Podle Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v současné době začíná nabývat na významu neduh označovaný jako cybersquatting. Případy cybersquattingu, neboli nezákonného registrování obchodních značek, se v poslední době vyskytují ve stále větší míře a stávají se stále používanější praktikou počítačové kriminality. V loňském roce registrovala organizace WIPO téměř dvacetiprocentní meziroční nárůst těchto činů.
Cybersquatting lze charakterizovat jako nezákonné registrování, nekalé obchodování nebo jakékoliv používání doménových jmen, které jsou ve vlastnictví jiného subjektu, pro svůj prospěch. Například pokud chcete vstoupit na web světové fotbalové organizace FIFA, aniž byste znali adresu jejího webu, stačí k získání adresy navštívit internetovou stránku, která nemá s Mezinárodní fotbalovou federací nic společného.
Podle informací organizace WIPO se počet stížností na takové nezákonné registrace zvýšil ve srovnání s rokem 2007 o 18 procent. V loňském roce bylo arbitrážním centrem WIPO zaznamenáno rekordních 2156 stížností. Ve srovnání s rokem 2005 se počet případů spojených s cybersquattingem zvýšil dokonce o 48 %. Více než 40 procent stížností pocházelo ze Spojených států, hodně jich bylo také z Francie nebo Británie. „Takové navýšení případů znamená, že cybersquattting zůstává významným problémem pro držitele vlastnických práv,“ upozornil zástupce generálního ředitele WIPO Francis Gurry.
Cíl: Facebook nebo MySpace
V prostředí nebývalého nárůstu případů cybersquattingu v roce 2007 a současného vývoje systému registrace doménových jmen, se podle organizace WIPO zvyšuje znepokojení u majitelů obchodních značek po celém světě.
Případy postižených majitelů domén se týkají hlavně stránek, jejichž využívání je současným trendem, kde jsou informace o aktuálních událostech. Světová organizace duševního vlastnictví tak jmenovala především případy týkající se cybersquattingu u domén společností Facebook.com, MySpace.com nebo případy týkající se jmen Stelly McCartney a J.R.R. Tolkiena.
Podle statistik se jeden z deseti případů, kdy je upozorněno na nezákonné nakládání s adresou domén, týká zdravotnických produktů. Je to způsobeno zvýšeným počtem chráněných produktů registrovaných u internetových stránek nabízejících on-line prodej medikamentů. Velký počet stížností se týkal také bankovního a finančního sektoru, ihned následován případy z oblastí Internetu a informačních technologií.
Případy se šťastným koncem
Nejvíce viníků tohoto druhu počítačové kriminality údajně pochází ze Spojených států, Velké Británie a Číny. Podle organizace WIPO také ti, kdo nezákonně užívají domény, často využívají privátních služeb k tomu, aby ochránily ilegální registrace. Proto už se nyní podle Gurryho zvyšuje riziko zneužití nových domén, které budou do konce letošního roku uveřejněny.
Cybersquattingem se rozumí také registrace domén podobného jména jako má jiná známá doména. Ten, kdo tento druh provozuje, poté doufá, že se mu zvýší návštěvnost stránek kvůli tomu, že se lidé spletou. Z minulosti je znám případ státu Kamerun, kterému patří mezinárodní doména „.cm“. V Kamerunu potom odstartovali automatizovaný cybersquatting na všech svých neregistrovaných doménách a doufali, že je budou navštěvovat lidé, kteří při zadávání adresy končící na „.com“ vypustí písmeno „o“. V praxi to znamenalo, že se jejich sponzorované odkazy objevovaly například na microsoft.cm.
Pokuta půl milionu dolarů
V roce 2000 byl zase vynesen soudní verdikt, podle kterého byl odsouzen člověk jménem Zuccarini k zaplacení 500 000 amerických dolarů odškodného a také k uhrazení 30 000 amerických dolarů na nákladech na právní zastoupení. Důvodem tohoto verdiktu byla registrace doménových jmen, která byla podobná doménám provozovaným společností Electronics Boutique.
Zuccarini také počítal s pravděpodobností lidské chyby. Zaregistroval si řadu podobných domén těm, které v té době vlastnila prosperující společnost Electronics Boutique. Když se potom někdo pokusil zaregistrovat na stránky Electronics Boutique a napsal jméno domény s chybou, otevřela se dotyčnému uživateli reklamní okna nabízející škálu různých produktů. Tehdy šlo o nejvyšší částky ve sporech vedených podle zákona O ochraně spotřebitele proti cybersquattingu, kterým byl novelizován americký zákon O ochranných známkách z roku 1946.
Z Česka je známý například spor o doménu ceskapojistovna.cz. Česká pojišťovna vlastnila několik ochranných známek obsahujících slova Česká pojišťovna a jejich vlastníkem byla i před registrací domény ceskapojistovna.cz. Pojišťovna proto žalovala původního majitele domény a také sdružení CZ.NIC, které je registrátorem českých domén. Vrchní soud v Praze v srpnu 2004 rozhodl o tom, že tato doména má patřit České pojišťovně.
Žalovaný původní držitel byl verdiktem soudu nucen zdržet se jakékoliv dispozice s doménou druhého stupně ‚ceskapojistovna‘ registrovanou pod doménou nejvyššího stupně ‚cz‘ a sdružení CZ.NIC bylo povinno do tří dnů od chvíle, kdy rozsudek nabyl právní moci, provést změnu registrace subjektu držitele internetové domény druhého stupně ‚ceskapojistovna‘ pod doménou nejvyššího stupně ‚cz‘ tak, aby jako držitel domény ‚ceskapojistovna.cz‘ byl zapsán žalobce, tedy Česká pojišťovna.
Další hrozby pro internetové domény
Internetovým doménám nehrozí pouze cybersquatting. Například sdružení CZ.NIC hodlá letos zavést DNSSEC, který ještě více zvýší bezpečnost internetových domén.
Více zde.
Jak Oskar bojoval o vlastnictví domény
Jedním z nejznámějších sporů v Česku byla rozepře o doménu Oskar.cz. Jednalo se o vleklý několikaměsíční spor společností Český Mobil a Comfor, majitele společnosti Oskar. Po vstupu nového mobilního operátora, jehož majitelem byla společnost TIW z Kanady, na český trh se hledal nejlepší název nové značky. Z několika možností byl Českým Mobilem vybrán název Oskar. Problém však byl v tom, že doménu oskar.cz měla registrovanou firma Oskar, s. r. o., ta však již nepoužívala ochrannou známku Oskar, tak jak měla.
Český Mobil se potom dohodl s pardubickou firmou Oskar na převodu domény. Obě společnosti se pak ale rozešly v názoru, co mělo být kompenzací za převod. Český Mobil se tehdy nechtěl dohadovat o ceně a obrátil se na soud. Jedna žaloba byla vedená proti Comforu a druhá již „tradičně“ proti CZ.NIC. Vleklý spor byl rozřešen až v dubnu roku 2003, kdy Český Mobil doménu oskar.cz koupil. Šlo o jakési mimosoudní vyrovnání mezi Českým Mobilem a bývalou firmou Comfor, jehož cena byla tehdy obchodním tajemstvím.
Zdroj: Cybersquatting cases on the rise
Přečtěte si také:
Vladimír Brož: Kyberzločinci vydělávají více než prodejci drog
Ondřej Surý: DNSSEC zvýší bezpečnost českých domén
Na českém Internetu je již 400 000 domén
Ondřej Filip: pád české domény by ovlivnil ekonomiku
Exkluzivně: hackerem jsem se stal ze zvědavosti
