Filip Zítko: business inteligence umožnila Středočeskému kraji sjednotit metodiku hodnocení nemocnic
S rostoucím množstvím dat roste i nutnost jejich analýzy. V komerčním sektoru, i ve státních či příspěvkových organizacích, jako jsou například nemocnice, jsou proto stále častěji nasazovány business intelligence aplikace v podobě manažerského informačního systému. O nasazení MIS a jeho přínosech jsme si povídali s Ing. Filipem Zítkem, ekonomickým náměstkem nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, která patří pod Krajský úřad Středočeského kraje.
Proč jste se rozhodli nasadit a využívat systém pro analýzu dat, co bylo hlavním motivem?
K hlavním důvodům, proč se Krajský úřad Středočeského kraje rozhodl pro zavedení manažerského informačního systému pro řízení všech svých zdravotnických zařízení, patřila především nejednotnost účetních osnov, metodik, organizačních struktur, definic klíčových ukazatelů a reportovacích procesů.
Zdravotnická zařízení připravovala reporty pro kraj ručně a v nepravidelných intervalech. Data přitom získávala z více než 25 provozních systémů, což mělo za následek vysokou chybovost a časovou náročnost. Mimo to s sebou tento způsob řízení nesl i vysoké kapacitní nároky na IT, ekonomická oddělení a dodavatele systémů.
Jaké vidíte hlavní přínosy ze zavedení BI pro řízení krajských nemocnic ve středočeském kraji?
Jaká byla ta největší výzva pro vás, jako zadavatele projektu?
Největší výzvou pro nás byla tvorba metodického rámce pro sjednocení veškerých dat tak, aby byla mezi jednotlivými nemocnicemi Středočeského kraje porovnatelná. Každá nemocnice používá různé systémy pro účtování, personalistiku, nemocniční informační systém, lékárenský systém, apod. Jednotlivé nemocnice mají rozdílné organizační struktury, způsoby účtování, kategorizace zaměstnanců atd. Všechny tyto aspekty jsme museli zavést do metodického rámce, což byla nejobtížnější fáze projektu. Druhou největší výzvou bylo angažování všech klíčových osob od krajských úředníků a ekonomických náměstků, přes náměstky pro léčebně preventivní péči až po IT oddělení, do rozvoje a používání systému.
Jakým způsobem přispělo BI řešení k řízení zdravotnictví ve středočeském kraji?
Systém je v současnosti využíván pro sledování výkonnosti nemocnic a jejich primariátů, získání přehledu o hospodaření a možnost optimalizace struktury zdravotní péče. Jednoduše nyní dokážeme odhalit například nadprodukci některých výkonů či neefektivní využití akutních lůžek. Výstupy ze systému jsou také používány pro reporting Krajskému úřadu i pro potřeby lokálních managementů jednotlivých nemocnic. Vzhledem k tomu, že systém používá všech 5 krajských nemocnic, lze je vzájemně srovnávat. To umožňuje okamžitou identifikaci odchylek v klíčových ukazatelích, které jsou následně konfrontovány se zdravotnickými zařízeními.
Celé řešení navíc obsahuje sledování a kontrolu regulačních mechanismů vyplývajících z aktuálně platné úhradové vyhlášky a dodržování limitů vyplývajících z individuálních smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami.
V roce 2013 jste se řešení rozhodli rozšířit, co nového jste zaváděli?
V rámci „Druhé fáze projektu rozvoje MIS“, byla provedena důkladná validace stávajícího metodického rámce, datových struktur a reportů. Kromě toho v systému přibyla celá řada dalších zajímavých reportů jak pro potřeby KÚSČK a nejvyššího managementu jednotlivých nemocnic, tak i pro potřeby nižšího stupně řízení (primariátů).
Jak hodnotíte spolupráci s dodavatelem BI řešení, společností Arbes Technologies?
Manažerský informační systém Arbes Hospital BI je velmi variabilním systémem, který je schopen reagovat téměř na všechny naše požadavky. Společnost Arbes Technologies pak velmi promptně reaguje na naše odborné požadavky a realizuje je do požadované podoby. Naše vzájemná spolupráce je na vysoké odborné úrovni a k dosavadní spolupráci nemáme výtek.
Jakým směrem bude vaše řešení do budoucna rozvíjeno a proč?
Manažerský informační systém je živý organizmus, o který je potřeba neustále pečovat, a který musí reagovat na aktuální podmínky současného zdravotnictví. Souvisí to hlavně s každoročně se měnící úhradovou vyhláškou a snižující se úhradou za poskytovanou zdravotní péči. Proto bude budoucí směrování rozvoje tohoto systému zaměřeno na kontrolu vykazování zdravotní péče, preskripce léků a zdravotního materiálů, případovou ekonomiku a zohlednění rizik ve finančním plánování.
Děkujeme za rozhovor.
