Dále má k hlavním trendům patřit serverless computing, IoT a změny cloudových služeb, to vše samozřejmě v kombinaci s bezpečností. A s jakými technologiemi bude naopak spojena deziluze? Na konci roku se jako vždy objevuje řada shrnutí i prognóz pro rok následující. Co tedy můžeme očekávat v IT?
Kontejnerová revoluce
Lori MacVittie na Network Computing pokládá za hlavní trend příštího roku softwarově definované sítě, kontejnery (v datových centrech, cloudových službách i podnicích budou stále více nahrazovat klasické virtuální stroje), serverless computing. (Samozřejmě matoucí název, jaký ekvivalent ale v češtině volit? De facto jde o „spouštění kódu jako službu“, „funkce jako služba“.)
Co se týče kontejnerů, v tuto chvíli je hlavní platformou pro samotný provoz Docker, nástrojem pro správu (orchestraci) Kubernetes. Lze ale očekávat, že do této oblasti vstoupí noví hráči, hlavně velké softwarové firmy. Další firmy budou dodávat nástroje pro integraci a podporu. Něco podobného jako pro kontejnery bude platit i pro serverless computing, také ho začnou více nabízet poskytovatelé cloudu a větší zájem projeví podniky.
Zajímavé v této souvislosti je, že dominantní nástroje a platformy v oblasti kontejnerů jsou open source.
Na Dark Reading (Ericka Chickowski) dodávají, že kontejnery budou významnou technologií i pro šéfy podnikového zabezpečení, protože více než 70 % firem má v této oblasti nasazeno pouze základní zabezpečení, respektive žádné zabezpečení určené speciálně pro tuto technologii (podobně jako se postupně začala pro virtualizovaná prostředí nasazovat trochu jiná bezpečnostní řešení než pro prostředí fyzická). Letos byl např. zaznamenán útok těžebního malwaru Tesla, které speciálně cílil na prostředí s chybně nakonfigurovanými kontejnery. Trendem bude rovněž nasazení nástrojů, které konfiguraci kontejnerů a jejich viditelnost budou zajišťovat centrálně.
AI, big data, IoT…
Moshe Kranc, CTO společnosti Ness Digital Engineering, na Information Week má za hlavní trend celkem všeobecně přijímané tvrzení, že příští rok bude dále rychle přibývat aplikací umělé inteligence a strojového učení. Nejde o módu, nečeká se deziluze, naopak stále více firem zaznamená reálný přínos těchto technologií. Příkladem jsou chatboty, a to jakkoliv existují i mnohem sofistikovanější nástroje odvozované od AI.
Strojové učení/umělá inteligence jako typ aplikací s jeho kolísavými požadavky na výkon (fáze učení apod.) budou dále motivovat k přechodu na cloud. Pro podnik s víceméně konstantními požadavky, který nemusí platit za rezervní, jen občas potřebné kapacity (ať už jde o výkon, úložné prostředky, konektivitu…), je asi v tuto chvíli stále levnější infrastruktura on-premise. Nicméně takových podniků je stále méně, pro podniky s kolísajícími požadavky na zdroje je cloud dnes mnohem levnější. AI migraci do cloudu ještě urychlí, mnohé nástroje zde v režimu on-premise už ani nejsou nabízeny.
Využití big data je podpořeno tím, že přibývá specialistů, datových vědců apod. Lidé vycházející ze škol znají Spark. Termín big data se možná přestane používat, protože skoro vždy půjde v podnicích o velké objemy dat.
Kranc soudí, že kvůli IoT bude třeba i změnit chápání bezpečnosti podnikového IT. Prostředí s IoT má příliš mnoho rizikových bodů, tato zařízení nedisponují potřebnými funkcemi pro zabezpečení. Jednou z možností, jak problém řešit, jsou masově využívané penetrační testy, respektive využití externích subjektů jako standard, ať už jde testování, audit, nebo řízení rizik včetně pojištění kybernetických škod.
Deziluze a další bod na „hype křivce“ se dostaví v oblasti blockchainu. Často se používá nevhodně, eventuálně jen proto, že podniky/konkrétní lidé si chtějí nasazení této technologie odškrtnout.
Druhá část tématu IT v roce 2019: Cloud a spory o blockchain
