Může cloud computing pomoci se snížením firemních nákladů? Není nebezpečné mít data uložena na jiném serveru a jen k nim vzdáleně přistupovat? Nebude přenos části firemních procesů do cloud computingu spíš přítěží, než přínosem? A hodí se vlastně cloud computing vůbec do firemního prostředí. To jsou otázky, kterými se v tomto článku budeme zabývat, a které se pokusíme zodpovědět.
Schéma komunikace v rámci cloud computingu.
Tím, co to vlastně cloud computing je, jsme se zabývali ve zvláštním článku minulý týden. Ve zkratce se ovšem jedná o poskytování služeb přes internet, kdy na jedné straně stojí datové středisko a na straně druhé zákazník. Služby mohou mít nejrůznější podobu, od pronájmu části výpočetní kapacity datového centra až po kompletní zajištění provozu aplikací, které si zákazník objedná. Může se přitom jednat o relativně drobné aplikace, jako je například zajištění emailové komunikace, stejně jako komplexní systémy typu CRM.
Proč o cloudu vůbec uvažovat
Důvod, proč se o cloud computingu ve spojení s firmami vůbec uvažuje, jsou, překvapivě, peníze. Cloud computing totiž může významně pomoci při snižování firemních nákladů na informační technologie, přičemž jeho rozsáhlé nasazení může snížit výdaje této oblasti až o desítky procent. Způsobů, kterými může cloud computing pomoci se snižováním nákladů je nespočetně, obecně je ovšem můžeme rozdělit na úspory v investiční, licenční, personální a provozní oblasti. Neposlední výhodou cloudu je také bezpečnost firemních dat. Pojďme se nyní podrobněji podívat na jednotlivé oblasti a popsat si, jak může cloud firmě pomoci z hlediska úspory nákladů.
Nejvýrazněji, co jednorázové úspory nákladů týká, se cloud computing uplatní v investiční a licenční oblasti. Pokud se firma rozhodne přesunout část svých požadavků na cloud, ušetří hned dvakrát. Poprvé díky tomu, že nemusí investovat do obnovy a rozšíření hardware, který je k provozu jednotlivých služeb potřeba, podruhé pak na licenčních poplatcích. Firma si totiž od poskytovatele pronajímá službu jako celek, a ten tedy nese veškeré náklady spojené s hardwarem a softwarem. Pro firmy to ovšem může znamenat i to, že pokud se rozhodnou pronajmout si takovou službu (a ne například jen část výpočetní kapacity a na ní nasadit vlastní systém) mohou být donuceny přejít na jiné aplikace, než na které byly dosud zvyklé.
Personální úspora je velice úzce navázána na úsporu investiční. Je to poměrně logické, jakmile má firma méně serverů a dalších zařízení, o které se je potřeba starat, klesá i počet obsluhy nutné k zajištění jejich chodu. Poměrně neočekávaným snížením nákladů může být také úspora elektrické energie, tedy provozní oblast. Podobně jako v minulém případě můžeme říct, že čím menší datová centra si podnik pro svoje vlastní potřeby vydržuje, tím menší spotřeby logicky dosáhne. Klasická kancelářská PC velké množství proudu nespotřebují, zařízení jako servery, nebo disková pole už ovšem ano. Jejich eliminace se tak na nákladech společnosti bezesporu pozitivně odrazí.
Nemalou výhodou přechodu ke cloud computingu je také větší dostupnost a stabilita služby. Poskytovatelé jsou obvykle daleko lépe připraveni na veškeré eventuality, které mohou bezproblémový chod systému ohrozit. Navíc vědí jak takovým situacím čelit a v případě problému mají obvykle připravena řešení, jak neomezený chod systému zajistit. Vzhledem k tomu, že stabilita poskytovaných služeb bývá obvykle zakotvena přímo ve smlouvě s klientem, je její zajištění i v jejich vlastním zájmu.
Naopak nevýhodou cloud computingu mohou být dočasné problémy s přechodem na nový systém, v důsledku kterých dočasně poklesne produktivita práce jednotlivých zaměstnanců. Jedná se ovšem jen o dočasný efekt, který obvykle trvá několik týdnů až měsíců, tedy do doby, než si uživatelé na nový systém zvyknou a naučí se s ním efektivně pracovat.
