Navigační systém Galileo používá po 5 letech 2,4 mld. lidí, služby dál rozšíří

Satelitní navigační systém Galileo, jehož fungování zajišťuje z Prahy agentura EU pro kosmický program (EUSPA), v současnosti po pěti letech provozu využívá přes 2,4 miliardy uživatelů po celém světě. Možnosti použití systému by se měly dál rozšiřovat. ČTK to sdělila mluvčí agentury Marie Menard. Rozšiřovat se bude postupně i samotná EUSPA, pro kterou nyní stát hledá v metropoli nové sídlo.

Evropský globální satelitní systém Galileo začal pro veřejnost fungovat v závěru roku 2016. Od té doby se postupně rozrůstaly možnosti jeho využití vedle klasických lokalizačních a navigačních služeb, třeba v průmyslu, zemědělství, dopravě nebo při bankovních transakcích. Systém podle agentury pomáhá také v rozvoji tuzemských technologických projektů. Menard v této souvislosti zmínila například český start-up ThunderFly, který se zabývá atmosférickými měřeními. Za poslední zhruba tři roky se tak zvýšil počet uživatelů o více než dvě miliardy.

Agentura podle mluvčí pracuje na dalším vývoji systému. „Nové služby, které se v současné době testují, budou brzy dostupné uživatelům,“ podotkla Menard. Podle ní otevřou nové tržní příležitosti v různých odvětvích. Jednou z novinek má být například služba, která prostřednictvím mobilního telefonu nebo jiných technologií lokalizuje uživatele v tísni a sdělí jeho pozici záchranným službám. Další připravovanou novinkou je polohovací služba zaměřená na aplikace s vysokým výkonem, jako jsou drony nebo autonomní auta. Systém by měl ověřovat získaná data a zamezit tak jejich upravování při kybernetických útocích.

Spolu se satelitním systémem se postupně rozšiřuje také agentura, která ho má na starosti. Ta se během letošního roku transformovala z Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) v Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA). Ta nově sdružuje řízení provozu kosmických programů EU, zároveň bude mít nadále na starosti řízení navigačního systému Galileo. Stará se také o služby evropské družicové navigace, aktivní bude v komerčním využití dat a služeb programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Dalším cílem agentury je koordinace připravovaného programu družicové komunikace EU ve státní správě (GOVSATCOM).

S tím souvisí hledání nového sídla pro agenturu. V současnosti zaměstnává kolem 300 lidí, jejich počet by se však v následujících letech měl až zdvojnásobit. Stát proto jediné unijní agentuře sídlící v Česku slíbil větší prostory, současná budova v pražských Holešovicích už totiž brzy potřebám agentury nebude stačit. Podle Tomáše Weisse z ministerstva financí se nyní při jednáních státu s představiteli agentury dolaďují technické a bezpečnostní aspekty pro novou budovu. „Po jejich dokončení a aktualizaci zadání bude stanoven další postup a aktualizován harmonogram následujících kroků,“ uvedl Weiss. Kde by nové sídlo agentury mělo být, zatím nespecifikoval.

Navigační systém Galileo je v testovacím provozu od prosince roku 2016, v plném provozu je od roku 2019. Je obdobou amerického navigačního systému GPS, k provozu by měl postupně využívat více než tři desítky satelitů. Vlastní družicový polohovací systém známý pod jménem BeiDou buduje také Čína.