S Brooksovým zákonem úzce souvisí rekurzivní prohlášení D. R. Hofstadtera ohledně náročnosti přesného odhadu času na dokončení úkolů libovolné složitosti. Toto prohlášení známé jako Hofstadterův zákon zní: Vždy to trvá déle, než byste čekali, i když vezmete do úvahy Hofstadterův zákon. Modifikace zákona do světa softwarových projektů nabízí toto znění: Každý projekt trvá déle, než očekáváte, a to i při započtení Hofstadterova zákona.
Každý projekt trvá déle, než očekáváte, a to i při započtení Hofstadterova zákona.
Americký vědec Douglas R. Hofstadter uvedl tento zákon ve svém světoznámém – dnes už kultovním – bestselleru: Gödel, Escher, Bach, oceněném v r. 1979 Pulitzerovou cenou. Kniha je též známá pod označením GEB a autoreferenční smyčka v definici zákona je jedním z opakujících se leitmotivů celé knihy plné slovních hříček a žertíků založených na rekurzi (volání sebe sama s jinými parametry), k níž nemají daleko věty rakouského logika a brněnského rodáka Kurta Gödela, kresby a grafiky Nizozemce M.C. Eschera a dokonce ani skladby J. S. Bacha. Několik ukázek z knihy na webu Sciencemag.cz. Nebo zde v PDF.
Autoreferenční smyčka je základem technické kultury, jako příklad mohou sloužit rekurzivní zkratky odkazující samy na sebe často využívané např. v hackerské komunitě. Koncept byl použit již v r. 1968 v sci-fi románu Johna Brunnera Postavte se na Zanzibar. V našem seriálu jsme se s autoreferenční smyčkou u probíraných zákonů již setkali – a to hned v prvním dílu a v něm uvedeném prvním zákonu vůbec – Stiglerově zákonu eponym.
I když je Hofstadterův zákon pouhou hříčkou, sarkazmem, je dobré se jím zabývat. Plyne z něj důležité ponaučení, jak je náročné předem přesně odhadnout složité výsledky. Řešením je očekávat neočekávané a přijmout takové postupy řízení, jež mohou fungovat i za zvýšené míry nejistoty celkového výsledku.
Všechno trvá déle, než by mělo, kromě sexu.
Zjednodušenou, až banální formou Hofstadterova zákona je tzv. Murphyho druhý zákon, který říká: Všechno trvá déle, než očekáváte. Trefnější je ovšem jeho modifikace: Všechno trvá déle, než by mělo, kromě sexu.
Cheopsův zákon
Nic se nedokončí ve stanoveném čase a za stanovené peníze.
A protože se dotýkáme projektové problematiky, nemůžeme se dost dobře vyhnout stavitelství. Tady se hovoří o Cheopsově zákonu a jeho znění: Žádný projekt nebyl kdy dokončen včas a v rámci rozpočtu, anebo: Nic se nedokončí ve stanoveném čase a za stanovené peníze. Ten je – až na rekurzivní smyčku, velmi podobný zákonu D. Hofstadtera.
Rozpočet a harmonogram výstavby největší stavby starověku – Velké pyramidy v Gíze, postavené na počátku dvacátého šestého století př. n. l. faraonem Chufu (řecky Cheops) – nejsou známé, ovšem vzhledem k rozsahu projektu by nebylo žádným překvapením, kdyby tu došlo k překročení nákladů a času.
Projektové řízení ve stavebnictví
Pokud si chcete aspoň trochu spravit chuť po zpožděných IT projektech, čtěte dál. Přitom stavitelství se člověk věnuje od pravěku, přesněji od neolitu, tudíž stavaři před námi mají náskok šesti sedmi tisíciletí. Je otázkou, jestli je to dobrá či špatná zpráva.
Každopádně výstavba opery v australském Sydney byla zpožděna o celé desetiletí s rozpočtem 102 mil. dolarů, oproti očekávaným 7 milionům. Rekonstrukce stadionu ve Wembley se zpozdila o pět let a rozpočet se navýšil více než dvojnásobně. Ovšem ani u nás není o zpožděné stavební projekty nouze. Největší a nejdražší projekt v dějinách Prahy, tunel Blanka, nás stál přes 43 mld. korun proti plánovaným 17,2 mld. Stavba byla zahájena v r. 2007 a měla být zprovozněna v roce 2012. To se však stalo až v r. 2015, přičemž ke kolaudaci došlo až v r. 2019.
Všechno vyžaduje více času a peněz.
Abychom zůstali genderově vyvážení, dodejme, že Cheopsův zákon je identický se zákonem připisovaným Annie DeCaprio, zřejmě americké autorce knížek pro děti a jazykovědkyni, který říká: Všechno vyžaduje více času a peněz.
Douglas Richard Hofstadter
Zaujímá až přehlíživé postoje k počítačům a komunitám nerdů kolem nich. V článku pro Atlantic z r. 2013 přiznává, že posledních 30 let nebyl na žádném setkání svých kolegů z oblasti umělé inteligence. Původem fyzik, je synem nositele Nobelovy ceny za fyziku. Jeho zájmy se však dlouhodobě vyvíjejí přes logiku, metamatematiku, informatiku a kognitivní vědy až k mezioborovému zkoumání podstaty vědomí a inteligence. Rovněž se zajímá o problémy překladu mezi přirozenými jazyky. Sám přeložil např. Puškinova Evžena Oněgina do angličtiny.
Seriál Zákony informatiky:
- Úvod a Moorův zákon (1)
- Zákon zrychlujících se změn (2)
- Finanční deriváty Mooreova zákona (3)
- Bellův zákon počítačové evoluce (4)
- Jak Kryder odsunul Moora do vedlejší role (5)
- Jonathan Koomey a spotřeba počítačů (6)
- Metcalfe, Gilder a sítě (7)
- Sarnoffův rozhlasový zákon (8)
- Reedův zákon a sítě v sítích (9)
- Beckstromův zákon a ekonomická hodnota sítě (10)
- Robertsův zákon zvyšování přenosové rychlosti (11)
- Nielsenův zákon o internetové šířce pásma (12)
- Software je plyn. Nathanovy softwarové zákony (13)
- Jak rychle se zpomaluje software (14)
- Trh volí bloatware (Gatesův zákon) (15)
- Kolik třešní, tolik višní? Brooksův zákon (16)
- Když Brooksův zákon neplatí (17)
- Návštěva u Annie DeCaprio s Hofstadterem a Cheopsem (18)
- Organizace, její struktura a IT architektura podle Mela Conwaye (19)
