Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Tallinn vyjednává licence se společností OpenAI, přičemž pobaltská země se má stát testovacím prostředím ohledně umělé inteligence ve školách, napsal deník. Cílem je podle něj poskytnout do roku 2027 bezplatný přístup ke kvalitním nástrojům pro výuku s využitím AI pro zhruba 58.000 studentů a 5000 učitelů. Program odstartuje letos v září, kdy se do něj zapojí nejprve šestnáctiletí a sedmnáctiletí studenti.
„Jsem si vědoma skepse a opatrnosti většiny evropských zemí, pokud jde o obrazovky, mobilní telefony a technologie. Estonská společnost je obecně mnohem otevřenější a náchylnější k využívání digitálních nástrojů a služeb,“ uvedla estonská ministryně školství Kristina Kallasová během návštěvy Londýna, kam přijela na světové fórum pro vzdělávání.
Chytré telefony jsou podle The Guardian v Estonsku považovány za součást politiky digitálního vzdělávání a podle Kallasové si školy samy stanovují pravidla pro jejich používání. Stát vydává vodítka, hlavně v případě dětí mladších 13 let. „Mobily se nepoužívají o přestávkách, ale ve vyučování, když učitel o to požádá, protože má úkol nebo cvičení, které se vypracovává pomocí telefonů,“ uvedla ministryně.
Podle britského deníku upozornila, že zemi v říjnu čekají komunální volby a v nich mohou volit už šestnáctiletí Estonci, kteří mohou hlasovat online prostřednictvím mobilních telefonů. „Byl by to matoucí vzkaz pro šestnáctileté – volte online, na mobilu, ale nepoužívejte ChatGPT na telefonu k vašemu vzdělávání,“ dodala ministryně.
Kallasová přitom hovořila o revoluci v oblasti umělé inteligence, která přináší konec modelu učení se nazpaměť. Výzvou je podle ní rozvíjet u mladých lidí vyšší kognitivní schopnosti, protože zbytek zvládne AI lépe a rychleji. „Buď se vyvineme v rychleji myslící a na vyšší úrovni uvažující tvory, nebo technologie převezme naše vědomí,“ prohlásila estonská ministryně.
Estonsko už v roce 1997 přišlo s podobným programem, kdy investovalo obrovské prostředky do počítačů, infrastruktury a školy se rychle připojily k internetu, podotkl The Guardian. Pobaltská země se mezitím podle něj propracovala na špici v mezinárodním testování PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V tom dosud posledním – z roku 2022 – si Estonsko z evropských zemí vedlo nejlépe v hodnocení matematických, čtenářských a přírodovědných znalostí a dovedností patnáctiletých žáků.