V Brně najdou uplatnění v IT zejména vývojáři. Hlavně ti s jazyky

V rámci technických oborů obecně je v současnosti v Brně největší poptávka po zaměstnancích konkrétně v oblasti vývoje a správy softwaru, strojírenství, automotive a elektro. „Pokud bychom se zaměřili specificky na IT, nejčastěji firmy hledají softwarové vývojáře se znalostí programovacího jazyka Java, .Net/C#, C/C++ nebo webových technologií,“ říká Kateřina Tkadlecová, branch manager brněnské pobočky společnosti Grafton Recruitment. Stále častěji lze mezi nabídkami na technické pozice obecně narazit na technickou podpora, ať už ve výrobě nebo prodeji.

Očekávaná výše mzdy přitom závisí jak na zkušenostech uchazeče, tak na konkrétní specializaci. Konkrétně například Java Developer se znalostí angličtiny může v současnosti očekávat mzdu od 40 tisíc Kč, ti zkušenější nastupují za 60 tisíc Kč, zatímco u vývojářů pro platformu .Net Developer se nabízené platy pohybují od 40, dosáhnout však mohu až na 80 tisíc. Webový vývojář typicky může očekávat 35 až 45 tisíc Kč. V případě technické podpory se mzdy pohybují v rozmezí 30–40 tisíci Kč.

„Naopak nadbytek uchazečů jsme zaznamenali na pozicích, jako je ICT administrátor nebo správce sítě bez znalosti cizího jazyka,“ uvádí Kateřina Tkadlecová.

Rozhodují jazyky a praxe

Na drtivé většině pozic je podmínkou znalost cizích jazyků. „Naprostým standardem se stává alespoň komunikativní znalost anglického jazyka, ve výrobních společnostech bývá často výhodou znalost němčiny,“ zdůrazňuje Kadlecová. Obvyklé navíc podle ní je, že u absolventů je úroveň znalosti cizího jazyka z hlediska požadavků a potřeb zaměstnavatelů typicky nedostačující.

Neméně zásadní roli hraje dosažené vzdělání či praxe. „Rozhodující jsou stále znalosti uchazeče, ať už je kandidát nabyl praxí nebo během studia,“ uvádí specialistka Grafton Recruitment. Právě v technických oborech, dodává, má vzdělání coby základ pro budoucí praxi odpovídající pozici rozhodující roli. V některých společnostech je podmínkou přijetí uchazeče vysokoškolské vzdělání obecně. Absolvent technické univerzity však může nabídnout přehled a znalost norem, standardů i postupů a je připraven začít pracovat v oboru.

„Dosud je patrné, že český trh práce dosažené vzdělání často upřednostňuje před kompetencemi a praxí. V poslední době se však stále častěji setkáváme s tím, že se zaměstnavatelé chovají racionálně a z tohoto požadavku ustupují právě ve prospěch pracovní zkušenosti kandidátů,“ vysvětluje Kadlecová. Praxe v oboru podle ní rozhodují zejména v případě pozic, kde je nezbytné se rychle zorientovat, využít kontaktů nebo zkušeností s dodavateli nebo zákazníky.

Jak postupovat při hledání kandidátů?

Úspěch hledání vhodných kandidátů lze ovlivnit několika způsoby: „Doporučujeme propracovat HR marketingovou strategii a také promo firmy formou různých přednášek a setkání už na základních školách, aktivity na středních školách, zpřístupnění obsahu práce zájemcům, pořádání dnů otevřených dveří atp.,“ doporučuje manažerka brněnské pobočky Grafton Recruitment. Při inzerci volných pozic působí velmi dobře praktické příklady a konkrétní informace vztahující se k inzerované pozici.

Také je vhodné se spojit se vzdělávacími institucemi, nabídnout studentům možnost praxi nebo stáže, nabídnout informace o obsah práce u jednotlivých pozic či o tom, v jakém prostředí a s jakými technologiemi budou moci ve společnosti pracovat, jak se budou moci dále vzdělávat a kariérně růst.

Jak úspěšně najít práci?

Co může pro svůj úspěch na trhu technických pozic udělat naopak zaměstnanec? „V první řadě je potřebné držet krok s dobou, zajímat se o novinky a dění ve svém oboru a stále se vzdělávat,“ podtrhuje Kateřina Tkadlecová. „Všeobecný širší přehled může napomoci k příležitostem přidruženým oboru, na který se momentálně soustředí nebo v něm má nejbohatší zkušenosti.“

Pokud se zájemce rozhodne studovat technický obor, měl by se zaměřit na kombinaci s anglickým či německým jazykem. Pro lepší uplatnění je přitom velmi důležité projevovat zájem o uplatnění již během studia, například využitím možností praxe ve výrobě nebo například zahraniční stáže či studentských programů.