Nová studie MIT CSAIL, MIT Sloan, The Productivity Institute a IBM Institute for Business Value zpochybňuje přesvědčení o možnostech plošného nasazení umělé inteligence. Autoři výzkumu přesněji řečeno tvrdí, že množství pozic, které AI zvládne převzít od zaměstnanců, bude mnohem menší, než se dnes obvykle předpokládá. Z ekonomických důvodů.
Výzkum kriticky zkoumá ekonomickou praktičnost využití umělé inteligence pro automatizaci úkolů na pracovištích. Speciálně důraz přitom studie klade na počítačové vidění.
Zjištění výzkumníků ukazují, že v současné době je pro automatizaci pomocí AI ekonomicky výhodných pouze asi 23 % míst vyplácených za úkoly zahrnující vidění. Jinými slovy, ekonomicky smysluplné je nahradit lidskou práci umělou inteligencí pouze u přibližně čtvrtiny pracovních míst. „To naznačuje postupnější integraci AI do různých odvětví, což je v kontrastu s často hypotetickým rychlým vytlačováním pracovních míst způsobeným AI,“ uvedl spoluautor studie Neil Thompson z MIT CSAIL
V jiných oblastech nemusí být situace vůbec odlišná, nebo i „opačným směrem“, protože technologie počítačového vidění zaznamenaly významný pokrok. Studie se odchyluje od běžného „plošného“ přístupu k potenciálnímu dopadu umělé inteligence, místo toho nabízí detailní zkoumání možností AI při automatizaci konkrétních úkolů. Rámec posuzuje nejen technické požadavky na výkonnost systémů AI, ale zabývá se také charakteristikami systému AI schopného této výkonnosti a ekonomickou volbou, zda takový systém vybudovat a nasadit.
Zkušenosti s modely počítačového vidění mají podle výzkumníků poskytovat i určitý odhad toho, jaká může být budoucnost rozšíření a přijetí jazykových modelů.
Podle výzkumníků bude rychlost nasazování AI souviset s náklady na vývoj, implementaci a provoz. Technologický průmysl se zřejmě čím dál více bude transformovat na poskytování řešení umělé inteligence jako služby, čímž zákazníkům odpadne potřeba značných vstupních kapitálových investic a technologie se zpřístupní i menším firmám (často zmiňovaná potřeba „demokratizace AI“).
Studie zmiňuje i některé nové obchodní modely v souvislosti s AI a počítačovým viděním. Například malí obchodníci se šperky mohou využívat nástroj pro klasifikaci diamantů vytvořený společností NavTech, který umožňuje okamžitě určit kvalitu vyfotografovaného diamantu bez nutnosti mít k dispozici zkušeného klenotníka.
„Výzkum zaujímá novou perspektivu tím, že pečlivě odhaduje náklady na zavedení těchto technologií, od instalace až po údržbu. Zjišťuje, že i systém umělé inteligence, který je „pouze“ stejně dobrý jako člověk, by byl často neúměrně drahý na zavedení ve srovnání se současnými náklady na pracovní sílu v USA,“ uzavírá tisková zpráva Massachusetts Institute of Technology. (Poznámka: Čili jinde než v USA by byla technologie AI nákladově ještě méně konkurenceschopná.)
Zdroj: Beyond AI Exposure: Which Tasks are Cost-Effective to Automate with Computer Vision? MIT, TechXplore.com
