Kurzweilovy knihy a jeho zákon zrychlujících se změn nejsou úplně čtením pod pouliční lampu, ale zkusme si to celé vysvětlit s pomocí druhé strany šachovnice a příběhu o odměně vynálezci šachu. Ten si vladaři řekl o zrnko rýže zdvojnásobené na každém políčku šachovnice, což vypadá jako skromné přání, a na její první polovině se vlastně ani nic neděje. Chlapík dostává nejprve lžíce, pak misky a poté pytle rýže, aby hned po první polovině desky obdržel 4 miliardy zrn – zhruba jedno větší rýžové pole. Ovšem na druhé polovině šachovnice se začínají dít věci!
Jedna verze příběhu mluví o tom, že císař přišel o vše, jelikož 63-násobné zdvojnásobení (2na64) nakonec dosahuje astronomických 18 trilionů (milion bilionů) zrnek. U desítek zrn na čtvereční centimetr musí mít rýžové pole dvojnásobnou plochu zemského povrchu, včetně oceánů. Druhá verze příběhu říká, že vynálezci byla posléze setnuta hlava.
Ani vývoj lidské civilizace není lineární, jak by se mohlo zdát, nýbrž exponenciální. Zrychlování se netýká pouze informatiky, ale i nanotechnologií, ekonomiky, evoluce atd. Navíc samotný exponenciální růst dále roste exponenciálně. Podle Kurzweila během 21. století dojde u technologií k vývoji odpovídajícímu přibližně 20 tisícům lineárních let.
Specifické paradigma, tj. metoda, přístup k řešení problému, např. zmenšování tranzistorů na čipu pro výrobu výkonnějších počítačů, exponenciálně roste, dokud metoda nevyčerpá svůj potenciál. Když k tomu dojde, dochází k posunu paradigmatu, tedy zásadní změně přístupu, jenž umožní další exponenciální růst.
První kroky vývoje živých forem, např. u primitivních buněk, vyžadovaly miliardy let. Dále se však pokrok zrychluje. Během prvohorního kambria dochází k explozi vývoje a k zásadním změnám paradigmat, vývoj už probíhá desítky miliónů let. Primáti se později vyvíjejí v průběhu několika miliónů let a druh Homo sapiens v řádu pouhých stovek tisíc let.
První technologické kroky – ostré hrany, oheň, kolo – trvaly desítky tisíc let. Pro lidi žijící v této době, dochází za celé tisíce let jen k malým výrazným technologickým změnám. Po r. 1000 n.l. je vývoj mnohem rychlejší a změna paradigmatu vyžaduje století či dvě. V devatenáctém století jsme zaznamenali více technologických změn než v devíti předchozích. Avšak v prvních dvaceti letech 20. století spatřujeme více pokroku než v celém století předchozím. Ke změnám paradigmatu tu dochází již v průběhu několika let. Něco jako celosvětová síť, tedy web, v jeho dnešní podobě předtím neexistoval, jistě ne dekádu předem.
Kurzweil u zákona zrychlujících se změn uvádí i vzorce. Díky nim se dopočítává k předpovědím blížící se technologické singularity. Kolem r. 2025 se počítače stanou chytřejší nás lidí a čipy s kapacitou lidského mozku (100 mld. neuronů s asi tisícem propojení na neuron a 200 výpočty za vteřinu) budou za cenu tisíc dolarů k dispozici v r. 2023. V r. 2037 už budou k mání za pouhý jeden cent. Mozková kapacita celého lidstva bude v čipu za tisíc dolarů k dispozici v r. 2049 a tento čip bude stát pouhý cent už v r. 2059. Považte – a buďte na sebe opatrní. Dostáváme se na druhou stranu šachovnice!
Seriál Zákony informatiky:
- Úvod a Moorův zákon (1)
- Zákon zrychlujících se změn (2)
- Finanční deriváty Mooreova zákona (3)
- Bellův zákon počítačové evoluce (4)
- Jak Kryder odsunul Moora do vedlejší role (5)
- Jonathan Koomey a spotřeba počítačů (6)
- Metcalfe, Gilder a sítě (7)
- Sarnoffův rozhlasový zákon (8)
- Reedův zákon a sítě v sítích (9)
- Beckstromův zákon a ekonomická hodnota sítě (10)
- Robertsův zákon zvyšování přenosové rychlosti (11)
- Nielsenův zákon o internetové šířce pásma (12)
- Software je plyn. Nathanovy softwarové zákony (13)
- Jak rychle se zpomaluje software (14)
- Trh volí bloatware (Gatesův zákon) (15)
- Kolik třešní, tolik višní? Brooksův zákon (16)
- Když Brooksův zákon neplatí (17)
- Návštěva u Annie DeCaprio s Hofstadterem a Cheopsem (18)
- Organizace, její struktura a IT architektura podle Mela Conwaye (19)
