Již delší dobu má zájem o aktivní kvalifikovaný certifikát, nebol-li elektronický podpis, rostoucí tendenci. V loňském roce bylo podle zprávy Ministerstva informatiky ČR vydáno přes 43 000 elektronických podpisů a za první čtyři měsíce letošního roku požádalo dalších 19 539 subjektů. Důvod je shledáván zejména v rostoucím počtu služeb, u nichž se e-podpis využívá, a v neposlední řadě také v nízké ceně. Není tedy bez zajímavosti podívat se, kde všude se dá využít a jak to vlastně s rozvojem eGovermentu u nás vypadá.
Snad nejdále v rozvoji elektronické komunikace je tradičně Ministerstvo financí (MF). To již po několik let, konkrétně od roku 2003, průběžně rozšiřuje možnosti elektronického přiznání k nejrůznějším daním. Pro zdaňovací období roku 2006, kdy bylo poprvé možno prostřednictvím Daňového portálu MF podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob plně elektronicky, Ministerstvo financí vydalo novou verzi inteligentních daňových formulářů. Proč inteligentních? Obsahují totiž veškeré Ministerstvem schválené algoritmy pro kontrolu daňových podání, které používá i sám správce daně.
Formulář tak sám automaticky nejen vypočte výslednou výši daně, ale jeho vyplnění i zkontroluje. Současně je možné formulář doplnit přílohami ve formátech PDF, DOC, XLS, JPG, TXT či RTF. K samotnému doručení daňového přiznání pak postačuje vytisknout a odnést na úřad, případně se zaručeným elektronickým podpisem přímo odeslat. Podobným způsobem je možné podat i přiznání k dalším daním jako dani z nemovitostí, dani z přidané hodnoty, dani silniční a také podat obecné písemnosti, jakými jsou vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám, hlášení platebního zprostředkovatele a mnohé další.
Ve stejný okamžik vydalo ministerstvo také formáty jednotlivých podání a aplikačního rozhraní. To by mělo umožnit daňovým subjektům, aby daňová podání automaticky generovaly a podávaly prostřednictvím účetních a finančních programů.
V polovině roku 2006 MF ve spolupráci se společnosti IBM ČR zprovoznilo systém umožňující náhled do osobních daňových účtů, což znamená rychlé a aktuální zjištění přeplatků či nedoplatků daně. Do budoucna by měla být tato služba rozšířena o možnost nahlédnutí i do elektronického spisu, osobní daňový kalendář a zajištění oboustranné komunikace mezi plátcem daně a finančním úřadem.
Elektronická podatelna a eTržiště
Významnou součástí nutnou pro fungování elektronických služeb je vedle elektronického podpisu také elektronická podatelna. Povinnost zajistit možnost elektronické komunikace mají od 1. ledna 2006, v souladu s nařízením vlády č. 495/2004, všechny veřejné i samosprávné instituce. Do dnešního dne ji zavedla již většina centrálních orgánů státní správy s výjimkou Ministerstva zahraničních věcí ČR a Státní správou hmotných rezerv, všechny Krajské úřady a většina obcí. I v tomto ohledu se tedy podnikatelé mohou spolehnout na možnost elektronické komunikace. Zaručený elektronický podpis je opět nezbytný. S tím souvisí elektronické úřední desky, které lze již dnes velmi hojně využívat.
Opomenout bychom neměli ani projekt e-Tržiště, jehož smyslem je zajistit efektivnější vynakládání finančních prostředků státu na informační a komunikační technologie. Určen je pro orgány veřejné správy při nákupech do dvou milionů korun. Licenci k provozováni obdržely tři subjekty: Ally Trade, B2B Centrum.cz a CenTrade, který však k 1. 1. 2007 ukončil svoji činnost. Do této skupiny pak bezesporu náleží také rozsah a dostupnost informací o jednotlivých orgánech a jejich činnostech. Domnívám se, že toto je jedna z mála oblastí, kde není moc co namítat. Primární roli hraje zejména portál veřejné správy. Velmi užitečné informace ale mohou zájemci získat i na stránkách jednotlivých ministerstvech a dalších institucí.
Řekneme-li si však, jak se vyvíjí možnost komunikovat s institucemi státní správy a samosprávných územních celků, musíme si také jedním dechem odpovědět na otázku, jak jsme se tímto skutečně přiblížili třem základním cílům e-Govermentu. V první řadě by to mělo být především zefektivnění komunikace mezi úřady a občany či podnikatelskými subjekty, jakož i mezi jednotlivými úřady navzájem.
To vše s cílem zajistit, aby občan nebyl nucen hlásit jednu věc na několika místech, ale vše nahlásil jednou a úřady by si tuto informaci samy předávaly. Druhým a souvisejícím cílem je, aby k tomuto existovalo jedno kontaktní místo pro všechny. To ovšem vyžaduje existenci centrálních registrů, o nichž se již dlouho horlivě diskutuje.
Předpokládá zavedení čtyř základních registrů. V odborné veřejnosti se tento projekt setkává s poměrně kladnou odezvou jako komplexní řešení dané oblasti. Posledním třetím cílem je proaktivita, tedy aby správní orgány zajistily to, co zajistit mohou samy, a občan či podnikatelský subjekt s nimi komunikoval co nejméně a jen v nutných případech.
Čeká nás dlouhá cesta
Uvědomíme-li si tyto cíle, není už tak záslužné konání Ministerstva financí popsané v úvodu článku. Nechci tím nijak snižovat skutečnost, že tímto způsobem je zajištěna velká úspora času i finančních prostředků jistě i pro samotné podnikatele. Spíše je s podivem, jak rychle a efektivně dokáže stát řešit výběr daní a současně jak bezzubý je, má-li stejně efektivně zajistit odbourávání byrokratických bariér v dalších oblastech státní správy.
Zavedení e-Govermentu do praxe jistě není jednoduchý úkol. Státní správa je ve skutečnosti složitý systém, jehož skloubení stojí nemalé úsilí i finanční prostředky. V praxi se spolu musí naučit komunikovat nejen občané a úřady, což je do jisté míry otázka i počítačové gramotnosti, ale také na 6000 více či méně samostatných institucí, mezi nimiž největší část zabírají menší obce. S pohledu fungování EU je pak celý systém ještě složitější.
Faktem však také zůstává, že zatímco Česká republika dělá stále jen opatrné kroky vřed, ostatní země postupují o poznání rychleji. Příkladem může být Maďarsko, které ještě při měření v roce 2004 na tom bylo se zaváděním elektronického styku občana s úřady mnohem hůře. V dalším měření o dva roky později se ale posunulo nad průměr EU. Je snad na vině tradičně zkostnatělá česká státní správa bránící se novým technologiím? Že by skutečně docházelo k viditelným změnám v přístupu k občanům, to patrné není.
