Deset minut s Einsteinem

O pár let později však Albert Einstein, který nebyl příliš silný v matematice, vydal nějakých pět základních postulátů ohledně kvantové mechaniky, včetně speciální teorie relativity, a dokázal jejich smysl stručně popsat na jednom listu papíru, což jen podtrhuje jeho genialitu (srovnejme s obsáhlým popisováním, vysvětlováním a zdůvodňováním žabomyších problémů v našem dnešním životě, zejména před 20. – 21. 10. 2017 v Česku a po těchto dvou dnech).

S ETH zůstal Albert Einstein v kontaktu i na Princetonu, jeho kolega-matematik, se kterým obecnou teorii relativity konzultoval, mu pomohl s dořešením problému, což vyústilo v obecnou teorii relativity. Mimochodem, k vidění byla také pohlednice Alberta Einsteina z Prahy jeho kolegovi do Zurichu a nedejme se mýlit, vůbec se mu ten rok u nás nelíbilo, je tam s vykřičníkem, jak se těší zpátky, haleluia! Einstein se chtěl na ETH vrátit, napsal žádost prezidentovi ale kvůli přece jen slabšímu prospěchu, avšak přijat nebyl. Pak pár let pracoval v patentovém úřadu jako úředník, nakonec odjel do Spojených států na univerzitu do Princetonu, kde sepsal svoji teorii relativity. Dnes se na ETH s Einsteinem chlubí. A Praha na jeden rok s ním také…

Švýcarský federální institut technologií v Zurichu, obdoba našeho ČVUT (které je mimochodem starší) provádí za podpory státu výzkumné programy (což v případě ČVUT a jeho CIIRC bohužel neplatí) a za podpory mecenášů, Evropské unie a technologických firem, včetně IBM (což se naštěstí týká podle prof. Vladimíra Maříka a ředitele CIIRC na rozdíl od podpory od státu také – hybateli tohoto projektu byly společností, SAP, Siemens a Škoda VW; akademickou půdu IBM u nás podporuje také).

Na ETH během dopoledne předvedli řadu projektů, do kterých zapojují studenty, kteří v nich pokračují jako doktorandi. Většina výzkumných projektů je interdisciplinárních, některé z nich se vyčlení do samostatných firem, spoluúčast ETH v těchto firmách není výjimkou. Pro projekt, který má být životaschopný, si vždy dokáží „spočítat trh“, aby byly výsledky výzkumu životaschopné jak ohledně pokrytí dostatečného množství populace, tak aby měl finanční návratnost. Nejde tedy jen o „výzkum pro výzkum“. Například robotická operace zeleného zákalu lidského oka, stroj pro usnadnění pohybu, protézy, pěstování umělých tkání s využitím nanotechnologií, big data a umělá inteligence, nebo výzkum umělého srdce – lepšího, než jaké je na fotce. Například operaci lidského oka je zapotřebí provádět u velkého (a zvyšujícího se) počtu pacientů, je zapotřebí vysoké přesnosti, specialistů je málo, a když je specialista unavený, operovat nemůže, robot však ano.

Nedlouho po návštěvě ETH v Zurichu představili na ČVUT-FEL v CIIRC jeden z projektů, který se také týká umělé inteligence. Není prvním svého druhu, takových projektů už zde běží více.