IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti

IBM představuje jednu z nejvýznamnějších společností celého počítačového odvětví. Za svou více než stoletou historii stála u zrodu velké části toho, co nám dnes přijde zcela běžné. Díky ní můžeme říkat, že minulé století nesymbolizuje pouze dobytí vesmíru člověkem, ale také dobytí běžných domácností počítači. Jako jeden z mála technologických gigantů nevzniklo IBM v garáži v hlavách několika nadšenců. Příběh této společnosti je ukázkou dlouhodobého a promyšleného budování značky, která se zapsala do dějin. A to nejen těch počítačových.

Centrála IBM ve městě Armonk ve státe New York

Příběhy velkých a úspěšných počítačových korporací jsou vesměs fascinující nějakým svým vnitřním kouzlem nebo nějakou skrytou legendou, která stála za jejich zrodem. V případě IBM nás však chtě nechtě musí fascinovat především seznam toho, čeho společnost dosáhla. Od revolučních začátků při sčítání lidu pomocí děrných štítků a prodej kancelářské techniky, přes legendární počítač IBM PC až po nadvládu v oblasti superpočítačů.

Ani po vice než 100 letech však IBM není se silami u konce. Dnes tato společnost zaměstnává téměř 400 tisíc lidí po celém světě a její roční obrat překračuje 100 miliard dolarů. Jde také o lídra v oblastí zaregistrovaných amerických patentů. Drží jich více, než mají tři další počítačové společnosti dohromady, a za posledních 15 let jich žádná společnost nezískala více než IBM. Vyvinula také v současné době nejrychlejší superpočítač na světě. Roadrunner vládne žebříčku pětiset nejrychlejších strojů od roku 2008.

I kdybychom chtěli pouze sepsat všechny úspěchy a technologie IBM, nevystačili bychom ani se sérií podobných článků. Pojďme se tedy alespoň krátce podívat, jak to všechno začalo.

IBM nevzniklo v hlavách několika nadšenců

Historie IBM se začala psát mnohem dříve, než světlo světa spatřily první počítače. Koncem 19. století si americké úřady začaly uvědomovat, že v důsledku přílivu imigrantů bude potřeba najít efektivnější metody pro sčítání lidu. Uspořádaný konkurz vyhrál syn německého imigranta Herman Hollerith, inženýr, který stál za zrodem mechanického přístroje pro zpracování děrných štítků.

Díky úspěchu svého třídícího systému založil v roce 1886 společnost Tabulating Machine Company. Tu však Hollerith kvůli svému špatnému zdraví prodal Charlesovi Flintovi, který ji v roce 1911 spojil s dalšími dvěma firmami a vytvořil Computing-Tabulating-Recording Company (CTR). Tato společnost se usídlila v New Yorku, přičemž už v té době měla 1300 zaměstnanců. V roce 1914 najal Flint nového podnikového manažera Thomase J. Watsona, který měl již bohaté zkušenosti ze společnosti National Cash Register, zaměřené na výrobu mechanických kontrolních pokladen. Později usedl také do křesla výkonného ředitele.

První éra: děrné štítky

Thomas J. Watson (vpravo) a jeho syn Thomas J. Watson Jr

Právě Watson se stal klíčovou osobou v dalším obchodním rozvoji. Okamžitě pochopil, že budoucnost společnosti je v zařízeních pro zpracování děrných štítků, a do této oblasti investoval velké prostředky. CTR sice obstojně prosperovala v prodeji vah a hodin, ale Watson dobře předvídal, že se Spojené státy brzy stanou centrem kancelářských pracovníků. Základním kamenem se stali uhlazení prodejci ve stejnokrojích, kteří byli speciálně školeni, aby dokázali vyslyšet přání zákazníků. Neměli pouze prodat daný produkt, ale měli zákazníka doprovázet v dalších krocích. Watson nechtěl prodávat produkty, ale služby. A právě na úzké orientaci na zákazníka je postavena filozofie, která dává společnosti IBM (název byl změněn na International Business Machines Corporation v roce 1924) náskok před konkurencí a provází jí prakticky po celou dobu.

Během pěti let po nástupu dokázal Watson ztrojnásobit tržby na 13 milionů dolarů. Díky orientaci na vládní i privátní sektor se IBM v roce 1928 stalo lídrem v oblasti kancelářských technologií. Jedním z důvodů, který stojí za úspěchem, bylo také představení vlastních děrných štítků, které bylo možné použít pouze v přístrojích IBM. Růst nezastavilo ani několik vleklých sporů, z nichž nejvážnější byl spor s ministerstvem spravedlnosti, které společnost obviňovalo z monopolního postavení, ani finanční krize z počátku 30. let. V roce 1932 byla mimo jiné v Praze otevřena česká pobočka IBM, v pořadí jako šestá v celé Evropě.

Armádní zakázky za války

Zlomem ve vývoji IBM se stala druhá světová válka. Stoupla poptávka po přístrojích na děrné štítky, protože bylo potřeba monitorovat přesuny mnoha prostředků. Tržby z prodejů tak vyletěly na 141 miliard dolarů. IBM také zpřístupnilo své výrobní prostory americké vládě a své portfolio rozšířilo o výrobu částí zbraní.

Mnohem významnější však byla jiná nabídka armády. Ta totiž potřebovala výkonný výpočetní stroj, aby mohla řešit náročné strategické problémy a samozřejmě také pokročit ve vývoji atomové bomby. IBM tak vytvořilo v podstatě první digitální počítač na světě, který byl nazván Mark 1 a zprovozněn byl v roce 1944. Ačkoliv vážil téměř pět tun a stěží dosahoval výkonu dnešních nejlevnějších kalkulaček, představoval významný milník ve vývoji celého počítačového odvětví.

