monitoring dodavatelského řetězce

Pavel Houser
20. 3. 2023

Hlavní motivací k zajištění odolnějších řetězců s pomocí specifických ERP a SCM nástrojů je permanentní

Státní úřady i soukromé firmy v ČR zakazují pracovníkům používání TikToku

ČTK
18. 3. 2023

Státní úřady a podniky i soukromé firmy v ČR zakazují svým pracovníkům z bezpečnostních

ČOI: 4 z 5 kontrolovaných internetových prodejců v roce 2022 porušili zákon

Pavel Houser
17. 3. 2023

Česká obchodní inspekce oznámila, že v průběhu minulého roku uskutečnila 1 064 kontrol zaměřených

Tiskové zprávy

Změní generativní umělá inteligence pravidla hry?

SAP představuje nový balíček řešení pro střední firmy

ČSÚ: Více než polovina velkých průmyslových podniků využívá 3D tisk

CyberSecurity Podcast: Vše o nové evropské směrnici NIS 2

Capgemini pomůže prostřednictvím digitálních dvojčat řešit organizační problémy podniků

Kores si pro rozvoj a podporu SAP řešení vybral Ness

Zpráva dne

Březnový prodej – doživotní licence na Windows 10 za Goodoffer24 € 12 a Office za € 23!

Březnový prodej – doživotní licence na Windows 10 za Goodoffer24 € 12 a Office za € 23!

Redakce
3. 3. 2023

Ať už hledáte levnější cestu jak postavit nový počítač, nebo jen chcete upgradovat stárnoucí...

Odebírat newsletter

Zásady ochrany osobních údajů.

Zkontrolujte svoji doručenou poštu a potvrďte odběr.

Komentujeme

Chvála černých skřínek

Programování s pomocí umělé inteligence a open source licence

Pavel Houser
15. 3. 2023

S tím, jak se rozšiřuje využití umělé inteligence přímo při tvorbě softwaru, se intenzivněji začínají diskutovat...

Nadcházející akce

  1. Hannover Messe 2023

    17. dubna - 21. dubna

Zobrazit všechny Akce

Slovník

SOM – Share of Mind

easter egg

Životopis

Nejpopulárnější články

OKI na veletrhu EmbaxPrint zaujala potiskem etiket

OKI na veletrhu EmbaxPrint zaujala potiskem etiket

Tomáš Jirásko
1. 3. 2023

Umělá inteligence: Nástroje vs. platforma, věda vs. kreativita

ChatGPT uspěl v testu teorie mysli

Pavel Houser
21. 2. 2023

Kvalitních IT specialistů je nedostatek a práce na dálku jim může přinést až o 25 % víc peněz

Redakce
3. 3. 2023

Mýty kolem digitalizace firmy (1): Digitalizace je jen IT projekt a adopce je ztráta času

Mýty kolem digitalizace firmy (1): Digitalizace je jen IT projekt a adopce je ztráta času

itbiz
2. 3. 2023

Celosvětové výdaje na IT v letošním roce podle Gartneru vzrostou o 2,4 %

Redakce
23. 2. 2023

Kategorie

  • Články
  • Komentujeme
  • Slovník
  • Tiskové zprávy
  • Zprávičky

Portál ITbiz.cz přináší informace z IT a byznysu již od roku 2006. Provozuje jej internetové vydavatelství Nitemedia. Hosting zajišťuje společnost Greenhousing.cz. Mezi další naše projekty patří například ABClinuxu.cz a Sciencemag.cz. Na stránce Redakce naleznete informace o redakci a možnostech inzerce.

Rubriky

Akce a události Byznys Cloud Ekomerce Hardware Internet Operační systémy Podnikový software Právo Rozhovory Science Security techn Technologie Telekomunikace Veřejná správa Vývoj a HTML Zpráva dne České IT česk

Píšeme jinde

RSS ScienceMag RSS

  • Vedle deuteronu mohou existovat i další stabilní dibaryony
  • U rovníku Marsu se našly zbytky nedávného ledovce
  • Následky srážky sondy DART s planetkou Dimorphos: První výsledky pozorování teleskopy ESO

RSS AbcLinuxu RSS

  • Letošní Turingovou cenu (2022 ACM A.M. Turing Award) získal Bob Metcalfe za vynalezení, standardizaci a komercializaci Ethernetu
  • PeerTube 5.1
  • Java 20 / JDK 20

Newsletter

Zásady ochrany osobních údajů.

Zkontrolujte svoji doručenou poštu a potvrďte odběr.

Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
  • Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události

© 2019 Vydává Nitemedia s.r.o. Hosting zajišťuje Greenhousing.cz.

Tento web používá cookies. Pokračováním dáváte souhlas s jejich používáním. Více na itbiz.cz/soukromi.