Na americkou společnost Novell je možné pohlížet několika směry a ten, který je nastíněn v nadpisu, je samozřejmě pouze jeden z nich. Záleží, zda se budeme soustředit spíše na ty úspěšné či neúspěšné roky v její historii. Za zlaté období je možné považovat zejména počátek 90. let, kdy se dokázala nekompromisně vypořádat s konkurencí na poli síťových zařízení. Těžké období naopak začalo s invazí Microsoftu a jeho systému Windows NT. Své zaměření však Novell dokázal přeorientovat a dnes se o něm hovoří především v souvislosti s open source projekty a systémem SUSE Linux. Zdá se, že linuxová platforma Novellu více než vyhovuje.
Raymond J. Noorda, který objevil potenciál Novellu
V počítačové historii můžeme najít několik společností, jejichž příběh se neubíral zrovna tím směrem, který by se od ní spíše očekával. V mnoha případech to byla dravá konkurence, která danou firmu odsunula do pozadí či dokonce na pokraj zániku. Jindy to bylo nedostatečně prozíravé vedení, které nedokázalo využít vlastní technologický potenciál, vyhodnotit nebo předvídat směřování trhu a společnost se tak do potíží dostala vlastní chybou. Tyto společnosti byly zpravidla koupeny někým silnějším nebo existují dodnes, ale často se věnují něčemu jinému, než v počátcích.
Mezi posledně jmenované, tedy ty které přežily a změnily své portfolio, můžete svým způsobem zařadit i společnosti Novell. Ta také začínala se síťovým hardwarem a přes síťový operační systém a související aplikace se dostala až k linuxovým distribucím a firemním softwarovým řešením. A rozhodně se nedá říct, že by si v současné době počínala neúspěšně, jinak by nemohla mít tak významné zákazníky.
Tajemství pokoje v Las Vegas
Příběh Novellu se začal psát v roce 1980, kdy se čtyři přátelé Drew Major, Dale Neibaur, Kyle Powell a Dennis Fairclough rozhodli opustit svá zaměstnání ve výzkumném středisku Eyring Research Instutute (ERI) a své získané zkušenosti uplatnit u vlastních projektů. Zatímco první tři jmenovaní se rozhodli vytvořit skupinu SuperSet Software, Dennis Fairclough založil firmu Novell Data Systems (NDS), která se zabývala výrobou počítačových terminálů a dalších zařízení.
Firma však všechen svůj počáteční kapitál vložila do návrhu hardwaru a na marketing ji nezbyly prakticky žádné finanční prostředky. Dokonce si nemohla dovolit ani stánek na veletrhu Comdex konaném v roce 1982. Fairclough se však v tu dobu v Las Vegas nacházel a zůstává otázkou, jakým způsobem se do jeho hotelového pokoje dostal Raymond J. Noorda, 58letý inženýr a veterán spoelčnosti General Electric. V každém případě ho produkty NDS velmi zaujaly, a protože měl již se několika start-upy zkušenosti, rozhodl se do této firmy investovat 125 tisíc dolarů. Dalších 1,3 milionu pak získal od investorů. Firmu přejmenoval na Novell a ujal se jejího vedení.
Přestože se Novell v té době primárně soustředil výrobu hardwaru, skutečný potenciál Noorda spatřoval v operačním systému, který umožní osobním počítačům sdílet své prostředky prostřednictvím sítě. Klíčové rozhodnutí věnovat se této oblasti se nakonec ukázalo jako prozíravé. Počítačový průmysl v té době zažíval bouřlivý rozvoj, osobní počítače zaplavily firmy a ty se začaly poohlížet po způsobu, jak je propojit. V roce 1983, kdy měl Novell již 17 zaměstnanců, uvedl na trh NetWare, první síťový software založený na technologii souborového serveru. Se svým produktem se rozhodl přímo oslovovat velké společnosti a to se mu dařilo. Aby mohl Novell kromě samotného softwaru nabídnout také komplexní síťové systémy, uskutečnil v roce 1986 svou první akvizici, když za 4,1 milionů dolarů koupil výrobce úložných systémů Santa Clara Systems.
