V předchozích dílech seriálu o přístupnosti webu jsme se snažili popsat základní parametry, které ovlivňují přístupnost pro vyhledávací roboty, tak například i pro nevidomé. V dnešním článku, posledním díle, si popíšeme, jak ze strany tvůrce webu snadno zkontrolovat, zda je výsledná přístupnost taková, aby web mohl být plně funkční pro každého uživatele Internetu.
Při kontrole validace HTML je často používaný validátor konsorcia W3C.org (http://validator.w3.org). U přístupnosti webu je vytvoření 100% validace trochu problém, protože W3C některé skriptovací jazyky zbytečně odsuzuje a např. JavaScript popisuje jako nepřístupnou technologii pro nevidomé, přitom třeba hlasové syntetizátory většinu javascriptových funkcí číst umějí. Některé parametry webu jsou tedy sporné a záleží na jednotlivém syntetizátoru, zda jej přečte či ne.
Pro základní testování přístupnosti je k dispozici na internetu několik nástrojů. V Effectixu používáme aplikaci Wave, jež velice snadno zobrazí chyby, popíše je a co víc, ještě programátory dokáže upozornit na opakující se výraz „Čtěte více“ v často používaném modulu novinky.
Wave: testy přístupnosti
Aplikace Wave pro testování přístupnosti má celou řadu funkcí. Na úvodní straně wave.webaim.org je několik možnosti jak načíst web. Po načtení webu aplikace Wave zpracuje prezentaci a zobrazí základní chyby a upozornění na nestandartní parametry webu z hlediska správnosti HTML tagů.
Veškeré chyby a upozornění jsou cílená a je třeba je opravit. Nejčastějšími chybami v přístupnosti je chybějící html tag „label“ u formulářových polí či chybějící alternativní text u obrázků. Pokud nelze chybu nelézt ve stylovaném webu, je možné vypnout styly tlačítkem „disable styles“ (na obrázku v pravo dole) a web se zobrazí tak, jak jej vidí, resp. slyší, nevidomý ze syntetizátoru. Toto zobrazení bez CSS stylů je také vhodné pro lepší obecnou představu, jak je web čten. Lze podle něj pak přeházet objekty v HTML tak, aby hlavní data byla co nejvýše, tedy co nejdříve čtena syntetizátorem, jak už bylo popisováno ve článku Jak na správnou strukturu HTML.
Zajímavou funkcí je rovněž zobrazení „Text-only“, jež je vhodná pro kontrolu přístupnosti formulářových polí. Tato funkce vypíše, jak syntetizátor přibližně přečte web klienta, resp. jeho formulář. Kdyby polím chybělo označení „label“ (popis pole), syntetizátor by nevidomému přečetl pouze „Jméno a příjmení … text box“. Naproti tomu na výše uvedeném obrázku se správně napsaným polem přečte „Jméno a příjmení … text box insert your Jméno a příjmení“.
Rozdíl v tomto případě není až tak patrný, nicméně ve kdy popisy polí („label“) budou v rámci HTML kódu vloženy ve zcela jiném objektu, než je pole, bude to rozhodně špatně. Jako příklad uveďme tabulku, v níž jsou pouze popisy polí, ale samotná pole jsou ve zcela jiné tabulce. Tomu by se programátor měl vyvarovat. Stejně jako případu, kdy popisy polí nebudou vůbec nikde. K tomu jsme ale už více psali v článku Jak na webové formuláře.
Zkusme býti na chvíli slepí
V prohlížeči Google Chrome existují dvě rozšíření zdarma, jež dokážou jednoduše nasimulovat čtení jako v syntetizátoru. Jedna z nich, ChromeVox, se za hlasový syntetizátor dá považovat, druhá s názvem ChromeShades zobrazuje web bez stylů a v podobě, jež syntetizátor čte. Nejlepší testování přístupnosti je praxí, a tak je lepší si vybraný syntetizátor, např. zmíněný ChromeVox, spustit se zakrytýma očima a projít si webovou prezentaci. Případné překážky budou hned patrné.
Závěr
V seriálu Jak na webovou přístupnost jsme se pokusili popsat varianty, v nichž je pravděpodobně důležité se na přístupnost zaměřit. Částečná přístupnost je zapotřebí samozřejmě vždy, aby si třeba nevidomí uživatelé mohli informace přečíst svými hlasovými syntetizátory (anglicky „screen reader“), na něž jsou zvyklí. Tyto nástroje dokáží v dnešní době přečíst slepému skoro vše, co na obrazovce vidí, ovšem pouze „skoro“. Někdy je potřeba této aplikaci při programování webu pomoci, někdy mu alespoň „neházet klacky pod nohy“.
