Cloud computing v praxi: pronikne cloud do bankovnictví?

O regionálních poskytovatelích cloudových služeb jsme se letmo zmínili už v jednom z předcházejících článků, byť tehdy tomu bylo jako o možné protiváze proti vytvoření dominantního poskytovatele cloudových služeb. Cloud computing ovšem není výsadou jen velkých a technologicky nejvyspělejších světových podniků, ale plnohodnotným poskytovatelem těchto služeb se, byť tedy ne v globálním měřítku, může stát firma prakticky odkudkoliv.

O zájmu jednotlivých odvětví o přesun části infrastruktury do cloudu jsme se v minulosti zmínili už mnohokrát. Z jakého důvodu jsou tedy zrovna banky, respektive finanční instituce obecně, natolik zajímavé, že je jím věnován samostatný díl našeho seriálu? Důvod je prostý, finanční instituce mají, vzhledem k tomu, že denně pracují s citlivými finančními a osobní daty, daleko vyšší požadavky na bezpečnost svých systémů, než je tomu u jiných odvětví. Právě z tohoto důvodu se o finančních institucích ve spojení s cloudovými službami příliš často nemluví, a i proto je tato iniciativa velkých světových bankovních domů tak zajímavou a pravděpodobně i přelomovou událostí.

Přechod na cloud ve znamení snižování nákladů

Důvod, který vedl ke zformování společného postoje bankovních domů, je velmi jednoduchý a poměrně očekávaný. Stejně jako v mnoha dalších případech jsou jím peníze, respektive tedy náklady a snaha o jejich minimalizaci. Byla to právě nedávná hospodářská krize, která společnosti ze všech oborů a z celého světa přinutila hledat úspory v rámci svého provozu, což významně zasáhlo i oblast IT.

Cloud computing se přitom zdá být ideálním nástrojem pro snižování firemních IT nákladů. Významně lze přitom uspořit hned několikrát – pravděpodobně největší jednorázovou úsporu představuje konec nákupů vlastního hardware a licencí, jsou záležitosti, které v případě cloud computingu kompletně pokrývá dodavatel. Mimo to odpadnou také investice do lidských zdrojů, které měly některé firemní procesy dříve na starosti, a nezanedbatelnou položkou je i cena energie, která byla k provozu vlastního hardware zapotřebí.

Jedním z nejdůležitějších přínosů cloud computingu, a pro potřeby finančních institucí je tento faktor dvojnásobně důležitý, je také vysoká garance bezproblémového chodu a dostupnosti objednaných služeb. V případě výpadku datového centra je poskytovatel schopen tento problém okamžitě vyřešit přesměrováním na zbytek své infrastruktury. To u společností, které obvykle disponují jen omezeným množstvím záložních kapacit, bývá problém.

Bank of America, Commonwealth Bank of Australia a Deutsche Bank jsou navíc motivovány ještě dalšími důvody. Podle společného tiskového prohlášení se firmy tímto krokem snaží „zatlačit“ na své technologické dodavatele, kteří jim dosud údajně dodávali technologie, které jsou sice funkční, ale koncepčně zastaralé. Společné vystoupení třech velkých bankovních domů tak má vytvořit očekávání dostatečné poptávky, která povede k vývoji nových cloudových služeb zaměřených na bankovnictví.

„Už nikdy si nenecháme postavit další datové centrum, nekoupíme další server, diskové pole, nebo síťový prvek, už nikdy se nenecháme uzamknout v kleci standardizovaného hardwaru a softwaru, který nám dnes technologické společnosti nabízí,“ řekl na konferenci CEBA Michael Harte, CIO Commonwealth Bank of Australia a dodal: „CBA už nikdy nebude platit za zdroje, které nikdy nevyužije. Z těchto důvodů jsme se rozhodli náš další rozvoj stavět především na širokých možnostech, které nabízí cloud computing.“ Byl to ostatně právě Harte, kdo byl architektem spolupráce mezi Commonwealth Bank of Australia, Bank of America a Deutsche Bank.

Zdá se, že technologické společnosti na krok bankovních domů uslyší. Kristof Kloeckner, CTO společnosti IBM pro oblast cloud computingu, na nedávné konferenci v americkém Las Vegas prohlásil, že služby a nástroje vyvíjené IBM mají potenciál snížit firemní náklady na provoz a správu IT až o 50%. Lze očekávat, že zájmu bank o cloudové služby se budou snažit využít i další technologické společnosti.

Bezpečnost cloudu

O hlavních bezpečnostních problémech cloud computingu jsme se podrobně zmínili v jednom z předchozích článků tohoto seriálu. Ve spojení s finančními institucemi ovšem hlavní problém představují legislativní překážky. Zákony mnoha států světa totiž výslovně zakazují, aby citlivá finanční a osobní data byla uložena výhradně v rámci vlastních systémů těchto podniků, a ne tedy u poskytovatelů cloudových služeb. Co z toho vyplývá? Prakticky to, že pokud nedojde k významným změnám v oblasti legislativy (což je vysoce nepravděpodobné), finanční instituce budou do oblasti cloudu moci přesunout jen omezenou část svých firemních procesů, respektive ty, v rámci kterých není přistupováno k důvěrným informacím klientů.

I přes omezenější rozsah znamená příklon bankovních domů ke cloudovým řešením významný posun kupředu. Důvěra finančních institucí ke cloudu totiž vypovídá o jejich v bezpečnost a spolehlivost těchto služeb, což může pomoci při rozhodování dalších společností z celého světa. Pokud tak tato „bankovní iniciativa“ přinese své výsledky, tedy dojde k vývoji specializovaných bankovních cloud nástrojů, je možné, že se dočkáme boomu zájmu o cloudové služby ze strany nejrůznějších firem a odvětví. Z toho pak budou profitovat především poskytovatelé SaaS řešení.

Přečtěte si také

Cloud computing v praxi: regionální cloud provideři
Cloud computing v praxi: IBM poráží Microsoft v zakázce roku
Cloud computing v praxi: Microsoft v Česku spustil Windows Azure
Cloud computing v praxi: IBM chystá netbook čistě pro cloud
Jak se dělá cloud computing
Cloud computing jako trend pro firemní IT