Sídlo společnosti ve měště Waltham, stát Massachusetts
Éra mocného Noorda
Hlavním rivalem se v tomto období stala společnost 3Com, která od výroby síťových adaptérů přesunula svou pozornost také ke komplexnějším síťovým systémům, jimiž se zabýval právě Novell. Původní spolupráce (Novell například prodával adaptery 3Com) se ovšem změnila na otevřený boj, který se v závěru 80. let začal vyvíjet ve prospěch Novellu. Jeho software v té době využívaly na 2 miliony počítačů a mezi významné zákazníky patřilo například britské BBC, dráhy British Rail či hotelový řetězec Hilton Hotels.
Velmi významné bylo uvedení systému NetWare 386 v září 1989, který kromě IBM-kompatibilního hardwaru začal podporovat také další zařízením, například počítače Apple, a vylepšil řadu klíčových funkcí. Tržby společnosti se od roku 1987 téměř než zdvojnásobily a za rok 1989 činily 421,9 milionů dolarů. Začátkem roku 1990 měl už Novell přibližně 70procentní podíl na trhu síťových OS a v témže roce jeho celkové příjmy téměř atakovaly hranici 0,5 miliardy dolarů.
Novell také v této době expandoval do Japonska, kde se počítače propojené do sítě počítaly v jednotkách procent. Díky strategickým partnerstvím s tamními zavedenými firmami jako Fujitsu, Sony či NEC získal potřebnou důvěryhodnost a tedy potřebný předpoklad k rozvoji na tamním trhu. Společnost těžila také z růstu v Evropě, Asii a Jižní Americe, kde prodávala své produkty prostřednictvím autorizovaných distributorů. Koncem roku 1991 již prodeje mimo USA činily více než polovinu celkového obratu.
Přichází Bill Gates…
Rozvíjející se trh a jeho potenciál pochopitelně brzy přitáhl pozornost velkých hráčů, mezi nimiž nechyběli IBM, Hewlett-Packard či Microsoft. Novell měl však natolik silnou pozici i pověst, že zatím nemohl být ani zdaleka ohrožen. Dokonce ani Lan Manager, konkurenční systém z dílny IBM a Microsoftu, který dokonce někteří analytici považovali za lepší, nemohl NetWaru na trhu konkurovat. Novell se dokonce pokusil na Microsoft přímo zaútočit a to připravovanou fúzí se softwarovou firmou Lotus Development. Díky ní by vznikla v té době největší světová softwarová společnost a zůstává otázkou, jak by v této konkurenci Microsoft obstál. Dohodu však na poslední chvíli zastavili akcionáři Novellu v obavách, že by ztratili vliv.
CEO Novellu Ron Hovsepianond a CEO Micorosftu při historické dohodě
Microsoft každoročně investoval téměř 50 milionů dolarů do oblasti sítí, aby se Novellu přiblížil, a plánoval další pokus invaze na trhu. Vedení Novellu se možná této dravosti zaleklo a začalo se na blížící se střet připravovat prostřednictvím několika akvizicí. Mezi ty největší patří například společnost Digital Research, která vyvíjela klon systému MS-DOS. Novell ji koupil za 135,8 milionů dolarů.
…a nese nová Windows
Zlomový se stal rok 1993, kdy Microsoft na trh uvedl svůj nový operační systém Windows NT, který se stal pro Novell zatím největší hrozbou. Mnoho společností už na svých PC využívalo oblíbený systém Windows a další software Microsoftu, analytici tak Windows NT dávali velké naděje. Šéf Novellu Noorda však neměl Microsoft zrovna v lásce a jeho nový systém považoval osobní hrozbu. Udělal fatální strategickou chybu, když koupil kancelářské aplikace WordPerfect za 855 milionů dolarů a Quattro Pro za 145 milionů. Analytici z Wall Street však o správnosti těchto akvizicí pochybovali a hodnota akcií Novellu začala klesat.