Cloud computing z hlediska bezpečnosti
Nedávno jsem v jistém článku četl přirovnání cloud computingu k letecké přepravě. K té má spousta lidí nedůvěru čistě jen proto, že její průběh nemohou ovlivnit a musí se stoprocentně svěřit do rukou jediného člověka, který má tak jejich životy v rukou. Takovým lidem pak jízda autem po českých silnicích připadá daleko bezpečnější, než cestování letadlem, a to i přesto, že statistiky mluví o pravém opaku. Počet obětí leteckých neštěstí ročně nedosahuje celosvětově ani tolika, kolik lidí zemře za jediný rok na českých silnicích. Přesto averze vůči letecké dopravě přetrvává.
Jak autor onoho článku velmi trefně poznamenává, paradox letecké a automobilové dopravy se dá vztáhnout i na vztah mnoha jedinců a firem vůči cloud computingu, alespoň tedy z hlediska bezpečnosti. Úniky dat ze serverů poskytovatelů cloudových služeb jsou poměrně ojedinělé, o to víc ale medializované. Stejně jako letecká neštěstí. Oproti tomu problémy způsobené vlastními zaměstnanci, či špatnou, nebo nedostatečnou bezpečnostní politikou jsou daleko častější. Kromě opravdu dramatických případů o nich ale média informují jen velmi sporadicky. Podobně jako u dopravních nehod, které se kolem nás dějí každodenně a jejichž denní bilanci už ani nevnímáme.
Pracovní prostředí Windows Azure.
Shrnuto a podtrženo, bezpečnost by v případě naprosté většiny cloud computingových služeb neměla být problém. Podmíněný způsob je použit pouze proto, že nic nelze nikdy tvrdit s absolutní přesností. Faktem ovšem zůstává, že poskytovatelé cloud computingových služeb velmi přísně dbají na bezpečnost, a to hned z několika důvodů. Jednak garance bezpečnosti dat definována přímo ve smlouvě mezi poskytovatelem a zákazníkem, přičemž její selhání je podmíněno finanční, nebo jinou sankcí. Druhý důvod je ovšem daleko důležitější, protože jím je ztráta vlastního kreditu. Poskytovatel, který bude známý nekvalitní bezpečnostní politikou, bude postupně přicházet o své klienty, kteří svá data raději svěří jiným. Bezpečnostní selhání tak pro firmu de facto znamenají jasný konec podnikání. Jak vidno, je v nejlepším zájmu poskytovatelů služeb, aby na bezpečnost dbali co nejvíce.
Poskytovatel cloudových služeb má samozřejmě daleko větší, ne jen finanční, prostor pro vytváření bezpečností politiky. Jak už bylo zmíněno, kvalitním zabezpečením je v podstatě podmíněna jeho existence, poskytovatel má tak velmi dobrou motivaci investovat do nákupu nových bezpečnostních prvků a efektivnějšího zabezpečení vysoké částky, než běžné podniky. Pro ty není bezpečnostní politika jejich hlavním byznysem. Továrna, která vyrábí prací prášky, bude logicky investovat hlavně do jiných oborů a technologií, než do vlastního IT prostě proto, že jí taková investice nic hmatatelného nepřináší. Na rozdíl od investice do nové výrobní linky, nebo skladu. Zabezpečení technologických kapacit takového podniku je tak naprosto nesrovnatelné se zabezpečením, které nabízí poskytovatelé cloud computingových služeb. A jsme zpět u paradoxu letecké a automobilové dopravy.
Výjimkou z výše uvedeného příkladu jsou takové instituce, které svou bezpečnostní politiku berou (nebo jsou nuceny brát) velmi vážně a do zabezpečení investují nemalé částky. Řeč je především o bankách, pojišťovnách a dalších institucích, které nějakým způsobem pracují s citlivými osobními daty svých klientů, případně s důležitými interními informacemi. Ovšem i pro takové instituce může mít přechod na cloud computing smysl, jen je třeba pečlivě zvolit jaké služby „vytěsnit,“ a které si naopak spravovat vlastními silami.
Proč není cloud všude?
