Vícekrát použitelný papír, z něhož se předcházející potisk dá odstranit teplem – takových projektů zde už bylo několik. Nový nápad předpokládá, že by se proces obešel zcela bez inkoustu či toneru, postačilo by UV záření.
Wenshou Wang a další výzkumníci z čínské Shandong University, University of California (Riverside) a Lawrence Berkeley National Laboratory přišli s nápadem „tisku světlem“. Je to trochu marketingový slogan, protože kromě papíru další látku přirozeně potřebujeme, naneseme ji však na povrch dopředu a jen jednou.
Vymazání informace vyžaduje zahřát papír asi na 120 ºC po dobu 10 min., „přepisů“ lze provést asi 80. Podle vzhledu ani na omak nelze prý tento papír odlišit od normálního – však se od něj také prakticky neliší.
Po chemické stránce je základem nového postupu pruská modř (redukovaná forma se odbarvuje) a oxid titaničitý, celkem často používaný fotokatalyzátor. Na papír se nejprve nanesou obě látky ve směsi. Ultrafialové záření uvolní elektrony v molekulách oxidu titaničitého a ty se přenesou na pruskou modř (hexakyanoželeznatan draselný, též berlínská modř). Ozářená část je pak bílá, tj. jedná se o inverzní tisk. V praxi lze osvítit vše vyjma textu a číst pohodlně černé na bílém – respektive barva je volitelná, protože pruská modř posloužila výzkumníkům jen jako demonstrační příklad levného netoxického barviva. V případě této látky redukovaná forma vydrží asi 5 dní s plným rozlišením, pak se začne zase oxidovat na modrou. Jednou z možností je tedy text teplem ani vůbec neodstraňovat a znovu použít papír až po delším intervalu.
Jako další krok autoři výzkumu chtějí dosáhnout toho, aby se takto tisknout dalo pomocí běžných laserových tiskáren – bez toneru (poznámka: nicméně lasery v běžných laserových tiskárnách pracují ne v ultrafialové, ale v červené a infračervené oblasti spektra). Cílem je také plnobarevný tisk; postup uvedený výše ovšem zatím neumožňuje, aby se jednotlivé pigmenty nějak míchaly.
Práce byla publikována v Nano Letters.
Jak uvedenou techniku, respektive její šance na úspěch, hodnotit? Zůstaneme-li např. u tisku v podnikovém prostředí, problém podobných projektů spočívá asi hlavně v tom, že jednou existuje nějaká infrastruktura tisku, používaných zařízení a postupů. Kdo by takovýhle papír dával podruhé do běžných tiskáren, vždyť se při manipulaci mohl pomačkat a tiskárna se zasekne. Stačí si uvědomit, že ani papíry potištěné z jedné strany se už nikdo moc podruhé používat nesnaží. Papíru mnohem víc konkurují technologie zcela bezpapírové, na bázi displejů.
Zdroj: Phys.org a další