Druhá éra: počítače

IBM PC bylo na trh uvedeno v roce 1981

Návrh počítačů se v průběhu války posunul hodně dopředu, po jejím skončení však zájem o výkonné počítače opadl. IBM se vrátilo ke svým původním plánům a pouze tiše pozorovalo snahy konkurenční společnosti Remington Rand, která vyvíjela vůbec první komerční počítač v USA nazvaný UNIVAC.

IBM se v této oblasti zpočátku nechtělo angažovat a do vývoje počítačů příliš neinvestovalo. To se však změnilo poté, co se v roce 1952 do nejužšího vedení dostal Thomas Watson Jr., syn dosavadního ředitele. Ten v počítačích viděl velkou budoucnost, podobně jako jeho otec ve zpracování děrných štítků, a když později stanul na jeho místě, definitivně rozhodl o dalším směrování IBM do počítačových vod.

Od mechanických přepínačů po PC

Už zmíněný rok 1952 společnost představila svůj první počítač IBM 701. Díky tomu, že elektronky nahradily elektromechanické spínače, byl počítač výrazně rychlejší. Zvládal vykonat 17 tisíc operací za sekundu a využíván byl převážně k vládním účelům.

Koncem 50. let elektronky postupně vystřídaly tranzistory a počítač IBM 7090 tak již zvládal třináctinásobně více operací. Toto období přeneslo také objev prvního magnetického pevného disku IBM 305 RAMAC a v roce 1957 IBM představilo programovací jazyk FORTRAN (FORmula TRANSlation), který se stal jedním z nejpoužívanějších počítačových jazyků pro vývoj numerických a vědeckých aplikací. Roku 1964 byla představena série System/360, což byly první počítače s vyměnitelnými kompatibilními periferiemi a softwarem. Ve stejném roce časopis Fortune odhadl hodnotu společnosti na 5 miliard dolarů.

Do historie se zapsalo také datum 12. srpen 1981. Tehdy bylo na trh uvedeno IBM PC, které v podstatě odstartovalo invazi počítačů do všech firem a domácností. IBM PC bylo postaveno na mikroprocesoru Intel, disponovalo až 256 kB paměti a běžel na něm operační systém DOS z dílny tehdy ještě prakticky neznámého Microsoftu. PC se stalo průmyslovým standardem a předznamenalo vývoj osobních počítačů na mnoho let dopředu.

V současné době nejvýkonnější superpočítač Roadrunner

Temné období na přelomu desetiletí

Krátce nato však přišlo pravděpodobně nejtemnější období. Každá velká společnost se totiž jednou dostane do krize a nevyhnulo se to ani IBM. První poklesy zisku i podílu na trhu počítačů se objevily v roce 1985. O práci přišlo 32 tisíc zaměstnanců a společnost se opět začala soustředit na zákazníky a marketing. Když už vše začátkem 90. let vypadalo dobře, přišel další pád. V roce 1991 poprvé za padesát let klesly celkové tržby a za rok 1993 zaznamenalo IBM ztrátu ve výši 8,1 miliard dolarů.

S masivním rozšiřováním počítačů mezi stále více lidí a v důsledku velmi rychlého vývoje a růstu výkonu křemíkových čipů začaly ceny počítačů rapidně klesat. IBM se i přes vysoké investice do výzkumu stalo obětí v neúprosném konkurenčním boji. Zřejmě kvůli své gigantické velikosti nebylo schopné pružně reagovat na časté změny ve vývojových trendech osobních počítačů.

Bylo tedy potřeba učinit razantní kroky a této úlohy se ujal Louis V. Gerstner, který v roce 1993 usedl do křesla výkonného ředitele. Restrukturalizace společnost spočívala v přepracování produktové linie, dalším propouštění a výrazném snižování celkových výdajů. Už dříve bylo navíc ustanoveno, že každá divize IBM se stane nezávislou a bude zodpovědná za své kroky. Vycházelo se přitom z jednoduchého předpokladu, že jednotlivé divize mohou takto pružněji reagovat na požadavky zákazníků a nejsou limitovány rozhodnutími z centrály společnosti.

1997: Počítač porazil člověka

IBM také zahájilo svou orientaci na poskytování služeb a v roce 1995 koupilo společnosti Lotus Development a Tivoli Systems. V následujícím roce se segment služeb stal nerychleji rostoucím ve společnosti. Návrat na výsluní společnost symbolicky potvrdila také v roce 1997, kdy její superpočítač Deep Blue porazil v šachové partii světového velmistra Garry Kasparova.

Samuel J. Palmisano, současný CEO společnosti (od roku 2003)

Společnost se pak ještě několikrát potýkala s problémy, například na přelomu tisíciletí v souvislosti s panikou kolem Y2K nebo v důsledku prasknutí internetové bubliny v roce 2001. Zdaleka už však nedosahovaly krize z přelomu 80. a 90. let.

Doslova šokujícím se však pro celý počítačový svět stalo rozhodnutí o prodeji dlouhodobě ztrátové divize pro výrobu počítačů. V roce 2004 ji za 1,25 miliardy dolarů koupil čínský výrobce Lenovo a tím v podstatě ukončil jednu kapitolu v příběhu o IBM.

Ten samozřejmě bude pokračovat. IBM se v současné době soustředí na poskytování kompletních IT řešení na míru, vyspělých služeb i softwarových produktů a vývoj v mnoha dalších technologických oblastech včetně nanotechnologií. Uvidíme, zda i tady bude IBM úspěšné. Na to, aby to dokázalo, má ostatně nejméně dalších sto let…

Zdroj: IBM.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com