Beckstromův zákon se vymezuje vůči Sanoffiho, Metcalfeho i Reedovu zákonu o hodnotě sítí. Všechny v podstatě říkají, že čím více má síť uživatelů, tím je její hodnota vyšší. To Beckstrom rozporuje a jako důkaz svého tvrzení uvádí odchod Billa Gatese z Facebooku. Protože i když svou ekonomickou definici síťové hodnoty navrhl pro počítačové sítě – s výhodou ji lze též aplikovat i na sítě sociální.
V r. 2009 objasnil Bill Gates ve své řeči na obchodnímu fóru v Novém Dillí, proč odešel z Facebooku. Byl zaplaven neúměrným počtem žádostí o přátelství, jež mu neustále přicházely. „Kdyby byl Metcalfův zákon pravdivý, Bill Gates by řekl, čím více lidí, tím lépe,“ dodává k tomu Rod Beckstrom, jenž přišel se svým zákonem jen o pár dní později. „Ale tak to není, protože to je spojeno s nárůstem počtu transakcí, všech dalších aktualizací a různých oznámení.“
Beckstrom při tom vychází z jednoduché úvahy, kdy hodnotu sítě počítá jako součet poskytovaných výhod mínus vynaložené náklady. Jádrem této koncepce není počet uzlů v síti, nýbrž počet transakcí. Hodnotu pro uživatele tvoří celková výhoda ze všech transakcí v síti snížená o náklady na tyto transakce.
Autor Taylor Buley vysvětluje Beckstromův zákon pro americký Forbes na konkrétním příkladu. Řekněme, že v průběhu roku nakoupíte měsíčně zboží od Amazonu v hodnotě sto dolarů. Ten samý nákup pořídíte zřejmě za stejnou cenu i bez internetu, ovšem při nákupu na e-shopu neplatíte další náklady za dopravu a navíc šetříte svůj čas. Pokud v kamenném obchodě tyto náklady představují 50 dolarů za měsíc- má pro vás tato síť hodnotu 600 dolarů ročně. Odečtěte od toho další náklady za připojení k internetu a počítačový hardware, řekněme 40 dolarů měsíčně, a dostáváte celkovou roční hodnotu internetové sítě Amazon ve výši kolem 120 dolarů.
Podle Beckstroma tento model už nemůže být jednodušší: Hodnotu sítě představuje její celková výhoda minus náklady. Prostě evidujete transakce a měříte je. Jinými slovy:
Hodnota sítě je rovná sumě čisté přidané hodnoty transakcí každého uživatele.
Tady své tvrzení, včetně matematických vzorců a příkladů vysvětluje přímo Rod Beckstrom.
„Považme síť, jako je například soukromý golfový klub,“ píše Buley ve svém článku, „Mít hodně členů je dobré, protože to udržuje náklady na nízké úrovni, ale v určitém okamžiku je příliš mnoho členů na získání odpaliště. Beckstromův zákon může sloužit k určení počtu členů sítě, jež jsou ještě dobré pro všechny – a k určení bodu zvratu, kdy každý nový člen zhorší podmínky pro ty ostatní.“
Sám Beckstrom říká, že ekonomická hodnota sítě by měla být velkou výzvou pro všechny sociální sítě, jež se chtějí přizpůsobit velkému počtu uživatelů. Protože uživatelé se obvykle zajímají pouze o to, co síť přináší jim samotným, může existovat inflexní bod, kde každý nový uživatel pojednou život stávajícím uživatelům ztěžuje.
Rod Beckstrom je absolventem Stanfordu, bývalým ředitelem amerického Národního centra pro kybernetickou bezpečnost a generálním ředitelem a prezidentem společnosti ICANN. Je spoluautorem knižního bestselleru Hvězdice a pavouk, jenž pojednává o efektivním řízení organizací. Též se úspěšně pohybuje na poli investic do špičkových technologií.
Seriál Zákony informatiky:
- Úvod a Moorův zákon (1)
- Zákon zrychlujících se změn (2)
- Finanční deriváty Mooreova zákona (3)
- Bellův zákon počítačové evoluce (4)
- Jak Kryder odsunul Moora do vedlejší role (5)
- Jonathan Koomey a spotřeba počítačů (6)
- Metcalfe, Gilder a sítě (7)
- Sarnoffův rozhlasový zákon (8)
- Reedův zákon a sítě v sítích (9)
- Beckstromův zákon a ekonomická hodnota sítě (10)
- Robertsův zákon zvyšování přenosové rychlosti (11)
- Nielsenův zákon o internetové šířce pásma (12)
- Software je plyn. Nathanovy softwarové zákony (13)
- Jak rychle se zpomaluje software (14)
- Trh volí bloatware (Gatesův zákon) (15)
- Kolik třešní, tolik višní? Brooksův zákon (16)
- Když Brooksův zákon neplatí (17)
- Návštěva u Annie DeCaprio s Hofstadterem a Cheopsem (18)
- Organizace, její struktura a IT architektura podle Mela Conwaye (19)