Na rozdíl od západních trhů, kde firmy bojují s rostoucí fluktuací zaměstnanců, je v České republice zatím patrný opačný trend, pracovníci zde upřednostňují jistotu zaměstnání před změnou. Kromě lehkého výkyvu letos na jaře lidé o změně práce spíše uvažují, než ji realizují. Zaměstnavatelé se navíc snaží fluktuaci svých pracovníků předcházet a jejich potřeby zjišťují v pravidelných průzkumech. Stále častěji z nich vyplývá, že pro zaměstnance je čím dál důležitější lidský přístup, porozumění a ocenění ze strany zaměstnavatele.
Dle průzkumu společnosti McKinsey & Company opustilo od dubna letošního roku svou práci více než 15 milionů amerických zaměstnanců. Téměř dvě třetiny amerických firem očekávají, že počet pracovníků, kteří chtějí změnit zaměstnání, bude v následujících měsících dále narůstat, což potvrzují i samotní zaměstnanci – 40 % v průzkumu uvedlo, že je pravděpodobné, že v následujících třech až šesti měsících odejdou ze své práce, pro dalších 18 % je to pak téměř jisté.
V České republice je touha po změně zaměstnání menší. Svědčí o tom jak klesající fluktuace v některých oborech, tak i zjištění průzkumu Grafton Recruitment. Dle něj lidé o změně často jen uvažují. Asi nejmenší chuť ke změně je v oboru IT, kde by pouze desetina zaměstnanců využila zajímavé nabídky, pokud by přišla. Trochu více se po nové práci příležitostně poohlíží pracovníci z obchodu a marketingu (22 %) či z podnikových služeb (30 %), nejvíce pak z výroby, kde si práci aktivně hledá čtvrtina zaměstnanců a dalších 37 % by využilo dobrou nabídku, pokud by se jim naskytla.
„Výkyv v jinak docela nízké fluktuaci nastal v Česku letos na jaře po ukončení lockdownu, kdy se zaměstnanci ze sektorů zasažených restrikcemi začali postupně vracet ke svému původnímu zaměstnání. Zaznamenali jsme to zejména v oboru zákaznických služeb, kam se v době zavřené země uchýlilo dost pracovníků z hotelů a cestovního ruchu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje poskytovatele podnikových, zákaznických a IT služeb. Jeho slova potvrzuje i Jan Nedělník, generální ředitel společnosti Comdata, která je jedním z největších poskytovatelů zákaznických služeb v ČR: „Do zákaznických služeb přišlo v době lockdownu hodně lidí z jiných oborů, kteří o svou práci vlivem Covidu-19 přišli. Následně se do svého původního zaměstnání vrátili a fluktuace se tak lehce zvýšila, nicméně šlo spíše o dočasný výkyv. Fluktuace je nyní opět stabilizovaná, a naopak dokonce meziročně nižší než před vypuknutím pandemie.“ Celkově se v oboru podnikových služeb drží míra fluktuace na předcovidových 13 %, což je z pohledu celého trhu podprůměrná hodnota. Některé firmy z oboru se mohou chlubit i mnohem nižším údajem, výjimkou není, zejména v případě IT center, ani 5 %.
Posílení vztahů se zaměstnanci je klíčové
Mezi nejčastější důvody odchodu ze zaměstnání patří vedle finančního ohodnocení i osobní potřeba změny. V průzkumu společnosti McKinsey & Company pak zaměstnanci uváděli i nedostatečné ocenění svými zaměstnavateli a nadřízenými a chybějící pocit sounáležitosti v práci. „Zvyšování mezd nebo rozšiřování nabídky bonusů jsou jen dočasná řešení. Pokud chtějí zaměstnavatelé fluktuaci pracovníků skutečně zabránit, musí se zaměřit především na posílení vztahů se zaměstnanci a naslouchat jejich potřebám,“ říká Jonathan Appleton. To potvrzuje i průzkum personální agentury Grafton Recruitment, v rámci nějž 95 % respondentů vyjádřilo zájem pracovat u zaměstnavatele, kterému na nich záleží a který vychází vstříc jejich potřebám. Průzkumy spokojenosti zaměstnanců a zpětná vazba od těch, kteří ze zaměstnání odchází, se proto stávají stále důležitějším nástrojem při snižování fluktuace. „Všichni zaměstnanci, kteří nás opouští, mají možnost popovídat si s příslušnými HR odborníky o důvodech, které je k tomu vedou. Nejčastěji zmiňují touhu po práci v jiné oblasti. Snažíme se reagovat na jejich potřeby a podporujeme například interní přesuny na jinou pozici, kde jsme schopni nabídnout perspektivní kariérní možnosti, které mohou pracovníka nově motivovat,“ říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services. Vzájemný dialog a zapojení pracovníka podporují také další společnosti. „Dle interních průzkumů víme, že naši zaměstnanci nejčastěji odchází kvůli touze něco změnit. Když zaregistrujeme, že některý z kolegů není spokojený, přímý nadřízený ve spolupráci s HR konzultantem se vždy snaží zjistit jak důvody jeho nespokojenosti, tak i jeho potřeby a najít řešení výhodné pro obě strany,“ říká Pavlína Janíková, viceprezidentka za HR a marketing ve společnosti Ness Czech s tím, že pandemie měla v jejich případě na fluktuaci významný vliv, lidé jsou dodnes obezřetnější ve svých rozhodnutích a důsledněji zvažují změnu.
Flexibilita v práci je stále důležitější
V rámci průzkumů spokojenosti a potřeb zaměstnanců dnes rezonuje ještě jeden důležitý trend, a tím je možnost práce z domova. Lidé si v době pandemii na tento model zvykli a nechce se jim ho nyní vzdávat. Potvrzuje to i průzkum společnosti Ernst& Young, dle nějž má o možnost práce z domova zájem 9 z 10 kancelářských zaměstnanců. V průměru by chtěli pracovat na dálku dva až tři dny v týdnu. Více než polovina dotazovaných zaměstnanců z celého světa by pak zvážila odchod z práce, pokud by jim po pandemii nebyla poskytnuta určitá forma flexibility. K podobnému zjištění dospělo i šetření asociace ABSL. Podle něj chtějí i do budoucna více než půl pracovní doby z domu pracovat 4 z 5 zaměstnanců, což je o 64 procentních bodů více než před vypuknutím pandemie. „Snažíme se našim pracovníkům nabídnout to, co obvykle postrádají u jiných zaměstnavatelů, a proto odchází. Flexibilita v tom, kde a kdy mohou zaměstnanci vykonávat svou práci, je pro ně stále důležitější. I proto se je zaměstnavatelé z našeho oboru v tomto aspektu snaží maximálně vyslyšet,“ dodává Jonathan Appleton.
