Hewlett-Packard je v současné době největší technologickou společností na světě. Jako lídr v celé řadě IT oblastí poskytuje své řešení více než miliardě zákazníků ve více než 170 zemích světa. Cesta z jedné zapadlé garáže v americkém Palo Altu na výsluní však nebyla vždy úplně jednoduchá. Od prodeje oscilátorů a dalších elektronických měřících přístrojů se však pánové Hewlett a Packard dokázali probojovat na přední místo v žebříčku největších počítačových firem světa.
Současné sídlo společnosti v kalifornském Palo Altu
Hewlett-Packard (HP) je dalším typickým zástupcem těch IT firem, které se dokázaly vypracovat z malé americké garáže mezi největší hráče světa. Podobný příběh stojí za vznikem celé řady firem, a přestože jsme jej slyšeli v mnoha obměnách již nesčetněkrát, stále nás nepřestává fascinovat. Pojďme se tedy společně podívat, jak se začala psát historie gigantu jménem Hewlett-Packard.
Společnost Hewlett-Packard (HP) založili dva absolventi elektroinženýrství na Standfordské univerzitě v Kalifornii, William Hewlett a David Packard. Na této univerzitě se v roce 1934 potkali, stali přáteli a později začali realizovat myšlenku úspěšné společnosti. Rozhodně není bez zajímavosti, že na stejné univerzitě se o 60 let později seznámili také dva studenti počítačových věd Sergey Brin a Larry Page, kteří krátce poté založili společnost Google. Její, do jisté míry velmi podobný příběh, jsme sledovali nedávno v tomto článku.
Stačí 538 dolarů a zapálení do elektroniky
Nyní se však vrátíme do předválečných let. Bývalý profesor Frederick Terman dokázal rozpoznat nadání Williama a Davida a dlouho je tlačil do založení vlastní firmy. Aniž v té době mohl cokoliv tušit, stal se v podstatě duchovním otcem stojícím za vznikem dnešního počítačového gigantu. S nashromážděnou částkou 538 dolarů a zázemím v garáži stojící za pronajatým domem Davida Packarda v kalifornském Palo Altu, začali oba pracovat na zvukovém oscilátoru, tedy přístroji, který testuje zvuková zařízení. Ten částečně vznikl na základě Hewlettovy diplomové práce.
Prvním významným zákazníkem se stalo studio Walt Disney, které si objednalo osm těchto oscilátorů a použilo je pro ozvučení ve svém novém animovaném filmu Fantasia. William a David si hodili mincí, aby určili název své nové společnosti. Dnes již víme, že vyhrál William a prvního dne roku 1939 tak světlo světa spatřila firma Hewlett-Packard. O rok později, kdy už jejich produktová nabídka čítala osm položek, se oba i se třemi zaměstnanci přesunuli do nové kanceláře v centru Palo Alta.
Legendární garáž, kde začalo HP psát svou historii
Společnost se věnovala především v té době atraktivní oblasti elektronických měřících zařízení a generátorům signálů, proto mohli už v průběhu 2. světové války získat další významnější zakázky. Protože HP rostlo, museli si oba zakladatelé určit své role ve firmě. Zatímco Hewlett byl vždycky fascinován novými technologiemi a osobně se dokonce podílel na vývoji některých klíčových produktů, stal se šéfem výzkumu a vývoje. Packard se pak ujal vedení managementu.
Jedinečné vedení propustkou na výsluní
Oba se však docela často zastupovali. Jejich celoživotní partnerství, neodmyslitelně pramenící v jejich velkém přátelství, je opravdu pozoruhodné. A to nejen pro samotné obchodní úspěchy, které vedly k neustálému růstu firmy, ale také pro jejich inovační přístup k jejímu vedení. HP vždycky kladlo důraz nejen na zákazníka, kterému se snažilo nabízet vždy ty nejnovější technologie na trhu, ale nezapomínalo ani na své zaměstnance, kteří zase získávali celou řadu firemních benefitů.
Hewlett s Packardem vytvořili unikátní manažerský styl, který je označován jako „HP Way“ a stojí na těchto základních myšlenkových pilířích: důvěra a respekt k lidem, zaměření na vysokou výkonnost, nekompromisní integrita, výsledky prostřednictvím týmové práce a flexibilita spolu s inovacemi.
