Bodies: pohled do nitra lidského těla

Jeden z vystavených exponátů

Kromě výzkumu tuto akci komentovaly také známé osobnosti. Katolický duchovní Tomáš Halík se vyjadřoval pouze na základě předchozího prostudování fotodokumentace a v rozhovoru pro iDNES prohlásil, že by měl každý slušný člověk tuto akci bojkotovat. „Já se obávám, že tam, kde tuto úctu ztrácíme, a kde se s lidskými těly zachází jako s výstavním materiálem, a navíc z důvodů honby za senzací a ziskem, tak tam naše civilizace tu lidskost ztrácí,“ řekl Halík.

Miloš Grim, profesor Karlovy unverzity, přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty a současně předseda České anatomické společnosti, doporučoval v online rozhovoru čtenářům deníku Aktuálně.cz, aby raději hledali poznání v anatomických atlasech a na mnoha internetových stránkách. Podle něj jsou mrtvá těla pokusem o senzaci a kdyby měla sloužit k výukovým účelům, bylo by třeba je zahrnout do uceleného výukového programu. „Výstavu považuji za skandální. Myslím, že Česká republika by neměla patřit mezi země, kde je něco takového dovoleno,“ prohlásil Grim s odkazem na úctu k zemřelým.

Těla zákon neporušují

„Máme úřední certifikáty od vlády, že těla byla získána legálně, že jde o těla lidí, kteří zemřeli přirozenou smrtí, a nikdo z příbuzných či pozůstalých si je nevyžádal,“ vysvětlil v jiném rozhovoru se čtenáři deníku Aktuálně.cz pořadatel výstavy Roy Glover. Zároveň uvedl, že různá nepřirozená sportovní postavení vystavených těl mají návštěvníkům blíže přiblížit, jak jednotlivé části těla skutečně fungují.

Plíce kuřáka na výstavě

Úředníci radnice Prahy 1 se rovněž zabývali stížností a otázkou, zda nebyl porušen zákon o pohřebnictví. „Městská část Praha 1 bezprostředně zahájila potřebné kroky k důslednému přezkoumání došlého podnětu. Informovala Policii ČR, která na místě došla k závěru, že se organizátoři výstavy nedopustili přestupku ani trestného činu,“ uvádí v tiskovém prohlášení mluvčí radnice Monika Umanová. Pracovníci správního odboru oslovili také hygienika pro Prahu 1, aby prověřil, zda nebyly porušeny hygienické normy. "Proti výstavě v zásadě nic nenamítám. Jediné, co mi vadí, že ji organizátoři zpřístupnili i dětem," dodává Petr Hejma, starosta této městské části.

Kostra na vlastní oči

Na rozdíl od některých kritiků jsem se rozhodl výstavu osobně navštívit. Říkal jsem si, že když jsem už přežil návštěvu amerického prezidenta George Bushe ve zdraví, nemůže mi kontroverzní výstava nijak uškodit. Před vstupem do výstavního prostoru se setkáte s výrazným symbolem přeškrtnutého fotoaparátu. Pokud nemáte příslušné povolení, odnesete si z výstavy na památku pouze své vzpomínky. Když se pokusíte fotografovat, přiskočí k vám některý ze studentů medicíny a slušně vás upozorní, že by bylo vhodnější přístroj schovat. Je to škoda, protože když už zaplatíte za vstup 349 korun nebo 275 Kč v případě studentů, očekával bych, že si budete moci odnést i nějakou památku. Na druhou stranu by zřejmě neustálé blesky fotoaparátů rušily návštěvníky od pečlivého studia tajemství lidského těla.

Prohlídka začíná neškodnou kostrou, kterou budete pravděpodobně důvěrně znát z vyučování předmětu biologie ve škole. O kus dál už stojí kostra připravená hodit do koše basketbalový míč a některé kosti obepínají svaly. Když zahnete za roh, všimnete si dvou postav, jak se navzájem drží za ruce. Jedna je pokrytá masem, druhá představuje již důvěrně známého kostlivce. Další postava znázorňuje běh, jednotlivé svaly jsou přitom částečně odděleny od kostí. Jedna z mnoha postav vám například umožní prohlédnout si zblízka problematický nerv v zápěstí, který často znepříjemňuje život lidem při trvalé kancelářské práci s počítačem.

Postupně procházíte výstavou, sledujete srdce, cévy, vývoj lidského plodu, dýchací soustavu, rozmnožovací orgány nebo si třeba velmi důkladně prohlédnete mozek a nervovou soustavu. Na některých orgánech chtějí autoři akce ukázat různé nemoci a zdravotní potíže. Ideálním příkladem jsou třeba černé plíce kuřáka. Vedle prosklené vitríny je umístěna nádoba na cigarety, takže pokud si život bez cigaret nedovedete představit, možná vám nemocné plíce pomohou otevřít oči a začnete žít bez závislosti na droze jménem nikotin.

Na závěr jsem si krátce přečetl návštěvní knihu, v níž byly většinou kladné vzkazy lidí, kteří výstavu osobně navštívili. Pisatelé se shodovali, že jim výstava přinesla neobvyklý zážitek a zároveň umožnila lépe pochopit vlastní tělo. Nesouhlasím s názorem Miloše Grima, že by lidé měli hledat poučení v knihách, plastických atlasech a na Internetu. Akce „Bodies... The exhibition“ nabízí zcela nesrovnatelný zážitek, který bych si z prohlížení plastického atlasu rozhodně neodnesl.

Mimo téma