Noorda v roce 1994 odchází do důchodu a je nahrazen Robertem Frankenbergem, veteránem ze společnosti HP. Ten se ovšem plně soustředil na hledání chyb, takže byl příliš zaneprázdněn, aby zaznamenal internetovou revoluci, která začínala měnit celé softwarové odvětví. Dokonce i skeptik Bill Gates začal do svých produktů integrovat WWW funkcionalitu, což se ukázalo jako prozíravé. Novell začal pomalu ztrácet svůj podíl a během dvou let přišel o téměř polovinu. Následoval prodej WordPerfectu společnosti Corel za zhruba osminu částky, za níž byl koupen. Tímto působení Frankenberga ve společnosti skončilo, protože v roce 1996 rezignoval.
V březnu 1997 do vedení přichází Eric Schmidt, bývalý technologický ředitel společnosti Sun Microsystems. Schmidt, dnes šéf společnosti Google, věřil, že programovací jazyk Java a Internet představují nové otevřené médium, kterému Microsoft zatím nevelí. V Javě spatřoval nezávislost, která by mohla ohrozit dominantní postavení Windows. Během několika týdnů od svého jmenování propustil 18 procent zaměstnanců, zastavil neperspektivní projekty a pokračoval v programu přetvořování Novellu na „Internet ready“ společnosti, který zahájil už jeho dočasný předchůdce John Young.
V roce 1999 byla představena adresářová služba NDS eDirectory, ale Microsoft brzy přichází s vlastní alternativou v podobě Active Directory. V letech 2001 a 2002 jsou uskutečněny dvě vážnější akvizice, konzultační firma Cambridge Technology Partners a dodavatel aplikací pro webově orientované služby Silverstream Software. Pak již ale Schmidt na základě zajímavé nabídky míří do Googlu a v pozici ho nahrazuje Jack Messman. Ten v letech 2003 až 2005 uvádí na trh několik nových produktů, aby zastavil stále klesající tržní podíl, ale novinky nejsou tak úspěšné, jak Novell očekával a následuje další vlna propouštění.
Přítomnost a budoucnost Novellu
Nové éra, nový příběh
Tímto okamžikem by mohl příběh společnosti Novell skončit. Hovořilo by se o ní jako úspěšném výrobci síťových technologií, který zvítězil nad jedním konkurentem, ale sám byl poražen jiným. O společnosti, která z téměř dominantního postavení na trhu síťových systémů spadla až téměř na samotné dno a vzpamatovat se dokázala jen částečně, ne-li vůbec.
V roce 2003 se ovšem začalo psát pokračování příběhu, které má ve své hlavní dějové linii Linux. Novell totiž nejprve kupuje firmu Ximian, poskytovatele řešení pro snadné nasazení Linuxu na desktopech i serverech, a v lednu 2004 pak SUSE Linux, výrobce jedné nejvýznamnějších světových linuxových společností. O 10 měsíců později uskutečňuje první pokus o vstup na linuxový trh a vydává Novell Linux Desktop 9. Další verze SUSE Linux Enterprise 10 pak přichází v polovině roku 2006 a její marketingový slogan zní: „Your Linux is Ready“. Krátce nato se symbolicky uzavřela také kapitola dlouhého soupeření Novellu a Microsoftu, když spolu společnosti uzavřely zásadní dohodu o spolupráci na interoperabilitě Linuxu a Windows.
Příběh společnosti Novell, která v současné době spravuje software ve více než 50 tisícovkách firem ze 43 zemích, má 3600 zaměstnanců a roční obrat ve výši 862 milionů dolarů, tak zatím nekončí. Uvidíme, zda ta linuxová zápletka bude úspěšnější…
Zdroj: Novell.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com
Foto: Novell.com
Seriál o významných IT korporacích na ITBiz.cz
Oracle: Příběh společnosti, která popadla příležitost a nezklamala
Xerox: Příběh inovativního krále, který „skončil“ u kopírování
Hewlett-Packard: Když dva kamarádi položí základy miliardovému IT byznysu
Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět
Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Apple: Příběh firmy, která chtěla změnit (počítačový) svět
IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti
Dell: Když malá myšlenka odstartuje miliardový počítačový byznys
Cisco Systems: Příběh o velmoci, která propojila svět