Koncem roku 1950 již měla společnost na 70 vlastních produktů, 143 zaměstnanců a celkový roční příjem ve výši 2 milionů dolarů. Za zmínku tady stojí například vysokorychlostní měřič frekvence, který dokázal snížit čas potřebný ke změření radiové frekvence z deseti minut na zhruba dvě sekundy. V listopadu 1957 byla společnost vypuštěna na burzu.
Zakladatelé společnosti William Hewlett a David Packard
V roce 1958, kdy příjmy dosahovaly 30 milionů dolarů, uskutečnilo HP svou historicky první akvizici. Koupila společnost F.L. Moseley Company, která se zabývala výrobou grafických záznamníků. To představovalo první krok k tomu, aby se později HP mohlo stát jedním z nejvýznamnějších hráčů v oblasti tiskáren a plotrů. V této době odstartovala také expanze mimo domovské Spojené státy. V roce 1959 otevřela společnost výrobní závod v německém Boeblingenu a také svou první evropskou kancelář v Ženevě. Později vznikly další pobočky například v Japonsku nebo Latinské Americe.
Neohrozitelný růst a počítačová invaze
70. a 80. léta byla ve znamení především dalšího růstu, uvádění nových produktů a vstupu na počítačový trh. Společnost se začala dostávat do širšího povědomí a v roce 1962 se například dostala do žebříčku 500 nejvýznamnějších firem světa časopisu Fortune. O dva roky později zase vyvinula cesiové atomové hodiny HP-5060A s odchylkou jedné sekundy za 3 tisíce let. S nimi inženýři HP podnikly více než měsíc trvající cestu kolem světa, v rámci které urazili 55 tisíc kilometrů a seřídili světový čas. V roce 1966 založila společnost na podmět technologického nadšence Hewletta v Palo Altu samostatné výzkumné středisko, které se stalo jedním z největších center pro výzkum v oblasti elektroniky.
Přestože se HP zaměřovalo převážně právě na oblast elektronických a měřících přístrojů, vyvinulo pro své vlastní potřeby počítač HP-2116A. Společnost původně neplánovala jeho uvedení na trh, krátce nato (rok 1968) nicméně představila první stolní kalkulátor HP-9100A, který byl schopný zpracovávat vědecké výpočty. Šlo v podstatě o osobní počítač, ale HP ho nazývalo právě kalkulátorem a zdůvodňovalo to tím, že se přístroj nepodobal v té době typickým počítačům, které nabízelo například IBM.
O čtyři roky později, tedy v roce 1972, uvedlo HP na trh první kapesní vědecký kalkulátor na světě, pojmenovaný HP-35, na jehož vývoji se osobně podílel i Bill Hewlett. Jeho úspěch částečně předurčil další směřování HP spíše do počítačových vod. Na jaře 1974 dochází k částečné restrukturalizaci, která umožní každé divizi realizovat vlastní výzkum a vývoj produktů. V roce 1977 je na pozici výkonného ředitele věnován John Young, který byl vybrán oběma zakladateli po vzájemné dohodě a měl se ujmout vedení v nadcházející „počítačové“ éře. HP bylo v této době gigantem s 37 tisícovkami zaměstnanců.
Stolní „kalkulátor“ HP-9100A
Počátkem 80. let dodala společnost HP na trh svůj první osobní počítač nazvaný HP-85 a v roce 1984 pak první laserovou tiskárnu určenou pro domácnosti a kancelářské použití. Oba produkty, zejména pak druhý jmenovaný (i další počiny v oblasti tiskáren), zaznamenaly na trhu docela slušný úspěch. Co se týká počítačů, funkčností se daly srovnat s konkurenčními produkty IBM. Společnost HP ovšem zatím nedisponovala potřebnými technologiemi, a proto musela nasadit vyšší ceny.
Nikdy není pozdě začít… propouštět
Více než 50 let se drželo HP na výsluní a v oblastech své působnosti v podstatě nezaznamenávalo silnější konkurenci. Horší časy ovšem přinesl počátek 90. let. Společnost věnovala vysoké úsilí do vývoje nových pracovních stanic, ohlas ze strany zákazníků však nebyl dostačující. Za rok 1990 zaznamenala více než 11procentní pokles zisků, což přesvědčilo Davida Packarda, aby se vrátil z odpočinku a zaujal ve vedení opět aktivnější roli. John Young ze z pozice nejvyššího šéfa ujal restruktualizace s cílem ozdravit klesající zisky.
