Cloud computing v praxi: co v současnosti hýbe cloudem

Amazon rozšířil službu AWS Import/Export, uchytí se ale?

Společnost Amazon, jeden z nejvýznamnějších globálních hráčů v oblasti cloudových služeb, přesunul svou novou službu AWS Import/Export z fáze testování do ostrého provozu. Hlavním cílem AWS Import/Export je, jak už název sám ostatně napovídá, technicky zajistit přenos velkého množství dat od zákazníka do cloudu a stejně tak i nazpět. Ironií přitom je, že fyzický transport dat od zákazníka k Amazonu neprobíhá elektronicky, jak by člověk u moderní služby 21. století očekával, ale poštou.

„Přenést 1 TB dat do cloudu by při průměrně rychlém internetovém připojení trvalo téměř 80 dnů“, obhajuje zvláštní realizaci služby Amazon. Podle jeho představ mají zákazníci všechna svá data, která chtějí do AWS přesunout, nahrát na média poskytnutá Amazonem a firmě je následně poslat. Ta pak využije svého rychlého internetového připojení k nahrání dat do zákazníkova cloudového prostoru. Celý proces by tak neměl zabrat více, než několik dnů. „Služba AWS Import/Export je často rychlejší a mnohem levnější variantou k dramatickému navýšení vašeho internetového připojení“, dodává Amazon.

I tak ale AWS Import/Export zvedá nejedno obočí a přináší mnoho otázek. Namátkou vezměme například problematiku bezpečnosti. Při elektronickém přenosu dat přes internet jsou obě strany, za předpokladu dodržení striktních bezpečnostních pravidel, schopny významně minimalizovat riziko, že při přenosu dojde ke ztrátě, poškození, nebo dokonce zcizení firemních údajů. Při fyzickém transportu médií s informacemi od zákazníka k Amazonu se ovšem může přihodit nesčetné množství nehod, které mohou „zdraví“ firemních údajů ohrozit. Nehledě na to, že média s daty fyzicky opustí prostory firmy, což také znásobuje riziko, že se dostanou do nepovolaných rukou.

Pro mnohé je navíc představa spojení zasílání poštou s moderními cloudovými službami poměrně těžko stravitelná. V době vydání tohoto článku se v anketě portálu ReadWriteWeb více než polovina čtenářů vyjádřila v tom smyslu, „zastaralé“ metody, jako je již zmíněné zasílání fyzických kopií, by mohlo zvrátit jejich názor na přechod na cloudové služby.

I přes přinejmenším zvláštní technickou realizaci služby můžeme na AWS Import/Export najít jedno velké pozitivum, a to jednoduchý přenos dat. Jinými slovy, pokud služby jako je AWS Import/Export v budoucnu představí i další velcí poskytovatelé cloudových služeb, možnost migrace mezi jednotlivými cloudovými službami se značně zjednoduší. To pak povede ke skutečné konkurenci mezi jednotlivými poskytovateli, kteří budou muset soutěžit nejen o to, kdo zákazníka zaujme jako první (jak je tomu dnes), ale i v tom, kdo si ho dokáže udržet. Díky větší konkurenci se pak budeme moci dočkat zkvalitňování cloudových služeb jako takových.

Poslouží cloud computingu vědeckým účelům?

Možnost využít principů cloud computingu pro vědecké účely zkoumá vědecký projekt Magellan, organizovaný americkým Národním energetickým výzkumným vědeckým a výpočetním ústavem (NERSC). Hlavní otázkou, na kterou se Magellan pokusí najít odpověď je, jestli lze cloud pro vědecké simulace vůbec využít. Hlavním problémem, na který vědečtí pracovníci ve spojení s cloudem naráží, je paradoxně rychlost. „Testy, které jsme prováděli na běžných komerčních cloudových řešeních nám ukázali, že u některých výpočtů dochází k obrovskému zpomalení“, komentovala vznik projektu Magellan Kathy Yelick z agentury NERSC.

Hlavní rozdíl mezi vědeckými a komerčními cloudovými přístupy spočívá v tom, že vědecké výpočty vyžadují obrovské množství dat, která ovšem nejsou uložena centrálně v jednom úložišti. Namísto toho musí systém pro své potřeby neustále získávat údaje od různých stran, což jeho výkon ve finále značně omezuje.

V rámci projektu Magellan by mělo dojít i na otestování nového hardware, jako jsou vysokokapacitní a rychlá datová pole, výkonné síťové karty a další komunikační prvky. První výsledky by měly být známy zhruba za rok, definitivní rozhodnutí pak do dvou let. Pokud Magellan uspěje a podaří se mu najít řešení současných problémů s cloudem, mohla by oblast vědy a výzkumu stát pro cloud computingu velmi významnou. Vzhledem k pravděpodobně velmi vysokým požadavkům vědců na kapacitu a výkon hardware by z takového rozhodnutí v první řadě profitovali výrobci zařízení, prostor by ale vznikl i pro vývoj speciálních vědeckých cloudových aplikací a systémů.

Startuje nová herní platforma OnLive

{seealso}
Před několika dny byla spuštěna cloudová herní služba OnLive. Ta slibuje přinést revoluci do hraní počítačových her. „Už žádné krabice, žádná CD a DVD a žádný stres při jejich ztracení, nebo poškrábání“, nastiňuje výhody služby její spoluzakladatel Steve Perlman a dodává: „Představte si, že byste i tu nejnovější hru mohli hrát na starém netbooku a byli byste na tom naprosto stejně, jako majitelé nejnadupanějších stolních PC.“ Jinými slovy, princip OnLive spočívá v tom, že hra samotná a všechna uživatelská data jsou uložena v cloudu, ve kterém je také spouštěna. Na straně uživatele tak neprobíhají žádné výpočty, které by byly závislé na výkonu hardware. Stejně jako v nedávno zmíněném případě využití cloudu pro každodenní práci, i cloudové herní služby jsou silně závislé na kvalitě internetového připojení.

Využití cloudových služeb pro herní byznys se budeme podrobněji věnovat v příštím díle, který vyjde v úterý 29. června.

Přečtěte si také:

Cloud computing v praxi: co brání rychlému přechodu na cloud?
Cloud computing v praxi: co přineslo Google I/O?
Cloud computing v praxi: pronikne cloud do bankovnictví?
Cloud computing v praxi: regionální cloud provideři
Cloud computing v praxi: IBM poráží Microsoft v zakázce roku
Cloud computing v praxi: Microsoft v Česku spustil Windows Azure
Cloud computing jako trend pro firemní IT