Pokud je cloud computing tak skutečně tak dobrou službou, která přináší významné úspory a jen malá rizika, vyvstává tak otázka jak to, že je dosud jen tak málo rozšířená. Důvodů můžeme opět nalézt několik. Tím hlavním je ovšem fakt, že společnosti v posledních letech nepociťovaly potřebu přecházet na jiný způsob zajišťování svých vnitřních procesů. Už dříve investovaly do nákupu moderního hardwaru a přechod na něco nového, před pár lety navíc lehce utopistického, nebyl nutností. S příchodem hospodářské krize ovšem přišel požadavek na co nejdramatičtější snižování firemních nákladů a cloud computing představoval vhodný způsob jak toho dosáhnout. Dnešní stav využívání služeb na bázi cloud computingu se rozhodně velmi liší od situace před třemi lety, stejně jako se liší od toho, jak bude oblast cloudu vypadat za další tři roky.
Dalším důvodem je bezesporu averze firem poskytovat svá data třetí straně, respektive mít je uložena někde na serverech, mimo svůj dosah. V tomto případě se jedná spíš o pomyslnou psychickou bariéru, kterou budou muset poskytovatelé cloud computingových služeb překonat předtím, než jim bude dovoleno uspět.
Třetím důvodem je fakt, že některé služby, které do budoucna slibují velký potenciál, jsou stále jen ve fázi vývoje. Dokud do oblasti cloud computingu naplno „nevtrhnou“ velcí softwaroví hráči, jako je Microsoft, nebo Google, a své produkty řádně nepropagují, nečeká toto odvětví s největší pravděpodobností dramatický růst. Konkrétně Microsoft může svými činy významně ovlivňovat technologické plánování mnoha firem a lze se tak domnívat, že až společnost „zavelí,“ popularita cloud computingu začne vzrůstat.
Z čeho vybírat
Na trhu je v současnosti několik desítek významnějších poskytovatelů různých druhů služeb, které spadají do naší definice cloud computingu. Pojďme zmínit alespoň ty nejvýznamnější, o jejichž existenci a nabídce by firma, pokud vstupu do této oblasti uvažuje, rozhodně měla vědět.
Amazon
Společnost Amazon, významný internetový obchodní portál, nabízí svým zákazníkům široké spektrum služeb cloud computingu. Široká nabídka společnosti zahrnuje prakticky všechny cloud computingové služby, popsané v předchozím článku. S trochou nadsázky se tak dá říct, že u Amazonu si vybere prakticky každý, ať už to co hledá je pouze prostor pro uložení dat, výpočetní výkon, nebo komplexní prostředí, v rámci kterého je možné instalovat, používat a spravovat vlastní aplikace.
Google App Engine
Google se svou službou Google App Engine zájemcům nabízí prostor a výpočetní výkon pro provoz vlastních aplikací. Jedinou podmínkou je nutnost, aby aplikace byly vytvořeny buď v programovacím jazyku Java, nebo Python. Hlavní výhodou Google App Engine je bezesporu jeho napojení na ostatní služby poskytované Google, stejně jako fakt, že služba je poskytována zdarma.
Salesforce.com
Službou postavenou na základech cloud computingu je i CRM systém od společnosti Salesforce.com, který jsme v minulosti zmínili v přehledu dostupných CRM systémů. Salesforce.com svým zákazníkům nabízí komplexní CRM řešení za zlomek ceny vlastního in-house řešení. Hlavní výhodou je už dříve zmiňovaná spolehlivost a dostupnost služby prakticky z jakéhokoliv konce světa.
Windows Azure
Jak už název napovídá, Windows Azure je hlavním počinem Microsoftu v oblasti cloud computingu. Služba Azure je svým principem velmi podobná Google App Engine, tedy zákazníkům taktéž dovoluje nainstalovat a provozovat vlastní aplikace dle jejich výběru. Windows Azure zcela logicky cílí především na současné firemní uživatele Microsoft produktů, z čehož plyne i největší výhoda této služby, jednoduché propojení s aplikacemi Exchange, Microsoft Dynamics, Office a SharePoint.
Přečtěte si také
Jak se dělá cloud computing
Microsoft míří do oblasti cloud computingu, uvedl Windows Azure
Obchodní trendy podněcují rozvoj cloud computingu
Výpočetní centrum za pár dolarů