Během dvou let bylo propuštěno na 5 tisíc zaměstnanců, HP přišlo s agresivnější formou reklamy a změnilo systém managementu v oblasti vývoje nových počítačů. Podobné zásahy sice byly do značné míry účinné, značně však poškodily dlouho budovanou image společnosti. Oba spoluzakladatelé například z principu odmítali jakékoliv hromadné propouštění. Když HP čelilo počátkem 70. let poklesu tržeb a potřebovalo propustit několik stovek zaměstnanců, vyhlásili šéfové na šest měsíců neplacené pátky. To pomohlo krizi překonat.
John Young nicméně společnost z krize vyvedl, i když poněkud méně poetickým způsobem a krátce nato, v roce 1992 se odebral na odpočinek. Brzy ho následoval i dočasně navrátivší se Packard a do funkce výkonného ředitele a předsedy dozorčí rady byl jmenován úřadující viceprezident Lewis E. Platt.
Neohrozitelné HP míří vpřed
Platt doslova zahájil ofenzívu na trh s osobními počítači. Zatímco v roce 1992 mělo HP na tomto trhu podíl zhruba jedno procento a tržby z prodeje činily 16,4 milionů dolarů, tedy necelých 6 procent z celkových tržeb, brzy se podařilo toto číslo významně navýšit. V roce 1998 již celou pětinu z celkového ročního příjmu více než 47 miliard dolarů tvořily prodeje počítačů. Kromě počítačů však HP pokračovalo v uvádění nových produktů, především tedy v oblasti periférií. V březnu 1996 pak umírá David Packard.
Současný výkonný ředitel Mark Hurd
Menší problémy společnost zaznamenala ještě kolem roku 1998, kdy propukla asijská finanční krize a na trhu se začaly objevovat velmi levné konkurenční laserové tiskárny, existenčně už ji však nic z toho nemohlo zaskočit. V červenci 1999 byla do křesla výkonné ředitelky jmenována Carly Fiorinaová, které předtím téměř dvě desetiletí působila ve společnosti Lucent Technologies. Ta nejen provedla společnost HP nepříjemným obdobím po splasknutí technologické bubliny na přelomu tisíciletí, ale uskutečnila také náročnou akvizici počítačového výrobce Compaq.
Právě tato akvizice v hodnotě 19 miliard dolarů z roku 2002 představovala do jisté míry zlomový okamžik v historii HP. Společnost si na jednu stranu upevnila svou pozici na trhu osobních počítačů, na Fiorinaovou se však snesla vlna kritiky. Kromě neopodstatněnosti akvizice ji kritizovali například potomci zakladatelů za to, že společnost zbavila její duše a jedinečné firemní kultury. Nakonec Carla Fiorinaová, ve své době prakticky nejmocnější žena v IT byznysu, na svůj post v roce 2005 rezignovala. Nahradil ji Mark Hurd, který stojí ve vedení HP dodnes. Druhý ze zakladatelů, William Hewlett, zemřel 12. ledna 2001.
Nerozlučná dvojka
Oba kamarádi dokázali vybudovat společnost, která se nesmazatelně zapsala do historie. Nepřinesla sice žádný zcela revoluční produkt a je na ní pohlíženo spíše jako na technologickou společnost, přesto má na v oblasti IT svou nezaměnitelnou pozici. HP se v žebříčku největších světových výrobců počítačů již několik let drží na první pozici a ročně vyrobí více než 48 milionů počítačových sestav. Každý týden sjede z jejích výrobních linek více než milion tiskáren a ročně věnuje 3,5 miliardy dolarů na vývoj a výzkum nových technologií. Roční příjem společnost překročil v roce 2008 118 miliard dolarů, přičemž jako první IT firma v historii dokázala o rok dříve překonat magickou hranici 100 miliard. V současné době pracuje pro HP 321 tisíc zaměstnanců.
Ano, toto všechno mají na svědomí ti dva nerozluční kamarádi, kteří se tenkrát potkali někde v kampusu Standfordské univerzity…
Zdroj: hp.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com
Seriál o významných IT korporacích na ITBiz.cz
Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět
Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Apple: Příběh firmy, která chtěla změnit (počítačový) svět
IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti
Dell: Když malá myšlenka odstartuje miliardový počítačový byznys
Cisco Systems: Příběh o velmoci, která propojila svět
