České podnikání prochází největší technologickou transformací za poslední dvě dekády. Zatímco ještě před třemi lety byla umělá inteligence výsadou technologických gigantů, dnes ji využívá téměř každá druhá firma v České republice. Cloudové ERP systémy nahrazují tradiční on-premise řešení a model pronájmu softwaru zásadně mění zavedené pořizovací strategie.
Podle unikátní analýzy Digitalizace podniků 2024, jejíž součástí je i průzkum agentury Median mezi manažery, kteří mají na starosti nákup a výběr informačních systémů, se zařadily mezi nejvýraznější trendy v roce 2024 právě AI, cloudové služby, zajištění kybernetické bezpečnosti, pronájem softwaru a snahy o modernizaci státní správy.
„Kvůli nejisté ekonomické situaci firmy ze začátku roku spíš šetřily a odkládaly investice,“ říká Jiří Hub, šéf společnosti Asseco Solutions, a pokračuje: „Ale ke konci roku už bylo vidět zlepšení. Firmy začaly znovu investovat do technologií, což je skvělá zpráva pro všechny, kdo chtějí zefektivnit své podnikání pomocí digitalizace.“
Digitální nerovnosti
V rámci digitální transformace se ukazuje hluboká nerovnost mezi malými a velkými firmami. Zatímco 89 % velkých podniků dosahuje vysoké úrovně digitalizace podle kritérií Evropské komise, u malých firem je to pouze 28 %. Tato propast je označována jako digitální apartheid, kdy velikost firmy výrazně předurčuje její technologickou vyspělost. K hodnocení slouží 12 kritérií, včetně rychlosti připojení, přítomnosti IT specialistů a vzdáleného přístupu k systémům. Splnění alespoň sedmi z nich znamená vysoký stupeň digitalizace. Česko se v tomto směru nachází přesně uprostřed evropského spektra, kde vedou skandinávské země, zatímco Řecko a Bulharsko zůstávají na opačné straně.
Pandemie COVID-19 zásadně změnila pracovní prostředí, zejména v oblasti práce na dálku. Za deset let se podíl firem umožňujících home office zvýšil z 25 na 59 %, přičemž během pandemie musely mnohé podniky urychleně zavést komplexní řešení pro vzdálenou práci. Opět zde hraje roli velikost – 91 % velkých podniků umožňuje práci na dálku, oproti 48 % malých. Přesto Češi online komunikují méně než zbytek Evropy, když videokonference využívá jen 47 % podniků, zatímco evropský průměr činí 53 %.
Rok umělé inteligence
Výrazný růst zaznamenalo využití umělé inteligence, které se za dva roky zvýšilo z 14 na 39 %. Zatímco v roce 2023 ji téměř polovina podniků kategoricky odmítala, dnes je to jen 17 %, a 44 % firem plánuje její implementaci. Nejčastěji je AI nasazována v administrativě, analýze dat, zákaznické podpoře prostřednictvím chatbotů a v marketingu. Firmy očekávají zvýšení efektivity, konkurenceschopnosti a zlepšení zákaznické zkušenosti. Pouze menšina přiznává, že AI plánuje využít ke snížení počtu zaměstnanců.
Hlavními bariérami v adopci AI jsou nedostatek informací o jejím využití, obavy o bezpečnost dat a nedostatek kvalifikovaných odborníků. Vysoké náklady na implementaci paradoxně nejsou až tak častým důvodem.
Cloud a konec jednorázových licencí
Cloudové technologie se staly standardem – 56 % firem je již využívá, přičemž dříve obávaná bezpečnost je dnes často vnímána jako výhoda. Cloud firmám přináší přístup odkudkoliv, úspory nákladů a větší flexibilitu. Roste i popularita business intelligence nástrojů – třetina firem je používá a další třetina plánuje jejich zavedení.
V oblasti softwaru se odkláníme od tradičního modelu jednorázových licencí. I když 61 % firem stále software nakupuje, více než polovina zvažuje přechod na pronájem a 27 % jej již využívá. Důvody jsou jasné – nižší počáteční investice, pravidelné aktualizace, flexibilita a bezstarostnost. Mladší finanční ředitelé preferují provozní náklady před kapitálovými výdaji, což podporuje rozvoj tohoto modelu.
Více dodavatelů a bezpečnost a státní správa
Firmy už také nevsázejí na jednoho dodavatele. Pouze čtvrtina využívá jednotné řešení, zatímco 40 % kombinuje software od více firem. Tento přístup umožňuje využívat nejlepší dostupná řešení pro jednotlivé oblasti, ale klade vyšší nároky na integraci a správu. Těm, kteří to zvládnou, to může přinést výraznou konkurenční výhodu.
Kybernetické útoky zasáhly 45 % českých firem, a přesto 91 % z nich stále věří ve své bezpečnostní opatření. Mezi nejčastější obranné prostředky patří silná hesla, zálohování dat a správa přístupových práv. Největší slabinou přitom zůstává lidský faktor – neopatrní zaměstnanci, kteří kliknou na škodlivé odkazy.
Rozporuplná digitalizace státní správy
Ačkoli 87 % firem používá datové schránky a přes 60 % Portál občana, třetina podniků je nespokojena s digitální komunikací se státem. Firmy volají po zjednodušení, automatizaci, lepším propojení systémů a širší nabídce online služeb. Digitalizace veřejné správy tak často připomíná dům stavěný od střechy, kdy moderní portály překrývají zastaralé procesy. Podle Jiřího Huba už dnes nejde jen o to, co stát v oblasti digitalizace spustí, ale hlavně o to, jak dobře to funguje: „V roce 2025 bude důležité, aby lidé měli nejen důvěru v digitální služby, ale také s nimi měli dobré zkušenosti. Úspěch se nebude měřit počtem portálů, ale tím, jak snadno díky nim lidé vyřeší své potřeby.“
Digitální revoluce
České firmy se tak nacházejí uprostřed digitální revoluce, v níž přežijí jen ty, které se dokážou rychle přizpůsobit. Umělá inteligence, cloud a flexibilní modely licencování představují nový standard. Generativní AI, kvantové počítače a internet věcí urychlí další transformaci. Klíčovou otázkou zůstává: Dokážou se české podniky přizpůsobit dostatečně rychle?
