Protipirátská aliance BSA (Business Software Alliance) ve své zprávě informovala o tom, že nelegální užívání elektronických písem, takzvaných fontů, je velmi rozšířené a v Česku se může týkat každé firmy, která zpracovává texty na počítači – v kancelářských aplikacích nebo grafických či publikačních DTP softwarech.
„Práva tvůrců k písmu jsou totiž chráněna a užití písma může podléhat licenci podobně jako počítačové programy. Na písma se v praxi často vztahují i multilicenční podmínky, které v závislosti na výši platby za licenci stanovují, v kolika počítačích smí být písmo užíváno,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Podle zprávy BSA je na trhu v tuzemsku hodně tvůrců písem a vykonavatelů práv k těmto písmům. Z těch významných lze jmenovat například společnosti Adobe či Monotype Imaging. Prosazují se ale i menší firemní nebo individuální tvůrci.
Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací – kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Ovšem velké množství fontů se do počítačů dostane nelegální cestou. V některých případech vědomým způsobem, ale stane se, že často k tomu dojde neúmyslně. Jako příklad Hlaváč zmínil textové nebo grafické podklady, které obsahují licencované fonty. DTP či grafická studia údajně zákazníka mnohdy neupozorní, že je třeba si licenci na písmo zakoupit.
Nejvíce nelegálních písem je ve firmách
Pirátské užívání písem se zdaleka netýká jen grafických či DTP studií, ale hlavně obyčejných firem. „Grafici se většinou snaží licenční podmínky respektovat a mají alespoň nějaké povědomí o problematice, ale firemní a domácí uživatelé se legálností fontů téměř vůbec nezabývají,“ řekl Michal Metlička, regionální ředitel společnosti Adobe. Nejčastější firmou pirátství je užívání fontů ve více počítačích, než dovoluje licenční smlouva. Metlička pokračoval a řekl, že podobně, jako je tomu u softwaru, tak i u písma se obvykle platí licenční poplatek za instalaci na každém počítači. Mohou však existovat i jiné licenční modely.
V Česku se podle údajů uvedených aliancí BSA doposud daří řešit případy porušování práva k písmům mimosoudní dohodou. Podle Metličky byla reakce firem na upozornění na porušování autorského práva téměř vždy taková, že dotyčné podniky okamžitě nakoupily patřičné licence a obvykle souhlasily i s částkou odškodnění.
Hrozba možných milionových náhrad škod a pokut
„Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod – podobně jako je tomu v jiných státech Evropské unie,“ řekl mluvčí BSA Jan Hlaváč. Z důvodu podezření z přítomnosti nelegálního softwaru a fontů byly na popud BSA například prohledány počítače nizozemského nakladatelství Aristo Uitgeverij. Během prohlídky bylo v počítačích společnosti nalezeno více než 5000 různých druhů písem v hodnotě přesahující milion korun. Společnost však dokázala předložit licenci pouze na jednu knihovnu fontů. Firmě hrozí náhrada škod a soudních výloh.
A jaké mohou být důsledky? Škody způsobené nelegálním užíváním písem se mohou vyšplhat v rámci jedné firmy do závratných výšin. Například pokud je písmo ve firmě užíváno nelegálně, znamená to, že firemní font se vyskytuje ve všech firemních počítačích, může se škoda vyšplhat podle počtu instalací do statisíců, či dokonce milionů korun. V roce 2006 například společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 000 různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun.
